Jan Braniborsko-Kulmbašský

Jan Braniborsko-Kulmbašský
braniborsko-kulmbašský markrabě
Narození	1406
Úmrtí	16. listopadu 1464 Baiersdorf
Manželka	Barbora Sasko-Wittenberská
Potomci	Rudolf Braniborský Barbora Braniborská Alžběta Braniborská Dorotea Braniborská
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich I. Braniborský
Matka	Alžběta Bavorská
Příbuzní	Fridrich II. Braniborský, Albrecht III. Achilles, Fridrich Altmarský, Alžběta Braniborská, Cecílie Braniborská, Markéta Braniborská, Magdaléna Braniborská a Dorothea Braniborská (sourozenci) Ludvík III. Gonzaga (zeť) Jan III. Norimberský (strýc) Jan František I. Gonzaga (otec snachy či zetě) Alžběta Dánská (pravnučka) Ludvík IX. Bavorsko-Landshutský (bratranec) Federico I. Gonzaga, Jan František Gonzaga[1][2], Dorotea Gonzagová, Barbora Gonzagová, František Gonzaga, Rudolf Gonzaga[1][2], Gabriela Gonzagová, Kateřina Secco Gonzagová, Zuzana Gonzagová, Paula Gonzagová, Ludvík Gonzaga[1] a Cecilie Gonzagová[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Braniborsko-Kulmbašský (1406 – 16. listopadu 1464, přezdívaný Alchymista) byl braniborsko-kulmbašský markrabě a po abdikaci svého otce, Fridricha I., vládl jako mírumilovný markrabě Braniborska.

Jan se narodil jako nejstarší syn markraběte Fridricha I. Braniborského a jeho manželky Alžběty Bavorské.

Po svatbě s Barborou Sasko-Wittenberskou, dcerou vévody Rudolfa III., Jan doufal, že získá Sasko-wittenberské vévodství, až vymře tamní linie Askánců. Když se tak v listopadu 1422 stalo, měl císař Zikmund s vévodstvím jiné plány a Jana vyplatil.

Jan se začal podílet na braniborských vládních záležitostech v roce 1424. Fridrich I., frustrovaný spory s feudální šlechtou, odešel v roce 1425 na svůj hrad v Cadolzburgu ve Frankách a udělil 13. ledna 1426 na zemském sněmu v Rathenowě Janovi regentství Braniborska, přičemž kurfiřtskou hodnost si ponechal pro sebe.

Jan byl braniborským obyvatelstvem špatně přijat, protože jeho vláda byla nekompetentní, což vedlo k nepokojům na venkově. Spíše než o vládnutí se Jan zajímal o umělé vytváření zlata pomocí alchymie, čímž získal přezdívku „Alchymista“. V roce 1433 byla pro Jana připravena upravená verze alchymistického pojednání Buch der heiligen Dreifaltigkeit (Kniha Nejsvětější Trojice). Fridrich I. si uvědomil, v jakém nebezpečí se Braniborsko nachází, a 7. června 1437 udělil Janovi franské pozemky v Braniborsku-Kulmbachu, území bohaté na doly, které poskytovaly materiály pro Alchymistovu zálibu. Vláda v Braniborsku přešla na druhorozeného Fridrichova syna Fridricha II.

Po smrti Fridricha I. v roce 1440 Jan zdědil celé Braniborsko-Kulmbašsko včetně hradu Plassenburg v Kulmbachu. V pozdějších letech dovolil svému zeti Kryštofovi Bavorskému spravovat své majetky v Horní Falci, a to až do Kryštofovy smrti v roce 1448. Jan vládl jako braniborsko-kulmbašský markrabě do své abdikace v roce 1457, což mu umožnilo věnovat se studiu alchymie a okolí Frank. Zemřel na hradě Scharfeneck u Baiersdorfu 16. listopadu 1464.

Jan se oženil s Barborou Sasko-Wittenberskou, se kterou měl čtyři děti:

• Rudolf Braniborský (1424)
• Barbora Braniborská (1422 – 7. listopadu 1481)
• Alžběta Braniborská (1425 – po 13. lednu 1465)
• Dorotea Braniborská (1430/1431 – 10. listopadu 1495)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John, Margrave of Brandenburg-Kulmbach na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Braniborský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Fridrich I.

Braniborský markrabě Jan 1426–1440

Nástupce: Fridrich II.

Předchůdce: Fridrich I.

Braniborsko-kulmbašský markrabě Jan 1440–1457

Nástupce: Albrecht III.