Jan Bílek

Jan Bílek
čs. ministr hut. průmyslu a rudných dolů
Ve funkci:
září 1951 – březen 1953
NástupceJosef Reitmajer
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození8. března 1905
Palkovice
Úmrtí???
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Bílek (8. března 1905 — ???) byl český a československý politik KSČ, v poúnorovém období československý ministr hutního průmyslu a rudných dolů.

Biografie

Oficiální životopis otištěný v Rudém právu u příležitosti jeho jmenování ministrem uvádí mimo jiné, že se narodil 8. března 1905 v obci Palkovice na Ostravsku. Pocházel z dělnické rodiny a pracoval jako hutník ve válcovnách plechu. V mládí se zapojil do dělnického hnutí a vstoupil do KSČ. Roku 1931 spoluorganizoval stávku hutníků v Karlově Huti. V době první republiky byl „persekvován“ a opakovaně propouštěn ze zaměstnání kvůli své politické činnosti. Během nacistické okupace se účastnil ilegální činnosti, roku 1942 unikl zatčení a do konce války se skrýval. Po osvobození se stal postupně funkcionářem okresního, krajského a ústředního výboru KSČ. Byl jmenován ředitelem Bohumínských železáren a později Železáren V. M. Molotova v Třinci.[1]

VIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta ÚV KSČ.[2]

8. září 1951 se stal ministrem hutního průmyslu a rudných dolů v československé vládě Antonína Zápotockého.[3] Na postu setrval do března 1953.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Životopisy nově jmenovaných ministrů. Rudé právo. Září 1951, roč. 31., čís. 213, s. 5. Dostupné online. 
  2. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Noví ministři složili slib do rukou presidenta republiky. Rudé právo. Září 1951, roč. 31., čís. 213, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ Vláda Antonína Zápotockého, Viliama Širokého (15.06.1948-12.12.1954) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 611.