Jan Arnolt z Dobroslavína

Jan Arnolt z Dobroslavína
Narození1620
Hradec Králové
Úmrtí1687 (ve věku 66–67 let)
Praha
Povolánítiskař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan starší Arnolt z Dobroslavína, také Jan Arnolt Hradecký (asi 1620 Hradec Králové[1] – 1687) byl český knihtiskař.

Život

Narodil se v rodině tiskaře Jana Arnolta I. z Dobroslavína (označovaného také Jan Arnolt Lehnický) a v jeho řemesle pokračoval. Sňatkem s trojnásobnou vdovou Dorotou Březinovou vyženil tiskárnu v Litomyšli. Tu provozoval v letech 1655-1685. Po manželčině smrti se oženil s Kateřinou Eufronisinou z tiskařské rodiny Jiřího Šípaře a přestěhoval se do Prahy. Založil si vlastní malostranskou tiskárnu a ještě získal staroměstskou dílnu v Železné ulici po své zemřelé tchyni Ludmile Šípařové-Goliášové.

Vydával církevně historické spisy, kalendáře a sněmovní artikule. Vytiskl mravoučný spis Jezus Sirach jináč Knihy Ekleziastikus o dobrých mravích a chvalitebném, dvě moravika: Prodromus moravographiae a Mars Moravicus[2] a tři z dvanácti dílů edice Jiřího Krugera: Sacri pulveres (1667-1669),[3] což byly české církevní dějiny řazené formou dat kalendáře. Vytiskl také šestou knihu z edice Balbínových dějin Miscellanea historica Regni Bohemiae (1674). V Praze vytiskl čtyři příručky pražského právníka Jana Jakuba Weingartena Auszug der verneuerten Landsordnung (1671), Fürsten-Spiegel (1673), Speculum civium (1675) a Richter-Spiegel (1682), pro něž se jeho ilustrátory stali Christian Dittmann a Jan Kašpar Dooms.[4]

Roku 1668 získal od palatina Tomáše Jana Pešiny z Čechorodu erb s poloviční postavou gryfa a povolení psát se "z Dobroslavína". Skutečný šlechtický erb získal až jeho nejmladší syn roku 1725.[5] Od roku 1672 s císařským privilegiem Leopolda I. vydával Pravidelné poštovské noviny (Ordinari Postzeitung).

Pokračovatelé

Jako knihtiskaři v Praze podnikali také dva ze tří Arnoltových synů: prvorozený syn Jan ml. Arnolt z Dobroslavína († 1710) v letech 1687-1709 vedl staroměstskou tiskárnu, kterou po jeho smrti až do roku 1713 vedla vdova Kateřina, a v roce 1695 byl také faktorem arcibiskupské tiskárny v Norbertinu.[4] Druhorozený syn Jiří byl v letech 1708-1711 úředníkem české expedice české královské komory. V živnosti impressora pokračoval třetí syn Karel Ferdinand Arnolt z Dobroslavína (1673-1749). Úspěšně vedl zděděnou část malostranské tiskárny,[4][6], kromě toho byl úspěšným politikem, malostranským radním a později primátorem.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ VESELÝ, Josef. 622. schůzka: Oznamuje se všem tento list čtoucím. Český rozhlas [online]. 2013-11-16 [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ VAŠKOVÁ, Jana. Mars Moravicus [online]. Národní technická knihovna v Praze, 2015-05-13 [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ostatní vyšly v jezuitské tiskárně v Klementinu a arcibiskupské tiskárně v Norbertinu.
  4. ↑ a b c Encyklopedie knihy
  5. ↑ MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Díl I. A-M. Argo Praha 2008, s. 32-33
  6. ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Arnolt z Dobroslavína Jan, s. 15. 
  7. ↑ MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. I., Praha 2008, s. 33

Literatura

Externí odkazy