Jan Caha
| Jan Caha | |
|---|---|
| Narození | 22. srpna 1910 Sázava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. prosince 1981 (ve věku 71 let) Praha  Československo |
| Povolání | spisovatel, překladatel a učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Rudolf Caha (22. srpna 1910, Sázava[1] – 7. prosince 1981, Praha)[2] byl český překladatel z angličtiny a ruštiny, autor učebnic a slovníků.
Život
Narodil se v roce 1910 do rodiny evangelického faráře Jakuba Cahy a Emilie Vlastislavy rozené Veselé. Otec pocházel z Budíkovic u Třebíče, matka z Bučiny u Vysokého Mýta.
Po ukončení studií (1937) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se stal středoškolským profesorem, např. na obchodní akademii v Karlíně (1938–1950), vyšší hospodářské škole na Praze 2 (1950–1954). Na Katedře jazyků Československé akademie věd v Praze pracoval od roku 1954.
Dílo
- Anthologie z anglické a americké literatury pro 3. a 4. třídu gymnasií a vyšších hospodářských škol (1951, s J. W. Dunovskou a V. Vendyšem)
- Cvičebnice jazyka anglického pro 3. a 4. třídu gymnasií a vyšších hospodářských škol (1953, s J. W. Dunovskou a V. Vendyšem)
- Stručná mluvnice angličtiny (1959, s L. Duškovou a L. Bubeníkovou)
- Angličtina pro vědecké a odborné pracovníky (1961, s L. Duškovou a L. Bubeníkovou).
- Anglicko-český slovník (1960, s J. Krámským)
- Základní anglicko-český slovník pro četbu odborné literatury (1966)
- Bibliografii odborných překladových slovníků (1962)
Překlady z angličtiny
- Erskine Caldwell: Tragický kus země (Praha, Svoboda 1967)
- James Fenimore Cooper: Lovec jelenů (Praha, Státní nakladatelství dětské knihy 1960)
- Leo Deuel: Svědkové času (Praha, Odeon 1975)
- Judith Friedbergová: David Seymour (Praha, SNKLU 1965)
- John Galsworthy: Tmavý svět (Praha, Svoboda, 1970)
- Jack London: Odyssea severu (Praha, Svoboda 1969 s A. J. Štastným)
- Jack London: Aljaška (Odeon 1972 s A. J. Štastným)
- Thomas Malory: Artušova smrt (Praha, SNKLHU 1960; Praha, Aurora 1997)
- Herbert Read: Výchova uměním (Praha, Odeon 1967)
- Keith Sutton: Picasso (Praha, Odeon 1968)
Překlady z ruštiny
- Lev Nikolajevič Tolstoj: Hadži Murat (Praha, Odeon 1973)
- Lev Nikolajevič Tolstoj: Lidové povídky (Praha, SNKLU 1962 s Ervínou Moisejenkovou)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Caha
- V databázi překladatelů
Média použitá na této stránce
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“