Jan Županič

prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D.
Narození22. března 1972 (51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, historik, archivář, učitel a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Karlova
Tématadějiny, archivnictví a šlechtický rod
PříbuzníLadislav Županič otec

Jana Drbohlavová matka

Karel Drbohlav dědeček
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Županič (* 22. března 1972 Praha)[1] je český historik. Specializuje se především na dějiny šlechtických elit Rakouské monarchie a dějiny habsburské říše v 19. a 20. století. Je synem herců Ladislava Županiče a Jany Drbohlavové.

Život

Vystudoval Gymnázium Jana Nerudy v Praze a poté v letech 19901996 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor historie–archivnictví a pomocné vědy historické). V letech 19941997 působil jako učitel dějepisu na gymnáziu Orbis Pictus v Praze. V letech 1996–1997 pracoval v Archivu hlavního města Prahy jako odborný archivář. V roce 1997 krátce působil na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Od roku 1997 pokračoval v doktorském studiu, které ukončil v roce 2001 obhajobou práce Rakousko-uherská zahraniční politika a polská otázka za první světové války (1914–1918). Od října 1999 působí na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty (nejdříve jako asistent a od ledna 2002 jako odborný asistent) a v letech 2005 až 2021 přednášel dějiny také na Katedře občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2007 obhájil habilitační práci Nová šlechta Rakouského císařství a byl od 1. července 2007 jmenován docentem pro obor světové a obecné dějiny. Profesorem byl jmenován usnesením vědecké rady Univerzity Karlovy z 30. května 2013 rozhodnutím prezidenta republiky ke dni 1. března 2014. Od roku 2021 působí jako vedoucí vědecký prácovník v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Hlavní oblastí jeho vědecké činnosti jsou dějiny elit a šlechty v 19. a 20. století.

Publikace

  • Erbovní listiny Archivu hlavního města Prahy a Nobilitační privilegia studentské legie roku 1648 Praha 1997, ISBN 80-902151-6-5.
  • Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha 2001, ISBN 80-238-8053-5.
  • Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, Praha 2001, ISBN 80-86493-00-8. (spoluautoři Michal Fiala, František Stellner).
  • Nová šlechta Rakouského císařství, Praha 2006, ISBN 80-86781-08-9.
  • Rakousko-Uhersko a polská otázka za první světové války, Praha 2006, ISBN 80-246-1193-7.
  • Na rozcestí : rakousko-uherská zahraniční služba v posledních letech existence monarchie, Praha 2009. ISBN 978-80-86781-13-6. (spoluautoři Václav Horčička a Hana Králová).
  • Dějiny Lichtenštejnska, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-111-8. (spoluautoři Václav Horčička, Drahomír Suchánek).
  • Židovská šlechta Podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou a křížem, Praha 2012, ISBN 978-80-7422-180-4.
  • Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra – Erbovní listiny, Praha 2014, ISBN 978-80-86781-24-2 (spoluautoři Michal Fiala a Pavel Koblasa).
  • Šlechta na křižovatce. Lichtenštejnové, Schwarzenbergové a Colloredo-Mannsfeldové v 1. polovině 20. století, Praha 2017, ISBN 978-80-86781-33-4 (spoluautor Václav Horčička).
  • Nobilitas Iudaeorum. Židovská šlechta střední Evropy v komparativní perspektivě, Praha 2017, ISBN 978-80-86781-35-8 (spoluautor Michal Fiala).

Spolu s Michalem Fialou je tvůrcem webových stránek věnovaných šlechtě střední Evropy, podunajské monarchie a českých zemí http://www.novanobilitas.eu/

Reference

  1. Jan Županič v Lexikonu historiků a historiček 2022. [cit. 18. 11. 2022]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“