Jan Buchvaldek

Jan Buchvaldek
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Předseda MěNV Ostrava
Ve funkci:
1960 – 1964
PředchůdceJosef Kotas
NástupceJosef Kempný
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození23. září 1903
Slezská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. dubna 1983
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik a odborář
OceněníŘád práce
Řád Vítězného února
Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Buchvaldek (23. září 1903 Slezská Ostrava2. dubna 1983 Ostrava[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR a předseda Městského národního výboru Ostravy.

Biografie

Pocházel z početné hornické rodiny, kde byl nejmladším ze sedmi dětí. Jeho otec zemřel, když mu byly čtyři roky. V roce 1919 začal pracovat na Jámě Ema. Již o rok později se stal členem Dělnické tělovýchovné jednoty. Patřil k zakládajícím členům slezskoostravského Komsomolu. Od roku 1927 byl členem KSČ.[1] V roce 1932 přišel o zaměstnání a spolu s dalšími ostravskými komunisty odjel do Sovětského svazu. V únoru 1936 se oženil. Za druhé světové války získal místo u závodní dráhy ve Vítkovických železárnách. V září 1942 byl zatčen a uvězněn. Propuštěn byl v únoru 1944.[zdroj?]

Po osvobození se zaměřil na odborovou práci mezi horníky. Ta odstartovala i jeho úspěšnou politickou kariéru. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ostrava. Zasedal tu až do voleb do Národního shromáždění roku 1954.[2][3]

Během únorového převratu v roce 1948 se účastnil sjezdu závodních rad v Praze. V listopadu 1951 se stal místopředsedou Krajského národního výboru v Ostravě. V této funkci byl potvrzen i v roce 1954, kdy do Národního shromáždění jako poslanec již nekandidoval.

V červnu 1960 se stal předsedou Městského národního výboru v Ostravě. Mezi jeho první úkoly ve funkci bylo provedení územněsprávních změn a rozšíření pravomocí národních výborů. Ostrava se v té době potýkala s mnoha problémy souvisejícími s jejím překotným průmyslovým rozvojem. Za čtyři nejhorší byly označeny špína, prach, nedostatek zeleně a nedostatečné osvětlení. Započala sanace ulic Kostelní a Pivovarská, tzv. estetizaci se nevyhnulo ani náměstí Lidových milicí (dnešní Masarykovo náměstí), kde byl odstraněn morový sloup, zrušena kašna a postavena socha milicionáře. Pokračovala výstavba sídlišť v Porubě a Ostravě-Jihu. Postaven byl výstavní areál Černá louka.

Jeho první funkční období bylo také posledním, neboť v dalších volbách nebyl na funkci předsedy MěNV navržen. Stal se nicméně členem rady města, kde mu byla svěřena komise pro veřejný pořádek. V letech 19681969 se spolu s dalšími zakládajícími členy strany podílel na stranických čistkách. Za jeho zásluhy mu byl mj. udělen Řád 25. února, Řád Vítězného února, Řád Rudého praporu a Řád práce. V roce 1970 obdržel také Cenu města Ostravy. Zemřel v dubnu 1983.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c Soudruh Jan Buchvaldek. Rudé právo. Duben 1983, roč. 63, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí: Portréty představitelů města Ostravy 1918–1989. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1999. ISBN 80-86101-24-X. S. 42–44. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“