Jan Balabán

Mgr. Jan Balabán
Jan Balabán (2009)
Narození	29. ledna 1961 Šumperk Československo Československo
Úmrtí	23. dubna 2010 (ve věku 49 let) Ostrava Česko Česko
Místo pohřbení	hřbitov ve Sněžném
Povolání	jazykovědec, spisovatel, překladatel, novinář, scenárista, kritik umění, publicista a redaktor
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Témata	překlady z angličtiny, česká próza, komiks a výtvarná kritika
Ocenění	Litera za prózu (2005) Magnesia Litera Kniha roku (2011)
Příbuzní	Milan Balabán (strýc) Daniel Balabán (bratr)
Vlivy	William Faulkner
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Balabán (29. ledna 1961 Šumperk – 23. dubna 2010^[1]) byl český prozaik, výtvarný kritik, publicista a překladatel. Jeho bratr je akademický malíř Daniel Balabán.

Od jednoho roku věku žil v Ostravě. Vystudoval obor čeština – angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze (do češtiny převedl mimo jiné tituly H. P. Lovecrafta a T. Eagletona). Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Uváděl řadu výstav výtvarníků v regionu Frýdek-Místek, Hlučín, Ostrava, Olomouc. Napsal úvodní texty do katalogů výstav.

Byl dvakrát ženatý (podruhé s Petrou Sasínovou), měl dvě děti.

Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Jejich přátelství se promítalo i do literární roviny, protože si vzájemně byli prvními čtenáři a kritiky svých textů.^[2]

V roce 2011 vyšla k Balabánovým nedožitým padesátinám kniha vzpomínek jeho přátel Honzo, ahoj! Setkání s Janem Balabánem. Knihu uspořádala Daniela Iwashita s Michalem Plzákem. V témže roce o Janu Balabánovi vznikl v režii Petry Všelichové televizní dokument.^[3]

Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004. V roce 2010 byl jeho román Zeptej se táty oceněn v anketě Lidových novin jako Kniha roku.^[4] Za tento román získal posmrtně také ocenění Magnesia Litera 2011 – Kniha roku.^[5] Časopis A2 zařadil knihu Jsme tady v roce 2020 do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.^[6]

Nejčastějším Balabánovým žánrem je existenciální povídka zachycující své hrdiny v životní krizi. Jeho tvorba se vyznačuje vážným tónem a smutnou až ponurou atmosférou, s níž pojednává tragiku a bolestnost individuálních osudů nejrůznějším způsobem „poničených, bloudících lidí, odcizených světu i sobě samým“.^[7] Byla ovlivněna specifickým prostředím Ostravy i křesťanstvím, konkrétně prostředím Českobratrské církve evangelické.^[8]

• Středověk, Sfinga, 1995 – povídky
• Boží lano, Vetus Via, 1998 – povídky
• Prázdniny, Host, 1998 – povídky
• Černý beran, Host, 2000 – novela
• Srdce draka, Aluze, 2001 – komiks
• Kudy šel anděl, Vetus Via, 2003 – román
• Možná že odcházíme, Host, 2004 – povídky
• Kudy šel anděl, Host, 2005 – 2., přepracované vydání
• 7edm, Theo, 2005 – literární sborník (spolu s Petrem Hruškou, Sabrinou Karasovou, Petrem Motýlem, Radkem Fridrichem, Patrikem Linhartem, Pavlem Šmídem)
• Jsme tady, Host, 2006
• Bezruč?!, Větrné mlýny, 2009 – divadelní hra (spolu s Ivanem Motýlem, poprvé uvedeno v roce 2009 v ostravském Divadle Petra Bezruče)
• Zeptej se táty, Host, 2010 – román
• Povídky, Host, 2010 – souborné vydání povídek
• Romány a povídky, Host 2011

• 1990 Přirození
• 1992 Daniel Balabán
• 1993 Jakub a anděl (et al., kolektivní katalog)
• 1993 Jiří Sozanský: Téma Bible
• 1994 Vladimír Novák: Zjevení Svaténo Jana
• 1994 Miroslav Šnajdr ml.
• 1994 Jürgen Brodwolf: Figurenzeichen
• 1995 Michal Matzenauer: Zmatení jazyků, Tajemství textu
• 1995 Vojtěch Adamec: Deset zastavení
• 1996 Eduard Halberštát: Hasičské družstvo etc. (Obrazy, kresba, grafika)
• 1997 Pavel Šmíd. Zahradníkův rok. Obrazy a koláže (z roku 1997)
• 1997 Zdeněk Janošec Benda: Pavilon neklidu (Obrazy)
• 1998 Marius Kotrba
• 2000 Monogramista T. D: Tédéčko 2000
• 2001 Miroslav Šnajdr ml.: Práce z let 1973–2000 (Napsali o autorově tvorbě, 1996)
• 2002 Miroslav Šnajdr ml.
• 2008 Jindřich Štreit. Vítkovice, 120 s., (s J. Světlíkem), KANT Praha 2008, ISBN 978-80-86970-82-0

• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 63–64, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Balabán na Wikimedia Commons
• Osoba Jan Balabán ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Balabán
• Web o Janu Balabánovi
• Jan Balabán v informačním systému abART
• Nekrolog s obsáhlým rozborem Balabánova literárního díla na idnes.cz
• Dokument Petry Všelichové o Janu Balabánovi na webu České televize