Jan Bosco Sternberg
| Jan Bosco Sternberg | |
|---|---|
| Narození | 25. listopadu 1936 nebo 1936 Praha  Československo |
| Úmrtí | 14. září 2012 |
| Místo pohřbení | hřbitov v Českém Šternberku |
| Choť | (1964) Marie Leopoldina Lobkowiczová (1943–2017) |
| Děti | 1. Jiří (* 1968) 2. Kateřina, provdaná Žáková (* 1974) |
| Rodiče | Jiří Douglas Sternberg (1888–1965) a Kunhuta Mensdorff-Pouilly (1899–1989) |
| Rod | Šternberkové |
| Příbuzní | bratr: Zdeněk Sternberg (1923–2021) bratr: Emanuel Sternberg (1927–2013) bratr: Filip Sternberg (* 1929) bratr: Kašpar Sternberg (1935–2010) sestra: Terezie Sternbergová, provdaná Hrubá-Jelení (1934–2012) sestra: Anna Sternbergová, provdaná Seutter von Lötzen (1922–2011) sestra: Karolina Sternbergová, provdaná Wratislavová (z Mitrowicz) (1924–2021) sestra: Marie Viktorie Sternbergová, provdaná Kopečková (* 1941) vnuk: Vojtěch Václav Sternberg (* 1996) vnučka: Isabela Sternbergová (* 1999) synovec: Filip Sternberg (* 1956) děd: Filip Sternberg (1852–1924) babička: Karolína z Thurnu a Valsássiny-Como-Vercelli (1863–1944) děd: Zdeněk Sternberg (1813–1900) babička: Marie Žofie ze Stadion-Thannhausenu (1819–1873) teta: Terezie Sternbergová, provdaná Mensdorff-Pouilly (1902–1985) strýc: František Josef Mensdorff-Pouilly (1897–1991) švagrová: Polyxena Lobkowiczová, provdaná Czerninová (* 1941) švagr: Jaroslav Lobkowicz (* 1942) švagr: František Lobkowicz (* 1948) švagr: Filip (Zdeněk) Lobkowicz (* 1954) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Bosco Sternberg (25. listopadu 1936 Praha[1] – 14. září 2012) byl příslušník starobylého šlechtického rodu Šternberků a restituent zámku Jemniště. Byl členem řádu Maltézských rytířů.
Život
Narodil se jako pátý syn a osmý z devíti potomků hraběte Jiřího Sternberga (10. prosince 1888 Praha – 27. července 1965 Bruneck) a jeho manželky (sňatek 6. duben 1921 Chotělice) Kunhuty (Kunigundy) Mensdorff-Pouilly (11. leden 1899 – 19. listopad 1989). Jeho starší bratr Zdeněk Sternberg po Sametové revoluci zrestituoval hrad Český Šternberk.
Dětství strávil na hradě Český Šternberk. Poté, co byl hrad znárodněn, tam otec Jiří pracoval jako kastelán. Ve svých šestnácti letech se Jan Bosco dostal na zahradnickou mistrovskou školu v Děčíně. Po roce však školu musel opustit a byl poslán na převýchovu do internačního tábora pro děti třídních nepřátel v Osoblaze u Opavy. Onemocněl tam žloutenkou, a proto byl poslán na práci na statky ve Šternově a Čejkovicích, který kdysi Šternberkům patřily a které tehdy spravoval bývalý šternberský správce. Vojnu složil na Slovensku. Poté pracoval u geologického průzkumu u Plzně. Tam se v Křimicích seznámil se svou budoucí ženou a po dvouleté známosti se vzali. Po svatbě bydleli dvacet let v Chodově, Jan Bosco pracoval v povrchovém dole. V roce 1968 emigrovali do Německa, kde se jim také narodil syn Jiří. Po osmi měsících se vrátili. Ke konci komunismu si koupili domek v Klatovech a Jan Bosco pracoval jako závozník ve stavebním podniku.
Po bezdětné tetě Terezii Sternbergové (1905–1982) provdané za Františka Mensdorff-Pouilly (1897–1991) zdědil právo na zámek Jemniště a v roce 1995 ho zrestituoval.[2] V současnosti zámek spravuje jeho syn Jiří Sternberg.
Zemřel v roce 2012 a byl pohřben na hřbitově v Českém Šternberku.[3]
Rodina
Jan Bosco se oženil 4. července 1964 ve Vejprnicích s Marií Leopoldinou Lobkowiczovou (8. prosince 1943 Plzeň – 2. října 2017 Klatovy), dcerou Jaroslava Lobkowicze (18. června 1910 Zámeček u Plzně – 7. května 1985 Křimice), 13. knížete z Lobkowicz, vévody roudnického, a jeho manželky (sňatek 11. července 1940 Praha) Gabrielly von Korff Schmising-Kerssenbrock (29. listopadu 1917 Klatovy – 30. července 2008 Dymokury).[1] Marie Leopoldina nesměla studovat na vysoké škole, proto celý život pracovala jako asistentka hygienické služby. Narodily se jim dvě děti:[1]
- 1. Jiří (* 29. listopad 1968 Senden)
- ∞ (25. listopad 1995 Jemniště) Petra Říhová (* 21. únor 1975 Jindřichův Hradec), jejich děti:
- 2. Kateřina (* 2. leden 1974 Plzeň)
- ∞ (6. července 1996 Jemniště) Petr Žák (* 10. březen 1974 Klatovy), výrobce třímetrových leteckých modelů řízených rádiem, jejich děti:
- 1. Tereza
- 2. Klára
- 3. Kryštof
- ∞ (6. července 1996 Jemniště) Petr Žák (* 10. březen 1974 Klatovy), výrobce třímetrových leteckých modelů řízených rádiem, jejich děti:
Příbuzenské vztahy restituentů zámků Jemniště, Častolovice a hradu Český Šternberk
Toto schéma představuje příbuzenské vztahy Jana Boska Sternberga, Diany Franzisky Sternbergové Phipps a Zdeňka Sternberga,[4][5] kteří jsou zvýrazněni červeně. Všichni pocházeli z Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů. Modře jsou vyznačeni přímí mužští předkové. Zeleně je vyznačen Josef Leopold (Leopold I.; asi 1770–1858), společný předek všech tří a vnuk zakladatele Leopoldovy větve. Oranžově je navíc vyznačena současná hlava rodu. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Vzhledem k účelu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Josef Leopold (Leopold I.) ze Sternbergu † 1858 | Marie Karolína z Walseggu 1781–1857 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold II. Mořic ze Sternbergu 1811–1899 | Luisa z Hohenlohe-Bartenstein-Jagtsbergu 1840–1873 | Jaroslav ze Sternbergu 1809–1874 | Eleonora Orczy de Orczi 1811–1865 | Zdeněk ze Sternbergu 1813–1890 | Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu 1819–1873 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold III. Albert ze Sternbergu 1865–1937 | Franziska Henriette Larischová z Mönnichu 1873–1933 | Vojtěch Václav ze Sternbergu 1868–1930 | Alois ze Sternbergu 1850–1907 | Filip ze Sternbergu 1852–1924 | Karolína z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli 1863–1944 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold IV. Stanislav Sternberg 1896–1957 | Cecilia Reventlow-Criminilová 1908–1983 | František Sternberg 1901–1969 | II. Elisabeth Ada Dawson 1910–? | Jaroslav Sternberg 1900–1943 | Marie Grošová 1903–1972 | Adam Sternberg 1903–1958 | Gertrude Amende 1902–? | Jiří Douglas Sternberg 1888–1965 | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 1899–1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Diana Franziska Sternbergová 1936—2024 | Henry Ogden Phipps 1931–1962 | Leopold V. František Sternberg * 1953 | Alžběta Hrubá-Gelenj 1929–2021 | Zdeněk Sternberg 1923–2021 | Marie Leopoldina Lobkowiczová 1943–2017 | Jan Bosco Sternberg 1936–2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Berthold von Seilern und Aspang * 1955 | Alexandra Phipps Sternbergová * 1959 | II. Maximilian von Bulgarini und von Hardegg * 1966 | I. Kateřina Vávrová * 1971 | Filip Sternberg * 1956 | II. Susanne Friederike von Berg * 1956 | Jiří Sternberg * 1968 | Petra Říhová * 1975 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 366–367.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 118. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě.
- ↑ Jan Bosco Sternberg [online]. Find a Grave [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternbergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 198
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 118.
- VAŠÁK, Vašek. Jan Bosco Sternberg a Marie Lobkowiczová. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995-2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 64–67.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Wolkenkratzer, Licence: CC BY-SA 4.0
CZ - Schloss Jemniště, Luftaufnahme (2018)