Jan Žáček (spisovatel)

Jan Žáček
Narození31. ledna 1932
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. června 2008 (ve věku 76 let)
Olomouc
ČeskoČesko Česko
PseudonymJiří Sup
Povoláníprozaik, dramatik
Národnostčeská
OceněníŘád svatého Cyrila a Metoděje (2007)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Žáček (31. ledna 1932, Pardubice – 13. června 2008, Olomouc) byl český prozaik a dramatik.[1]

Život

Narodil se v rodině hudebníka a operetní zpěvačky. Po maturitě na gymnáziu odešel jako herec k divadlu. Pracoval v činohře Moravského divadla v Olomouci, ve Vesnickém divadle a v Horáckém divadle v Jihlavě. Roku 1949 byl při pokusu o útěk za hranice v Tachově zatčen a krátce vězněn. Hereckou profesi musel opustit poté, co onemocněl tuberkulózou. Po vyléčení pracoval v různých profesích (například jako metodik v Krajské poradně Lidové umělecké tvořivosti) a v letech 1957–1958 dokonce jako dělník na stavbě elektrárny v Opatovicích nad Labem. Pak se stal scenáristou a dramaturgem v pražském divadle Rokoko. V době normalizace se živil jako autor, režisér a interpret různých estrád a kabaretů. V sezoně 1991–1992 byl dramaturgem a scenáristou v brněnském Divadle u Jakuba. Roku 1991 se stal členem sboru správců dědictví Jakuba Demla, který postupně vydává spisovatelovo dílo.[2]

Dílo

Ačkoliv byl téměř do konce sedmdesátých let považován za dramatika, těžiště jeho literární tvory tvoří historické romány a prozaická zpracování životů významných představitelů a světců katolické církve (svatý Jan Sarkander, svatý Klement Maria Hofbauer nebo královéhradecký biskup Edvard Jan Nepomuk Brynych). Jako dramatik je autorem grotesek, parodií, tragikomedií a televizních mikrokomedií, ve kterých zobrazoval aktuální mezilidské vztahy. Kromě toho publikoval v různých periodikách (Dikobraz, Lidová demokracie, Svobodné slovo a další) své scénky a fejetony. Jeho dílo bylo do značné míry ovlivněno přátelstvím a osobními kontakty s Jakubem Demlem a Timotheem Vodičkou.[2] Roku 2007 obdržel za své dílo od arcibiskupa Jana Graubnera Řád svatého Cyrila a Metoděje.[3]

Bibliografie

Divadelní hry

Próza

  • Dřevoryt o knězi a rychtářovi (1978), historický román z doby josefinských reforem.
  • Mykologický kroužek (1983), karikatura žabomyšího politikaření československých parlamentních stran v letech 1947–1948 na pozadí činnosti maloměstského houbařského spolku.
  • Apokryf o hraběti Šporkovi a Epilog (1988), historický román, jehož obsahem je střet českého šlechtice Františka Antonína Šporka, kritika společenských a náboženských poměrů habsburské monarchie, s církevní a světskou mocí.
  • Nesklopím očí svých (1990), historický román zobrazující osudy Josefa Václava Friče a českou společnost po prusko-rakouské válce v roce 1866.
  • A oddělil světlo od tmy (1995), historický román o Janu Sarkanderovi.
  • Planý most (1997), prozaické zpracování životních osudů blízkých autorových předků ve druhé polovině třicátých let.
  • Katedrála (2001), třídílné prozaicko-esejistické zobrazení novějších dějin olomoucké arcidiecéze.
  • Vyjdi na cesty a k plotům (2002), historický román jehož hrdinou je svatý Klement Maria Hofbauer.
  • Klíče (2006). románová autobiografie, vzpomínky na dobu duchovního útlaku od 50. let až k tzv. normalizaci obsahují rovněž esejistické portréty řady kulturních osobností.
  • Ecce sacerdos magnus. Pocta Edvardu Janu Nepomuku Brynychovi (2006), románový životopis královéhradeckého biskupa Edvarda Jana Nepomuka Brynycha.

Televizní scénáře

Ostatní

  • Demloviana (1997), soubor čtyř studií o Jakubovi Demlovi.
  • Rozhovory s arcibiskupem Janem Graubnerem (2003).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jan Žáček - Slovník české literatury po roce 1945
  2. ↑ a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 2. díl, Praha: Brána, 1998, S. 714-715
  3. ↑ Jan Žáček - Databazeknih.cz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“