Jan Adam Svoboda

Jan Adam Svoboda
Narození	24. prosince 1691 Orlík nad Vltavou České království České království
Úmrtí	10. srpna 1761 Zlonice České království České království
Místo pohřbení	zlonický kostel Nanebevzetí Panny Marie při oltáři sv. Anny (50°10′32,94″ s. š., 14°31′59,1″ v. d.)
Národnost	česká
Povolání	Římskokatolický duchovní Okrskový vikář rakovnického kraje
Nábož. vyznání	římskokatolické
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Adam Svoboda (24. prosince 1691 Orlík nad Vltavou^[1] – 10. srpna 1761 Zlonice^[2]) byl dlouholetý zlonický děkan, vikář rakovnického kraje a proslulý barokní kazatel. Jeho zásluhou se Zlonice staly v 18. století duchovním a uměleckým střediskem severního Slánska.

Životopis

Jan Adam Svoboda se narodil r. 1691 v Orlíku nad Vltavou. Vzdělání získal v jezuitském konviktu sv. Bartoloměje v Praze s titulem bakalář teologie. Nejprve působil jako kaplan a administrátor v Chlumci nad Cidlinou. Poté, co získali r. 1721 Kinští panství Zlonice, přesídlil Svoboda do Chržína u Velvar, který v té době patřil zlonickému záduší. Ihned po úmrtí zlonického faráře Jana Jiřího Kikovského, byl na přání majitele panství Filipa Josefa Kinského dne 28. července 1723 prezentován na zlonické faře. Ve Zlonicích potom strávil zbytek svého plodného kněžského života, dohromady 38 let a 23 let zde zastával úřad arcibiskupského vikáře rakovnického kraje. Umírá 10. srpna 1761 a je pochován ve zlonickém kostele při oltáři sv. Anny.

Dílo

V době Svobodova příchodu do Zlonic se místní farnost stejně jako farní budova nacházely v neutěšeném stavu. Prvním velkým projektem, který společně uskutečnili nový farář a majitel panství Filip Josef Kinský byla novostavba vrcholně barokního farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který nahradil starší středověkou svatyni. Plány novostavby vypracoval významný český architekt František Maxmilián Kaňka a samotnou výstavbu v letech 1727–1738, resp. 1744 vedl Ferdinand Hübner. Monumentální kostel se stal nejen dominantou obce, ale celého okolí a soustředil v sobě jak kvalitní vnitřní uměleckou výzdobu tak bohatý liturgický a kulturní život.

Po konsolidaci poměrů ve farnosti mohl Svoboda konečně přistoupit také k výstavbě nové farní budovy, která patří k nejpozoruhodnějším příkladům barokní fary na českém venkově. Plány nechal r.1747 vypracovat u nejznámějšího pražského architekta své doby Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Výstavba samotná proběhla potom v letech 1750–1753. Budova je vystavěna jako podélný trojtakt se salla terrenou obrácenou do zahrady a kaplí sv. Jana Evangelisty, Svobodova patrona. Naopak nerealizován zůstal záměr na novostavbu filiálního kostela v Malém Pálči, který realizovali až jeho nástupci v letech 1776–1778.

Jan Adam Svoboda byl energickým knězem velkého rozhledu a také proslulým kazatelem. Některá jeho kázání byla vydána i tiskem. Dodnes se dochoval také jeho portrét v galerii zlonických děkanů od neznámého autora.

Odkazy

Reference

Literatura

• Jan Adam Svoboda: Svatý Jan Nepomucký. Barokní kázání zlonického děkana z roku 1736, Kladno 1995
• Přibyl Vladimír: Umění baroka a 19. století na Zlonicku, kat. výstavy, Slaný 1992

Související články

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích
• Zlonice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Adam Svoboda na Wikimedia Commons
• Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Svoboda, Jan Adam, asi 1682–1761