Jan Blažej Santini-Aichel

Jan Blažej Santini-Aichel
Narození3. února 1677
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí7. prosince 1723 (ve věku 46 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
NárodnostČech italského původu
Povoláníarchitekt
RodičeSantin Aichel
PříbuzníFrantišek Santini-Aichel (sourozenec)
Hnutívrcholné baroko, barokní gotika
Významná dílaKostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana KřtiteleSedlci u Kutné Hory (1703-08)
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1719-22)
zámek Karlova Koruna (1721-23)
OvlivněnýFrancesco Borromini
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Blažej Santini-Aichel (německy Johann Blasius Santini-Aichel, italsky Giovanni Santini, 3. února 1677 Praha[1]7. prosince 1723 Praha) byl český barokní architekt italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.

Život

Příbuzenstvo
otecSantin Aichel
bratrFrantišek Jakub Santini-Aichel
dědAntonín Aichel
tchánKristián Schröder
Poutní kostel na Zelené hoře (památka UNESCO)

Narodil se 3. února 1677, na den sv. Blažeje jako nejstarší syn do vážené rodiny pražského kameníka italského původu, Santina Aichela a druhého dne byl pokřtěn v chrámu sv. Víta jako Jan Blažej Aichl. Maminka pocházela z Plzně[2] a byla to pravděpodobně Češka.[3] Narodil se s tělesnou vadou – byl na část těla ochrnutý a chromý, což mu bránilo úspěšně pokračovat v otcově kariéře a převzít po něm kamenickou dílnu. Kamenictví se přesto vyučil (stejně jako bratr František), ale studoval také malířství, pravděpodobně u Kristiána Schrödera. Po vyučení se okolo roku 1696 vydal sbírat zkušenosti obvyklou vandrovní cestou. Do roku 1699 prošel Rakousko a v Itálii dorazil až do Říma, kde měl možnost se seznámit s díly ticinského, v Římě působícího Francesca Borrominiho, radikálního architekta považovaného římskými konzervativními současníky za „blázna“. V Itálii pravděpodobně získal kvalifikaci architekta a také přebral do svého jména otcovo jméno Santini, stejně tak učinil i bratr František.

V roce 1700 už Santini samostatně realizoval stavby, projektoval a měl z těchto činností příjmy. V té době není doloženo, že byl členem některého ze stavitelských cechů a vlastnil stavební firmu. Byl pouze projektantem, dohlížejícím na provádění vlastních staveb. V činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye, po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl. Jeho prvním významnějším stavebníkem byl zbraslavský cisterciácký opat Wolfgang II. Lochner, který jej neváhal doporučit dalším opatům. Začátkem roku 1703 úspěšně nahrazuje zkušeného architekta Pavla Ignáce Bayera při přestavbě klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana KřtiteleSedlci u Kutné Hory. Téhož roku začíná pracovat na dostavbě kostela Panny Marie Božské Prozřetelnosti pro pražské malostranské theatiny, kde zdařile navázal na projekty Guarino Guariniho a Jana Batisty Matheye. V roce 1704 se podílí na přestavbě kapitulního děkanství na Pražském hradě. Již příštího roku dokončuje přestavbu, dnes již nezachovaného, staroměstského paláce pro Jana Rudolfa hraběte z Lissau, který se též zasloužil o mnohá doporučení jeho práce. To vše dokládá, že již od začátku svého působení Santini pracuje pro významnou klientelu, získává velké, náročné zakázky a u zákazníků je velmi uznávaný, vážený a obdivovaný. Santinimu se dařilo a v roce 1705 koupil Valkounský dům (čp. 211) v Nerudově ulici za 3000 zlatých v hotovosti. O dva roky později koupil i sousední dům U zlaté číše (čp. 212) a oba domy spojil.

Po Schröderově smrti si Santini roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu. S Veronikou měl čtyři děti, ale všichni tři synové – Jan Norbert Lukáš (* 1707), Josef Rudolf Felix Řehoř (* 1708) a František Ignác (* 1710) – zemřeli na souchotiny ještě jako děti a zbyla jen dcera Anna Veronika (* 1713).

Když v roce 1720 zemřela jeho manželka Veronika, oženil se s jihočeskou šlechtičnou Antonií Ignatií Chřepickou z Modliškovic, čímž si zajistil nejen úzké rodinné vazby na českou nižší šlechtu, ale prostřednictvím vlivných švagrů i na vyšší církevní hodnostáře. S ní měl v roce 1721 dceru Janu Ludmilu a v roce své smrti syna Jana Ignáce Rocha. Kmotry všech Santiniho dětí se stali Santiniho mecenáši z řad vysoké šlechty.

Jan Blažej Santini zemřel po delší nemoci 7. prosince 1723 v Praze a je pochován dle posledního přání na dnes již zrušeném hřbitově u bývalého kostela svatého Jana KřtiteleOboře v dnešní Šporkově ulici.

Dílo

Schodiště v Sedlci.
Související informace naleznete také v článku Seznam děl Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Činnost a výsledky práce Jana Blažeje Santiniho-Aichela jsou neustále středem zvětšujícího se zájmu. Vedle odborníků, historiků umění a architektury i široká veřejnost vyhledává jeho stavby. Upoutávají pozoruhodným charakterem vnějších tvarů i zvláštností využití vnitřních prostorů pro světelné vyjádření a akustiku. Prezentuje i mnohá odvážná technická řešení. Jeho originální propracované architektonické návrhy představují velké klášterní komplexy, chrámy, kostely, kaple, velké i malé palácové stavby. Jeho dílo pomáhá mnohým pochopit rozpor českého baroka, kdy údajná doba „temna“ je vlastně dobou skutečného, hmatatelného rozkvětu českého stavitelství, řemesla a umění. Monografie o J. B. Santinim uvádí celkem 80 architektonických děl, u nichž se jeho autorství považuje za nesporné, t.j. díla archivně doložená, případně díla, jejichž připsání je obecně přijímáno.[4] Podle stejného pramene je u dalších 116 děl autorství sporné nebo vyloučené.

Na počátku Santiniho úspěchů je vstup do služeb zbraslavského cisterciáckého kláštera, kde opat Wolfgang Lochner mu svěřuje náročný úkol. Na místě zničených rozsáhlých gotických objektů projekčně navrhnout novostavbu konventu a konventního kostela. Jím vytvořená koncepce architektury v jeho projekčních záměrech již vykazuje smělost a silné vyjádření kulturních představ. Pozvání od dalšího stavebníka nedalo na sebe dlouho čekat. Sedlecký opat Jindřich Snopek mu zadává náročnou opravu a úpravu starobylého gotického konventního kostela. Zde se již naplno projevila Santiniho pohotová nápaditost, jeho velká šíře záběru a obsáhlost znalostí praktického stavitelství. Pro cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou Santini projektoval budovu prelatury, úpravy v klášterním kostele, další stavby a zejména nedaleký poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na blízké Zelené hoře. Tato památka byla v roce 1994 začlečněna do souboru světového kulturního dědictví UNESCO.

Geniální umělec Jan Blažej Santini Aichel ve svých projektech předkládá prostřednictvím hlubokých znalosti matematiky, geometrie, numerologie a zanícenosti pro oživovanou katolickou věrouku, užitím židovské kabaly a křesťanské mystiky silné smyslové i duchovní naplnění prožitků. Za 23 let plodného projektantského působení navrhl téměř stovku sakrálních, palácových i hospodářských staveb. Pracoval pro četné významné i feudální hodnostáře. Prokázal vytříbený cit pro začlenění staveb do krajiny. Vytvářel a dotvářel prostory s vynikající akustikou a mimořádnou světelnou charakteristikou. V Česku byly na jeho počest dokonce založeny webové stránky obdivovatelů jeho tvorby.

Fotogalerie

Citát

„Santiniho Zelená Hora je báseň… Zatímco stavby dvacátého století jsou jenom slogany.“Mojmír Horyna

Mnoho podob jména

Sám Santini, ale i doba a mnohonárodnostní evropské prostředí jsou zdrojem mnoha podob jeho jména. Setkat se můžeme s tvary a přepisy: Jan Blažej Santini, Jan Santini Aichl, Giovanni Santini, Jan Blažej Santini-Eichel, Giovanni Santini-Aichl, Johann Blasius Santini-Aichel, Giovanni Blasius Santini či Jan Blažej Santini-Aüchel. U děda se setkáváme i s podobou jména Antonio Akel i Aychel.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. 12/15 Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem - Toulky za uměním | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. Jan Blažej Santini-Aichel. Musel disponovat obrovskou energií, i když se narodil jako postižený. Plus [online]. 2020-09-28 [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  4. HORYNA, Mojmír. Jan Blažej Santini.Aichel. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1998. 488 s. ISBN 80-7184-664-3. S. 208–402. 

Literatura

  • HORYNA, Mojmír. J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-664-3. 
  • SEDLÁK, Jan. Jan Blažej Santini – setkání baroku s gotikou. Praha: Vyšehrad, 1987. 
  • Jan Sedlák a kolektiv: Významné památky okresu Žďár nad Sázavou, 1982
  • KOTRBA, Viktor. Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho Aichla. Redakce Marie Dulavová, Jitka Javůrková. 1. vyd. Praha: Academia, 1976. 200 s. 
  • BARTH, Fritz. Santini 1677-1723. Ein Baumeister des Barock in Böhmen. Ostfildern: Hatje Cantz Verlag, 2004. ISBN 3-7757-1468-5. (německy) 
  • RŮŽIČKA, Stanislav. Jan Blažej Santini Aichel : stručný průvodce životem a dílem génia barokní gotiky. Ilustrace Vladimír Kunc. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Video-foto-Kunc, 2014. 167 s. ISBN 978-80-905429-5-2. 
  • ZROSTLÍKOVÁ, Martina. Santini zasnoubil gotiku s barokem. Živá historie. Září 2008, s. 68–69. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zelená hora - poutní kostel.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého, okres Žďár nad Sázavou, Česká Republika
Jan Santini Aichel - Chlumec nad Cidlinou ground plan 2.jpg
Ground plan of Karlova Koruna Chateau in Chlumec nad Cidlinou by Jan Santini Aichel
Zvole-kostel svateho Vaclava.jpeg
(c) I, -df-, CC-BY-SA-3.0
Santini's St. Wenceslas church in Zvole, Czech Republic
Jan Santini Aichel - Rajhrad Drawing 01.jpg
Original drawing of Provost Church of St Peter and Paul in Rajhrad by Jan Santini Aichel
Kostel Horní Bobrová1.JPG
kostel sv. Petra a Pavla, projekt Santini, Horní Bobrová, okres Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina
Mariánská Týnice, jižní průčelí.jpg
(c) Adam Hauner, CC-BY-SA-3.0
Jižní průčelí proboštství Mariánské Týnice, barokní stavba dle projektu J. B. Santini-Aichela
Jan Santini Aichel - Křtiny ground plan.jpg
Ground plan of Church of Pilgrimage Church of the Name of Virgin Mary in Křtiny u Brna by Jan Santini Aichel
Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Jan Santini Aichel - Kladruby Drawing 02.jpg
Original drawing of Monastery Church of the Assumption of Virgin Mary, St Wolfgang and St Benedict in Kladruby u Stříbra by Jan Santini Aichel
Chlumec - Karlova koruna.jpg
Autor: Lubomír Havrda, Licence: CC BY 3.0
Zámek Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou
Kolovratský palác (Praha, Nerudova) - průčelí.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolovratský palác (Praha, Nerudova) - průčelí
KutnáHora-chrám-v-Sedleci2009i.jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 3.0
Schodiště v Sedlci u Kutné Hory, Česká republika.
Kopule kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech - okres Tachov - Česká republika.jpg
(c) I, Haunerova, CC BY 2.5
Kopule klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech. Kostel byl postaven ve stylu tzv. barokní gotiky Janem Blažejem Santini-Aichlem.
Jan Santini Aichel - Mariánská Týnice ground plan.jpg
Ground plan of Pilgrimage Church of the Annunciation of the Virgin Mary and Cistercian Provost Office in Mariánská Týnice by Jan Santini Aichel
Konvent Plasy.jpg
Autor: Slleeper, Licence: CC BY-SA 3.0
Fotografie vstupu do konventu.
Kostel sv jiri.JPG
Farní kostel sv. Jiří v Pivíně, nynější stavba ve stylu gotizujícího baroka je dílem Jana Blažeje Santiniho z let 1712 až 1718.