Jan Žáček (ministr)

JUDr. Jan Žáček
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1887 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I.
Český ministr-krajan
Ve funkci:
15. listopadu 1908 – 1. října 1909
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyRichard von Bienerth
PředchůdceKarel Prášek
Nástupcerezort neobsazen
Doživotní člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
26. února 1912 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská nár. str. (staročeši)
Český klub

Narození31. května 1849
Čertoryje
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí4. října 1934 (ve věku 85 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materVídeňská univerzita
Karlo-Ferdinandova univ.
Profeseadvokát, politik, právník a spisovatel
CommonsJan Žáček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Žáček (31. května 1849 Čertoryje[1]4. října 1934 Brno[2][3]) byl český advokát, politik a předseda staročeské Moravské národní strany, aktivní v rakousko-uherském, respektive předlitavském politickém životě, v letech 1908–1909 český ministr-krajan ve vládě Richarda Bienertha.

Biografie

Pamětní deska a busta Jana Žáčka na Národním domě, ul. 8. května 21, Olomouc.

Absolvoval gymnázium v Olomouci a vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1876 získal titul doktora práv. Nastoupil do olomoucké advokátní kanceláře Josefa Fanderlika, který byl aktivní v staročeské politice. Od roku 1880 působil jako advokát ve vlastní advokátní praxi v Olomouci.[3]

Od roku 1887 zasedal na Moravském zemském sněmu (v letech 1902–1906 druhý náměstek a v letech 1906–1908 první náměstek zemského hejtmana).[3][4]

Hrob Jana Žáčka

Ve volbách do Říšské rady roku 1885 byl zvolen také za poslance Říšské rady, kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Litovel, Moravská Třebová atd. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1891 (kurie městská, obvod Holešov atd.) a ve stejném obvodu byl do vídeňského parlamentu zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907 konaných poprvé v systému rovného volebního práva, bez kurií (obvod Morava 08).[5] V období let 1901–1907 a 1907–1908 zastával post místopředsedy poslanecké sněmovny Říšské rady.[3] Zasedal zde až do konce funkčního období Říšské rady, tedy do roku 1911.[6][7]

Po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8]

Od počátku 90. let 19. století působil jako předseda staročeské Moravské národní strany. Od roku 1895 až do roku 1916 byl předsedou moravského výkonného výboru této strany. Staročeši si na Moravě i v této době udrželi silné pozice (na rozdíl od Čech, kde byli vytlačeni z velké části nástupem mladočeských politiků). V roce 1896 souhlasil se vstupem moravských staročechů do poslaneckého klubu mladočechů na Říšské radě, čímž posílili umírněný realistický proud v mladočeské straně. Téhož roku podpořil volební reformu vlády Kazimíra Badeniho (Badeniho volební reforma), která výrazně rozšiřovala volební právo, byť zachovávala kuriální systém.[3][4]

Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Richarda Bienertha stal českým ministrem-krajanem. Funkci zastával v období 15. listopadu 19081. října 1909. Důvodem k demisi byl protest českých ministrů proti jazykovým nařízením v některých alpských zemích Předlitavska, která ustavila němčinu jako výlučný úřední jazyk. Post českého ministra-krajana pak ve vládě zůstal neobsazen a nebyl obsazen až do zániku Rakouska-Uherska.[9][10]

V letech 1912–1918 byl členem Panské sněmovny. Po vzniku Československa roku 1918 se stáhl z politiky.[3]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 1/hr. 96-98.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matrika 17190, sn. 133 [online]. MZA [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f JUDr. Jan Žáček [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-03-08]. Dostupné online. 
  4. a b Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 450–451, 479, 691. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období
  6. Jmenný rejstřík poslanců 1907–1909
  7. Jmenný rejstřík poslanců 1909–1911
  8. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  9. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–592. 
  10. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 544, 547. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Imperial Coat of Arms of Austria.svg
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of Austria used in 1915
Jan Zacek 1900 Wuest.png
Portrait of Jan Žáček (1849-1934), Czech politician.
Jan Zacek bust.png
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Pamětní deska a busta Jana Žáčka na Národním domě, ul. 8. května 21, Olomouc.