Jan Adam Nesmann

Jan Adam Nesmann
Narození	1710 Mohuč
Úmrtí	21. května 1773 (ve věku 62–63 let) Brno
Vzdělání	dílna Jana J. Schaubergera?
Povolání	sochař
Manžel(ka)	1. Anna Tereza, rozená Rohrbacherová; 2. Anna Marie Nesmannová
Hnutí	baroko
Významná díla	výzdoba kostela ve Sloupu (1751–1755); výzdoba kostela v Hranicích (1760–1765); sochy světců pro most v Rajhradě (1761)
Mecenáši	Ditrichštejnové; benediktini
Ovlivněný	Jan Jiří Schauberger; Ondřej Zahner; Josef Winterhalder starší; Ondřej Schweigl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Adam Nesmann, vlastním podpisem Johan Adam Neβman, uváděný též jako Nessmann (1710 Mohuč – 21. květen 1773 Brno^[1]) byl pozdně barokní sochař a řezbář pocházející ze západoněmeckého Porýní a působící na území Moravy. Byl významně ovlivněn akademickým sochařem Janem Jiřím Schaubergerem. Pracoval především ve dřevě, kameni a výjimečně i štuku. Nejvíce jeho děl se nachází na území Brna a v nejbližším okolí.

Životní osudy sochaře se začínají psát rokem 1710 v Mohuči. Své nadání začal zušlechťovat zřejmě již v Porýní v některé z tamějších sochařských dílen. Na Moravu se poprvé dostal před rokem 1736 patrně přes Vídeň, kde pracoval pro knížata z Lichtenštejnu. V roce 1737 je již uváděn jako měšťan v Brně. Zde je z počátku pravděpodobně zaměstnán v dílně sochaře Jana Jiřího Schaubergera. Tento rakouský na Moravě pracující umělec a propagátor římského sochařství měl poté na Nesmanna celoživotní vliv.^[2][3]

Jeho první doložené dílo je část sochařské výzdoby rampy dominikánského kostela sv. Michala v Brně. Na této zakázce z konce 30. let se potkal se sochaři Josefem Winterhalderem starším a také Ondřejem Zahnerem, který byl v té době rovněž Schaubergerovým žákem. Nesmann zde umístil sochy světců sv. Vincence Ferrerského a jezuitského světce, asi sv. Aloise Gonzagy nebo Stanislava Kostky v životní velikosti. Podobný soubor čistě kapucínských světců vytvořil, ale již samostatně v polovině 60. let. na terase kostela Nalezení sv. Kříže. Tyto společně se sochami od kostela sv. Michala jsou vytesány z nekvalitního mušlového vápence, a z tohoto důvodu musely být nahrazeny většina hlav a rukou, a je tak narušen sochařův originální rukopis. Roku 1740 se Nesmann v Brně oženil s Annou Terezou Rohrbacherovou a narodilo se jim postupně pět dcer. Roku následujícího je datována kamenná socha světce s velkým křížem, nejspíše sv. Bernarda před kostelem minoritů. Pro jezuitský kostel vyřezal na stříšky zpovědnic šest dvojic Kristových skutků a také zlacené kartuše na římsu starších manýristických chórových lavic. Když byla v polovině 18. století Mořice Grimmem barokizována katedrála sv. Petra a Pavla, byly do jejího západního průčelí osazeny nadživotní sochy světců od Ondřeje Zahnera. Nápisy do podstavců soch umístěné po regotizaci katedrály v Buchlovicích vytesal právě Nesmann.^[3][4]

Po polovině 18. století byl Nesmann již zavedeným umělcem a získával rozsáhlejší zakázky. Pro kostel sv. Jana Křtitele v Hranicích dodal kompletní vnitřní vybavení skládající se z hlavního a bočních oltářů, kazatelny a křtitelnice. Stejně tak učinil ve farním kostele v Lulči u Vyškova. Na průčelí nového poutního kostela Panny Marie ve Sloupu umístil sochy čtyř světců a interiér obohatil dřevěnými štafírovanými sochami a kazatelnou. V této době mu zemřela první žena a sochař znovu oženil s jistou Annou Marií, se kterou zplodili další čtyři děti, dva chlapce a dvě dívky. 6. května 1761 uzavřel probošt benediktinského kláštera v Rajhradě Bonaventura Piter se sochařem smlouvu pro pětici kamenných soch na most přes řeku Svratku. Ve farním kostele tamtéž vytvořil sochy na hlavním a bočních oltářích. Poslední dochovanou prací se stal svatostánek pro kostel v Opatovicích, ke kterému se dochovalo vyúčtování. Jan Adam Nesmann zemřel 21. května roku 1773 v Brně.^[4][2]

Nesmannovi kamenné, dřevěné sochy, výjimečné štukové sochy se vyznačují elegantními postoji s líbeznými tvářemi a výraznými nadočnicovými oblouky. Draperie figur mají ostré řasy v kubizujících formách. Výrazy světců jsou v některých případech silně expresivní. Dílo z pokročilých 50. a 60. let bývalo a je zaměňováno s pracemi sochaře Ondřeje Schweigla. Například sochy v kostele v Lulči, Sloupu nebo Rajhradě.^[2][4]

• 1737 – sochy sv. Aloise Gonzagy? (sv. Stanislava Kostky) a sv. Vincence Ferrerského na rampě dominikánského kostela sv. Michala, Brno
• 1741 – socha sv. Jana z Boha? (sv. Bernarda z Clairvaux) před kostelem milosrdných bratří sv. Leopolda, Brno (pochází z nedalekého mostu přes Svratku, přemístěna zřejmě po roce 1837)
• 1747 – řezbářská výzdoba nástavců chórových lavic, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno  – 2 kartuše (z původních 4) s reliéfem sv. Máří Magdalény a Zvěstování a 2 kartuše s Ditrichštejnským znakem, umístěné druhotně pod kruchtou, drobné ornamentální řezby
• 1748 – řezbářská výzdoba šesti zpovědnic na motivy Krista s kajícníky, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno – Kristus se setníkem, Kristus s apoštolem Petrem, Vzkříšení Lazara, Uzdravení malomocného, Kristus a bohatý mládenec a Zjevení Krista nevěřícímu Tomáši
• 1748 – vytesání nápisů do podstavců soch sv. Petra, sv. Pavla, sv. Cyrila a sv. Metoděje od Ondřeje Zahnera z průčelí katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, dnes u kostela a v zámeckém parku v Buchlovicích
• polovina 18. stol. – řezba sv. Petra Kajícníka, původem z uměleckého obchodu v Brně, zámek Valtice
• polovina 18. stol. – sošky sv. Josefa a Immaculaty na podstavcích s andílky ? (nejisté autorství, v úvahu přichází Jan Stern, příp. Joachim Günther), Moravská galerie v Brně^[5][6]
• polovina 18. stol. – sochy i sv. Cyrila a sv. Metoděje na hlavním oltáři, kaple sv. Floriána, Rousínov
• polovina 18. stol. – křtitelnice a nástavec hlavního oltáře kostele Nanebevzetí Panny Marie, Kojetín ?
• 1751–1753 – řezbářská výzdoba hlavního a bočních oltářů sv. Anny a sv. Josefa a kazatelny, kostel sv. Martina, Luleč
• 1751–1755 – sochařská výzdoba průčelí a řezbářská výzdoba hlavního a bočních oltářů sv. Anny, sv. Josefa, sv. Karla Boromejského a sv. Františka z Assisi a kazatelny, kostel Panny Marie Bolestné, Sloup
• 1752 – řezbářská výzdoba bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno
• 1753–1755 – sochy sv. Josefa sv. Jana Nepomuckého na průčelí kostela sv. Kříže, Sněžné
• kolem 1759 – štuková výzdoba oltáře Kalvárie v nemocničním sálu, Klášter milosrdných bratří, Brno
• 1760–1765 – štuková výzdoba hlavního a bočních oltářů sv. Příbuzenstva, sv. Josefa a kazatelny a křtitelnice, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Hranice

• 

  1761 – sochy světců a kříž původně umístěných na mostě přes řeku Svratku, dnes v parku před vchodem do kláštera, Rajhrad – sv. Petr, sv. Pavel, sv. Jan Nepomucký, sv. Bonaventura, sv. Benedikt a Krucifix
• 1765 – sochy světců na terase před kapucínským kostelem Nalezení sv. Kříže, Brno – sv. Josef z Leonessy, sv. Fidel ze Sigmaringen, sv. František z Assisi, sv. Antonín Paduánský a sv. Felixe z Cantalice
• 1765 – řezbářská výzdoba bočního oltáře sv. Rodiny, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Ivančice
• 1765–1766 – řezbářská výzdoba hlavního a bočních oltářů Piety a Božího hrobu a kazatelny, kostel Povýšení sv. Kříže, Rajhrad
• 1766 – sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma andílky u kostela, Ostrovačice
• 1766 – polopostava sv. Jana Nepomuckého na pilíři ve výklenku ohradní zdi zámku, Brněnské Ivanovice
• 60. léta – socha sv. Jana Nepomuckého ve výklenkové kapličce, Rebešovice
• 60. léta – socha sv. Jana Nepomuckého u fary, Březí
• 1771 – socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem, Modřice
• 1773 – tabernákl na bočním oltáři, kostel sv. Karla Boromejského, Opatovice (pochází z vybavení původní kaple zbořené roku 1868)

• 1747 – dvě kartuše z nástavců chórových lavic, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno 
• kolem 1755 – řezbářská výzdoba hlavního oltáře včetně tabernáklu, kostel sv. Jakuba, Brno (odstraněno po roce 1878)

• 1761 – čtyři mramorem vykládané desky stoly pro Karla Maxmiliána z Ditrichštejna, zámek Mikulov

• 1763 – nebesa a podstavec pro monstranci, katedrála sv. Petra a Pavla, Brno
• 1764 – tabernákl hlavního oltáře, kostel sv. Jana Křtitele, Ostrovačice (odstraněn 1832)

• KUBÍKOVÁ, Radka. Dílo brněnského barokního sochaře Jana Adama Nesmanna. Brno: Seminář dějin umění Filozofické fakulty MU v Brně, 2014. Dostupné online. 
• STEHLÍK, Miloš. Poznámky k dílu Jana Adama Nesmanna. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, F 22. Brno: Masarykova univerzita, 1973. Dostupné online. S. 181–184.
• KRSEK, Ivo; KUDĚLKA, Zdeněk; STEHLÍK, Miloš, et. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 740 s. ISBN 80-200-0540-4. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Adam Nesmann na Wikimedia Commons
• Jan Adam Nesmann v Encyklopedii dějin města Brna