Jan Berlík
Jan Berlík | |
---|---|
J. Berlík v roli Jeníka ve Smetanově Prodané nevěstě (1922) | |
Narození | 24. května 1892 Tábor Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. prosince 1972 (ve věku 80 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Národnost | česká |
Povolání | český pěvec-tenorista, člen opery Národního divadla |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Berlík (vlastním jménem Jan Brdlík), (24. května 1892 Tábor[1] – 27. prosince 1972 Praha) byl český pěvec-tenorista, člen opery Národního divadla, hudební pedagog-profesor pražské konzervatoře
Životopis
Narodil se v rodině táborského mlynáře Brdlíka – majitele v té době největšího mlýna na Lužnici, po vystudování (1911) reálného gymnázia v Táboře studoval sólový zpěv v Praze u Moritze Wallersteina, Carla Emericha a Egona Fuchse. Jan Berlík – jako sólista tenorista poprvé vystoupil v roce 1924 v Praze s Českou filharmonií (Písně potulného tovaryše; Gustav Mahler ) a na amatérské operní scéně (v Lounech) Germont ve Verdiho Violettě.
Ve své pěvecké kariéře působil především jako sólista v operních divadlech; Slovenské národní divadlo v Bratislavě (pod vedením Oskara Nedbala v sezoně 1925–1926; Národní divadlo v Praze 1926–1927 a 1931–1940; Státní opera v Hamburku 1927–1930. Byl hostem oper v Berlíně (1928–1930) a Záhřebu.
Oženil se 24. dubna 1927 v Táboře. Manželka Jarmila Komárková narozená 11. prosince 1905 Chrudim.
Kvůli vážným zdravotním problémům byl Berlík nucen zanechat operní kariéry a své poslední sólové pěvecké vystoupení měl v Praze 16. dubna 1957. V letech 1951–1959 vyučoval zpěv na pražské konzervatoři;mezi jeho žáky patřili např.: pěvci Bohuslav Maršík, Miroslav Frydlewicz. Již dříve také zpěvačka Inka Zemánková.
Operní pěvec-tenorista Jan Berlík vynikal jak svým krásným měkkým hlasem s pěknou kantilénou, tak dobrým jevištním zjevem. Z jeho hlavních rolí se připomíná: Jeník (Prodaná nevěsta), Alfréd (La traviata), Don Carlos, Rudolf (Bohéma), Cavaradossi (Tosca) Don José (Carmen). Nahrál také několik snímků-záznamů na značce Parlophon – spolu s Vilémem Zítkem v roce 1928 v Itálii a Německu.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Berlík na Wikimedia Commons
- Hudební rozhledy 26, 1973, č. 2, s. 65 [nekrolog] – Jan Karafiát
- Emanuel Kopecký, Vilém Pospíšil: Slavní pěvci Národního divadla; Praha, Panton, 1968
- Pozůstalostní dokumenty - http://www.starozitnosti.net/produkt/fotoalbum-fotografie-podpisy-jan-berlik-milostne-dopisy-jarmila-komarkova/ Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
J.Berlík (1892-1972)v roli Jeníka ve smetanově Prodané nevěstě (1922)