Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu

Jan Beaufort
Narození	1373
Úmrtí	16. března 1410 (ve věku 36–37 let) Royal Foundation of St Katharine
Místo pohřbení	Canterburská katedrála
Povolání	voják
Ocenění	Podvazkový řád
Choť	Margaret Beaufort[1][2]
Děti	John Beaufort[1] Johana Beaufortová[1] Thomas Beaufort Edmund Beaufort[1] Margaret Beaufort Henry Beaufort
Rodiče	Jan z Gentu[1] a Kateřina Swynfordová[1]
Rod	Beaufortové
Příbuzní	Alžběta z Lancasteru, Joan Beaufort[1], Kateřina z Lancasteru, Filipa Lancasterská, Jindřich IV. Anglický, Thomas Swynford, Thomas Beaufort, Duke of Exeter[1] a Henry Beaufort[1] (sourozenci) Markéta Beaufortová[1], Thomasine Beaufort[3] a John of Somerset[3] (vnoučata)
Funkce	člen Sněmovny lordů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (asi 1373 – 16. březen 1410) byl prvním ze čtyř dětí Jana z Gentu a jeho milenky Kateřiny Swynfordové, se kterou se v roce 1396 oženil. Beaufortovo příjmení je pravděpodobně odvozeno od otcova panství Beaufort v Champagne, ve Francii.

Děti Jana z Gentu a Kateřiny byly dvakrát uznány za legitimní, jednou v roce 1390, podruhé roku 1397, a to jak parlamentem za vlády Richarda II., tak papežem Bonifácem IX. Beaufortové byli z následnictví trůnu svým nevlastním bratrem Jindřichem IV. vyloučeni.

Mezi květnem a zářím 1390, Beaufort odešel do Severní Afriky na Barbarskou křížovou výpravu, vedenou Ludvíkem II. Bourbonským. V roce 1394 byl v Litvě, kde sloužil u německých rytířů.

Jan byl 10. února 1397 jmenován hrabětem ze Somersetu, jen několik dní potom, co parlament jeho i jeho sourozence uznal legitimního potomky. V únoru 1397 byl také jmenován admirálem irského loďstva a konstáblem hradu Dover. V květnu byla jeho admiralita rozšířena o severní flotilu. V létě 1397 se stal jedním ze šlechticů, kteří pomohli Richardovi II. osvobodit se z moci Lordů odvolatelů. Za odměnu byl 29. září jmenován markýzem ze Somersetu a Dorsetu a později roku 1397 také rytířem Podvazkového řádu a poručíkem Akvitánie. Kromě toho, dva dny před svým povýšením na markýze se oženil s královou neteří, Markétou Hollandovou, sestrou Tomáše Hollanda. Jan zůstal v králově přízni i poté, co byl jeho starší nevlastní bratr, Jindřich Bolingbroke, v roce 1398 vykázán z Anglie.

Poté, co byl Richard II. v roce 1399 Jindřichem Bolingbrokem svržen z trůnu, nový král odvolal tituly, které byly dány protivníkům Lordů odvolatelů, a tak se Jan stal pouze hrabětem ze Somersetu. Přesto byl ke svému nevlastnímu bratrovi loajální a nechal ho sloužit v různých vojenských velitelstvích a některých důležitých diplomatických operací. Beaufort v roce 1400 získal zabavené majetky velšského povstaleckého vůdce Owaina Glyndŵra, ale tyto majetky bylo možné převzít až v době po jeho smrti, v roce 1415. Roku 1404 byl jmenován konstáblem Anglie.

Jan Beaufort a Markéta Hollandová, dcera Tomáše Hollanda, 2. hraběte z Kentu a Alice FitzAlan, spolu měli šest dětí. Jejich vnučka Markéta Beaufortová se provdala za Edmunda Tudora, syna královny vdovy Kateřiny z Valois a Owena Tudora.

Jan Beaufort zemřel v nemocnici Svaté Kateřiny u Toweru. Byl pohřben v kapli Svatého Michala v Canterburské katedrále.

Jeho dětmi byli:

• Jindřich Beaufort, 2. hrabě ze Somersetu
• Jan Beaufort, 1. vévoda ze Somersetu
• Johana Beaufortová
• Tomáš Beaufort
• Edmund Beaufort (1. vévoda ze Somersetu)
• Markéta Beaufortová

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Beaufort, 1st Earl of Somerset na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Beaufort na Wikimedia Commons