Jan Bělík z Kornic

Jan Bělík z Kornic
Jan Bělík z Kornic (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
hejtman Horního Slezska
Ve funkci: 1481 – 1488
Panovník	Matyáš Korvín
Narození	15. století
Choť	Alžběta Pankrácová Kateřina z Kravař
Děti	Václav Bělík z Kornic
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Bělík z Kornic (také Jan Bielik z Kornic; německy: Johann Bielik von Kornitz; před rokem 1434 – po roce 1496) byl slezský šlechtic. Jako přívrženec uherského krále Matyáše Korvína byl od roku 1481 do roku 1488 hejtmanem Horního Slezska.

Životopis

Jan Bělik pocházel ze slezského šlechtického rodu pánu z Kornic, který měl původ Ratibořského knížectví. Linie rodu Bělik z Kornic, ze které pochází Jan, byla původem převážně z Těšínského knížectví . V roce 1434 koupil Jan spolu se svými bratry Sobkem a Matějem Strzebowitz (dnes Třebovice ) u Ostravy. Jan Bělik se oženil s Alžbětou Pankrácovou ze Svatého Mikuláše. Po její smrti se usadil v Opavském knížectví. Podruhé se oženil s Kateřinou z Kravař, která do manželství přinesla Velké Hoštice. Manželce Kateřině nechal přepsat věno panství Bohumín.^[1] Poté, co uherský král Matiáš Korvín napadl Slezská knížectví včetně toho, že si některé přivlastnil, byl Jan Bělík v roce 1477 pověřen správou Kozelského knížectví. Uherský král Matiáš Korvín jej jmenoval v roce 1481 hejtmanem Horního Slezska. V Kozlí nechal zbudovat kamenný hrad. V roce 1482 získal polovinu Hlivického knížectví, které byl nucen Jan IV. prodat Matyášovi Korvínovi. Se synem Václavem Bělíkem z Kornic koupili Horní Kozmice u Hlučína, taktéž se stal správcem Hlučína. V roce 1487 zadržoval Jana II. Opolského a Mikuláše II. Opolského, byli propuštěni až poté co vzdali hold uherskému králi a zaplatili 30.000 zlatých. Po smrti uherského krále byl zajat českým králem Vladislavem Jagellonským, byl nucen se vzdát veškerého majetku.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Bjelik von Kornitz na německé Wikipedii.

Literatura

• Historie Slezska, sv. 1: od pravěku do roku 1526 . Thorbecke, Sigmaringen 1988, ISBN 3-7995-6341-5, s. 218, 221, 223, 227 a 229
• Hugo Weczerka (ed. ): Příručka historických míst . Svazek: Silesia (= kapesní vydání Kröners) . Svazek 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3, str. 73 a 125.