Jan Švejnar
prof. Jan Švejnar, M.A., Ph.D., dr. h. c. mult. | |
---|---|
Jan Švejnar (2018) | |
Narození | 2. října 1952 (71 let) Praha Československo |
Choť | Katherine Terrell Švejnarová |
Děti | dcera Laura a syn Daniel |
Příbuzní | Otakar Pohl (strýc) |
Alma mater | Cornellova univerzita Princetonská univerzita Michiganská univerzita |
Zaměstnání | profesor mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě |
Profese | ekonom, pedagog, vysokoškolský učitel a politik |
Ocenění | Cena Neuron za celoživotní přínos vědě (2012) Cena IZA za ekonomii práce (2015) |
Webová stránka | jansvejnar |
Commons | Jan Švejnar |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Švejnar (* 2. října 1952 Praha) je česko-americký ekonom a vysokoškolský učitel. V současnosti působící jako profesor a jako ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku (Center on Global Economic Governance) na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a jako vedoucí projektu think tanku IDEA. V roce 2008 kandidoval na post prezidenta České republiky.
V roce 2005 získal čestný doktorát Západočeské univerzity v Plzni a následně v roce 2009 i Vysokého učení technického v Brně.[1][2] Je laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2012 – společenské vědy.
Životopis
Bydlel s rodiči na Smíchově, U Santošky 1131/13. Základní školu vychodil o dva domy vedle v Základní devítileté škole U Santošky 1093/17 (nyní Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.). V té době také aktivně sportoval. Hrál lední hokej a také vystupoval někdy jako amatérský rozhodčí. Na jaře 1967 odpískal jako "deváťák" mj. mezitřídní utkání v ledním hokeji mezi 8.A a 8.B na Zimním stadionu Nikolajka. V roce 1970 vyjel krátce před maturitou na pražském Gymnáziu Na Zatlance na oficiální výjezdní doložku za svými rodiči do Švýcarska a posléze se přestěhoval do Spojených států amerických, kde v roce 1981 také získal občanství. Vystudoval ekonomii na Cornellově univerzitě a následně získal titul Ph.D. na Princetonské univerzitě.
V roce 1991 založil na Karlově univerzitě CERGE (Center for Economic Research and Graduate Education – Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium), kde dodnes působí jako předseda výkonného a dozorčího výboru a hostující profesor. Podílel se na diskusi úvodní fáze transformace české ekonomiky publikací Strategie ekonomické přeměny Československa; přednost však tehdy dostalo jiné pojetí transformace reprezentované osobou tehdejšího ministra financí Václava Klause a Švejnar napříště působil v rámci české politiky pouze v roli poradce a konzultanta. V letech 1994–2002 působil jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla. V roce 1997 o něm Havel uvažoval jako o předsedovi úřednické vlády, nakonec však dostal přednost tehdejší guvernér ČNB Josef Tošovský. Od roku 1996 do roku 2011 působil Švejnar na Michiganské univerzitě, kde do roku 2004 vedl ústav Williama Davidsona a od roku 2005 do roku 2012 byl ředitelem Centra pro mezinárodní politiku. V roce 2012 byl jmenován profesorem na Kolumbijské univerzitě a ustavujícím ředitelem Center on Global Economic Governance tamtéž.
Vědecká práce Jana Švejnara je zaměřena na obory ekonomie rozvojových zemí, práce a strategie transformací. Je autorem článků, knih a studií ve vědeckých časopisech jako jsou například American Economic Review, Econometrica, Economica, Economics of Transition, European Business Forum, European Economic Review, Journal of Comparative Economics a mnohé další. Je členem mnoha profesních asociací, více než pět let je také oslovován jako jeden z mezinárodně uznávaných profesorů ekonomie, který navrhuje nominace na Nobelovu cenu v oboru ekonomie. Tuto informaci o sobě zveřejnil sám, přestože Nobelův výbor navrhovatele žádá, aby o tom nemluvili.[3]
Od roku 2003 je předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky (další funkční období mu začalo 3. června 2009[4]). V roce 2009 Švejnar založil a dosud vede projekt think tanku IDEA[5] při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky. Od roku 2011 je členem Učené společnosti ČR.
Osobní život
Jan Švejnar byl ženat s Katherine Terrell Švejnarovou, která zemřela v prosinci 2009 během rodinné dovolené v Dominikánské republice.[6] Z tohoto manželství má dvě děti – Lauru a Daniela.[7]
V mládí Jan Švejnar závodil v ČSSR v lyžování, dodnes lyžuje a také rád hraje tenis, hraje na kytaru, ocení dobré jídlo a pití, má rád klasickou hudbu a jazz, filmy Miloše Formana, romány Milana Kundery, písničky Voskovce a Wericha a Jiřího Suchého, Divadlo na Vinohradech. Mluví plynně anglicky a francouzsky, pracovně se domluví rusky a španělsky.[8]
Politika
Dne 14. prosince 2007 oznámil svoji kandidaturu na post prezidenta České republiky. Podporu jeho kandidatuře vyslovila Strana zelených a ČSSD, senátorské kluby Klub otevřené demokracie a SNK, a také bývalý český prezident Václav Havel. ODS, která v prezidentské volbě podporovala Václava Klause, Švejnara kritizovala, například kvůli jeho působení v ČSOB. Švejnar ale v mediích připomněl, že přestupy představitelů vrcholového byznysu do politiky jsou ve světě zcela běžné,[zdroj?] a přislíbil, že pokud by se stal prezidentem, na svou funkci v ČSOB by rezignoval.[9] Další kritika směřovala na jeho druhé, americké občanství. KSČM ho vyzvala, aby se občanství vzdal výměnou za hlasy jejich volitelů.[10] Jan Švejnar později přislíbil, že by se ho v případě zvolení vzdal.[11] Další výtkou byla také údajná Švejnarova nedostatečně podrobná orientace v české politice.[12] V první volbě prezidenta, která proběhla ve dnech 8. a 9. února 2008 nebyl Švejnar ani jeho protikandidát Václav Klaus zvolen.[13] Švejnar ve třetím kole volby obdržel 113 hlasů, ke zvolení jich potřeboval nejméně 140.[14] V druhé volbě se opět utkal s Václavem Klausem, který byl ve třetím kole zvolen s počtem 141 hlasů oproti Švejnarovým 111 hlasům.[15]
V senátních volbách na Strakonicku v roce 2008 podporoval kandidáta ČSSD Miroslava Krejču.
Před volbami do EP v roce 2009 Švejnar podpořil stranu SNK ED, resp. jejího kandidáta Lukáše Macka (svého politického poradce z prezidentské kampaně roku 2008)[16], a jako političku (ženu) také členku SZ Kateřinu Jacques[17].
Na podzim roku 2009 jej Strana zelených nominovala na post eurokomisaře. Vláda však zvolila tehdejšího ministra Štefana Füleho.
V roce 2013 podpořil založení Liberálně ekologické strany (LES), kterou zakládal Martin Bursík.[18]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.rozhlas.cz/prezident08/profily/_zprava/421369
- ↑ Ekonom a kandidát na prezidenta Švejnar dostal na brněnské VUT doktorát. iDNES.cz [online]. 2009-09-21 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ KAISEROVÁ, Zuzana. Švejnar ve svém životopise přehání. iDNES.cz [online]. 2008-01-05 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ www.csob.cz [online]. [cit. 04-06-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-04-2011.
- ↑ http://idea.cerge-ei.cz/lide
- ↑ Zemřela manželka Jana Švejnara Katherine Terell. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-12-30 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Manželka Jana Švejnara Katherine zemřela během dovolené
- ↑ Archivovaná kopie. www.jansvejnar.cz [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-07.
- ↑ BÍLEK, Ondřej. Druhé kolo námluv: Švejnar navštíví senátory. TÝDEN.cz [online]. 2007-11-06 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ BARTOSZ, Jakub. Vzdejte se amerického občanství, radí Filip Švejnarovi. iDNES.cz [online]. 2007-12-19 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ LUŠTINEC, Ondřej. Pokud Švejnar bude prezidentem, vzdá se občanství USA. Hospodářské noviny [online]. 2008-01-26 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Jan Švejnar v Impulsech Václava Moravce. www.impuls.cz [online]. [cit. 2008-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-17.
- ↑ PANUŠKA, Miroslav. Na nového českého prezidenta si počkáme. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2008-02-09 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Česko nového prezidenta nemá, Klausovi chyběl jediný hlas. iDNES.cz [online]. 2008-02-09 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Parlament zvolil prezidentem republiky opět Václava Klause. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2008-02-15 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.snked.cz [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07.
- ↑ http://www.jansvejnar.cz
- ↑ Bursík zakládá stranu LES. Fandí mu Švejnar či Horáček. Týden.cz [online]. 2013-08-27 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online.
Literatura
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 668.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 333.
- AUBRECHT, Radek a kol. autorů: 130 let a osobností smíchovského gymnázia (1883–2013), Gymnázium Na Zatlance, Praha 2014, ISBN 978-80-260-6169-4, s. 42.
- ŠVEJNAR, Jan; HVÍŽĎALA, Karel. Kam kráčíš, Česko?. Praha: Rybka, 2008. 103 s. ISBN 978-80-87067-71-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Švejnar na Wikimedia Commons
- Osoba Jan Švejnar ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Švejnar
- Osobní stránky
- Blog na zpravodajském serveru Aktuálně.cz
- Jan Švejnar v pořadu Impulsy Václava Moravce[nedostupný zdroj]
- (anglicky) Profil na stránkách Michiganské univerzity
- Jan Švejnar hostem pořadu Interview Plus, Český rozhlas Plus, 7. 11. 2018 11:34
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“