Jan Dostálek

Jan Dostálek
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1939
Ministr veřejných prací
Ve funkci:
1929 – 1934
PředchůdceFranz Spina
NástupceLudwig Czech
Ve funkci:
1935 – 1938
PředchůdceLudwig Czech
NástupceFrantišek Nosál
Ministr průmyslu, obchodu a živností
Ve funkci:
1934 – 1935
PředchůdceJosef Matoušek
NástupceJosef Václav Najman
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. katolického lidu
Katol.-nár. str. konzerv.
ČSL
SNJ
ČSL

Narození28. dubna 1883
Šedivec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. března 1955 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
ChoťAntonie Schneiderová
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Profesespisovatel, novinář a politik
CommonsJan Dostálek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Dostálek (28. dubna 1883 Šedivec[1]21. března 1955 Praha[2]) byl československý politik, meziválečný ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Po roce 1948 politicky pronásledován a vězněn.

Biografie

Vystudoval osmiletou c. k. vyšší státní průmyslovou školu a v červnu 1904 se po předchozí stavební praxi stal zaměstnancem pražského magistrátu. Začínal jako pomocný kreslič. V letech 19071909 studoval jako mimořádný student zeměměřičství na české Vysoké škole technické v Praze. Studoval rovněž na akademii umění ve Vídni. První světovou válku prožil coby písař na vojenském velitelství v Praze. Po válce se vrátil na magistrát, kde působil až do roku 1939 ve funkci stavebního ředitele.[3][1] Od roku 1919 byl členem zastupitelstva města Prahy, kde předsedal klubu lidoveckých zastupitelů. Byl činný i jako publicista. V letech 1919–1921 byl redaktorem revue Mír a týdeníku Pražský obzor.[1]

Jeho politická kariéra začala v roce 1904, v roce 1906 byl zvolen zapisovatelem nově vzniklé Strany katolického lidu. Vstoupil i do jiných katolických organizací a za svou činnost získal od papeže Pia X. řád Pro Ecclesia et Pontifice. V roce 1911 stál u zrodu Katolicko-národní strany konzervativní a stal se jejím jednatelem. Od roku 1919 náležel k vedoucím činitelům Československé strany lidové (k roku 1928 uváděn jako člen předsednictva ČSL a její župní starosta v Praze[1]). Ve 30. letech působil v čele pražské župy a tiskové komise ČSL. Přispíval do katolických periodik. Byl vyznamenán mnohými řády: Řádem rumunské koruny, papežským Řádem sv. Řehoře Velikého. Byl rytířem Řádu Božího hrobu.[4]

V parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6] V roce 1928 je uváděn jako místopředseda poslanecké sněmovny.[1]

Kromě postu poslance zastával i ministerská křesla. V druhé vládě Františka Udržala, první vládě Jana Malypetra, druhé vládě Jana Malypetra, třetí vládě Jana Malypetra, první vládě Milana Hodži, druhé vládě Milana Hodži a třetí vládě Milana Hodži, tedy v letech 19291938 zastával nepřetržitě ministerské funkce. Střídal posty ministra veřejných prací a ministra průmyslu, obchodu a živností.

V roce 1938 hlasoval stejně jako jeho stranický kolega Jan Šrámek a jako ministr za Národní sjednocení František Ježek proti přijetí anglo-francouzského ultimáta, které tlačilo na Československou republiku, aby přijala požadavky nacistického Německa.[7]

Profesí byl ředitelem stavebního úřadu. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[8]

Po válce se krátce angažoval v ČSL, ale nesouhlasil s jejím sbližováním s KSČ. Po únoru 1948 byl vyloučen ze strany. V červenci 1954 byl zatčen příslušníky StB v rámci příprav vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“.[4] Zemřel v roce 1955 v pankrácké věznici, kam byl uvržen komunistickým režimem.[9]

Dne 13. září 2018 byla v Kostelci nad Orlicí na domě v Mánesově ulici, kde se dnes nachází mateřská škola, umístěna pamětní tabulka Janu Dostálkovi v rámci projektu Poslední adresa, který připomíná památku obětí komunistického režimu.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1275. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. 
  2. Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 64
  3. Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 64
  4. a b Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích ; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007, ISBN 978-80-86903-53-8, str. 65
  5. Jan Dostálek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online. 
  7. MALÍŘ, Jiří - MAREK, Pavel a kol.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 664–669. Dále jen: Politické strany. 
  8. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  9. Historie ministerstva průmyslu a obchodu [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  10. Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí. zpravodaj. 9/2018, roč. 9/2018. 

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 252. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 335–336. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Dostálek.jpg
Jan Dostálek (1883-1955). Český politik.