Jan Bárta (spisovatel)

Jan Bárta
Jan Bárta.jpg
Narození27. února 1883
Rakousko-Uhersko Dubňany
Úmrtí22. března 1959 (ve věku 76 let)
Československo Lednické Rovne
Povolánísklář, spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bárta (27. února 1883 Dubňany[1] – 22. března 1959 Lednické Rovne)[2] byl český (moravský) spisovatel, žijící většinu života na Slovensku.

Život

Jan Bárta se narodil v rodině Františka Bárty, správce skláren v Jaroňovicích (psáno též Jaronovice, dnes část Dubňan Jarohněvice[p 1]), a jeho manželky Marie, rozené Novákové.[1] Vychodil českou obecnou školu v Hodoníně a čtyři třídy německé reálky v Hodoníně.

Po smrti otce nastoupil jako praktikant ve sklárně v Lednických Rovních. Vypracoval se na vedoucího leptárny a v roce 1909 se oženil. Ve sklárnách setrval až do důchodu, navrhoval dekory skla. Též se zabýval historií sklářství a aktivně se podílel na kulturní činnosti v obci.[2]

Dílo

Jan Bárta byl členem Moravského kola spisovatelů.[3]

Noviny a časopisy

Své prvotiny (verše) psal v němčině. Věnoval se sklářskému prostředí, je též autorem romantizujících historických románů Vítěz a Rákóczyho pochod. O vydávání jeho děl se zasloužil Jan Herben, který byl vydavatelem deníku Čas, dlouho po jejich vzniku (román Vítěz byl napsán v letech 1910–1915, v Čase vyšel v roce 1921. V Čase vyšel i Román hloupého Honzy (pod titulem Smutný hrdina)[4]. Bártovy příspěvky se objevovaly i v Lidových novinách.

Od 20. do 50. let 20. století přispíval odbornými články do časopisu Sklářské rozhledy a dalších technických a přírodovědných časopisů.[2]

Knižní vydání

  • Týden na Slovensku (cestovní příručka pro turisty, kteří nemají ani mnoho peněz ani mnoho času a přece si chtějí zajeti na Slovensko; Praha, Klub čsl. turistů, 1921)
  • Vítěz (román o panictví; v Praze, Gustav Dubský, 1922)
  • Román Hloupého Honzy (Praha, Dubský, 1923)
  • Rákóczyho pochod (Bratislava, B. Bezděk, )1926
  • V soumraku ideálů (mládí sentimentálního hocha – autobiografické vyprávění; Brno, Družstvo Mor. kola spisovatelů, 1934)
  • Život na staré huti (Praha, Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, 1935)[p 2]

Filmografie

Román hloupého Honzy posloužil jako námět stejnojmenného filmu z roku 1926. Hlavní roli hrál Zdeněk Štěpánek.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nejsou shodné s Jarohněvicemi ve Zlínském okrese.
  2. ↑ Další práce o sklářských hutích vydal v němčině.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Dubňany 1871–1887, snímek 127, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c PEŠTA, Pavel. Jan Bárta. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 136–137.
  3. ↑ Např. Jan Bárta: Lidé z festivalu. Lidové noviny. 12. 9. 1938, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ Např. Jan Bárta: Smutný hrdina (27). Čas. 14. 2. 1922, s. 7. Dostupné online. 
  5. ↑ Filmový přehled: Román hloupého Honzy

Literatura

  • PEŠTA, Pavel. Jan Bárta. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 136–137.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Bárta.jpg
Jan Bárta