Jan Drozd (spisovatel)
Jan Drozd | |
---|---|
Jan Drozd | |
Narození | 27. ledna 1914 Bordovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. srpna 2005 (ve věku 91 let) Ostrava Česko |
Povolání | spisovatel, redaktor, učitel, prozaik a rozhlasový redaktor |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Drozd (27. ledna 1914, Bordovice – 15. srpna 2005, Ostrava) byl český spisovatel a literární historik.
Život
Mládí
Byl synem malíře a natěrače (který se ale živil zemědělstvím) Jana Drozda a matky Rozálie, rozené Bačové. Od roku 1922 žil s rodiči na Podkarpatské Rusi. V roce 1933 maturoval na učitelském ústavu v Mukačevě a doplňkovou maturitu na gymnáziu v Užhorodu vykonal v roce 1935; po ní učil v zakarpatské obci Kušnice.[1][p 1] V roce 1936 nastoupil vojenskou službu, která se v důsledku mobilizace a mnichovských událostí prodloužila do března 1939.[2]
Učitel
Po vojenské službě učil na měšťanských školách v Hodslavicích a Zubří. Po osvobození se přestěhoval do Nového Bohumína, kde pokračoval v dráze učitele, nejprve na měšťanské škole, později na jedenáctiletce. Při zaměstnání vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Palackého (obor čeština a dějepis), promován byl v roce 1959. Učil do roku 1955. Do Ostravy se přestěhoval v roce 1962.
V Československém rozhlasu Ostrava
V roce 1955 nastoupil Jan Drozd v Ostravě na místo vedoucího literárně-dramatické redakce ostravského studia Čs. rozhlasu. Za počínající normalizace v roce 1970 musel toto místo opustit a byla mu zakázána jakákoli publikační činnost.
Normalizace
Po propuštění z rozhlasu se od ledna do května 1971 živil jako závozník a poté znovu začal učit jako učitel na základních školách. Do důchodu odešel v červenci 1974.[2] V důchodu se věnoval tvorbě, jeho díla však nebyla publikována, s výjimkou románu Emauzy, vydaného v roce 1970 švýcarským exilovým nakladatelstvím pod pseudonymem Jan Pastor a odvysílaného stanicí Svobodná Evropa.
Závěr života
Od roku 1990 byla jeho díla opět vydávána. V závěru života se věnoval především zkoumání autorství Slezských písní. Byl pohřben v Ostravě.
Rodinný život
Jan Drozd byl dvakrát ženat. S první manželkou Marií Stiksovou, učitelkou v Kušnici, s níž se oženil 23. 2. 1939 ve Valašském Meziříčí, měl dceru Šárku (pozdější televizní a rozhlasovou dramaturgyni a scenáristku Šárku Koskovou).[3]
Dne 24. března 1962 se oženil s rozhlasovou režisérkou Věrou Pražákovou (*1928).[4]
Dílo
Beletristické dílo Jana Drozda má výrazně autobiografické prvky a svou kvalitou přesahuje hranice severomoravského regionu, kterému je převážně věnováno, a ve kterém byl vůdčí osobností.[5][6] Jan Drozd také zásadně přispěl do diskuse o autorství Slezských písní, obecně připisovaných Petru Bezručovi (vlastním jménem Vladimír Vašek). Zastával totiž názor, že spoluautorem sbírky byl Ondřej Boleslav Petr (1852–1893) a Petr Bezruč byl jejich společný pseudonym.[7]
Denní tisk a časopisy
První příspěvek zveřejnily Janu Drozdovi Lidové noviny v roce 1943.[p 2] Publikoval také v Květech, Lidové demokracii, Literárních novinách a dalších masmédiích.[8]
Knižní vydání v Česku
- Sedláci z Velkého dvora (Román, doslov napsal Evžen Lukeš, Praha, ELK, 1947)
- Odvážný boj (Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1954)
- Dlouhá noc (karpatská romance, Ostrava, Krajské nakladatelství, 1961 a Československý spisovatel, 1968) Jedná se o upravenou variantu románu z Podkarpatské Rusi Země kvasí; původní verze nemohla v padesátých letech vyjít.[9]
- Po nebezpečných stopách (ilustrace Miloš Urbásek, V Ostravě, Krajské nakladatelství, 1963)
- Švestkový dvůr (ilustrace Anna Grmelová, Ostrava, Profil, 1966)
- Smutek z milování (milostné balady, ilustrace Bohunka Waageová, přebal, vazba a grafická úprava Miroslav Pechánek, Ostrava, Profil, 1990 a Tilia, 2006)
- Člověk pro jeden život (sazba románu dokončeného 1968 byla rozmetána, vydáno Ostrava, Profil, 1991)
- Pohřbívání živých (graf. úprava Věra Kubesová, Opava - Optys, Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, 1993)
- Pátá dimenze (povídka ze sbírky "Život na hraně", Ve Frenštátě pod Radhoštěm, Muzejní a vlastivědná společnost, 1999)
- Autoři Slezských písní (V Šenově u Ostravy, Tilia, 2003)
- Otevřený dopis vědeckým literárním institucím, aneb, Autoři Slezských písní (V Šenově u Ostravy, Tilia, 2005)
- Smutek z milování : (milostné balady) ; Život na hraně (V Šenově u Ostravy, Tilia, 2006)
Exilové vydání
- Román Člověk pro jeden život vyšel roku 1970 pod pseudonymem Jan Pastor, s názvem Emauzy v nakladatelství Konfrontace, Curych.[10]
Rozhlasové adaptace
- V roce 2006 uvedl Český rozhlas stanice Vltava román Člověk pro jeden život. Desetidílnou četbu připravila dcera Šárka Kosková, četl Josef Somr.[11]
- Pro ostravský rozhlas psal pohádky a literární scénáře[8]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Vladimír Kuštek: Obrázky z Iršavy. Podkarpatská Rus. 1/2012, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b Město Český Těšín: Jan Drozd
- ↑ Webnode.cz: Šárka Kosková
- ↑ Český rozhlas: Věra Pražáková-Drozdová. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13.
- ↑ Drahomír Šajtar: Panoráma české prózy severovýchodní provenience. Host. 7/1997, s. 15–21.
- ↑ KOL. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. S. 33.
- ↑ Zdeněk Smolka: Jak jsme se hádali o autorství Slezských písní. Host. 3/2008, s. 38–44. Dostupné online.
- ↑ a b SVOBODA, Jiří. Slovník české literatury po roce 1945: Jan Drozd [online]. Dostupné online.
- ↑ KRABSOVÁ, Veronika. Prostor Zakarpatska v české literatuře. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Josef Peterka. s. 109–110. Dostupné online.
- ↑ Databáze knih.cz: Emauzy
- ↑ Český rozhlas, Vltava: Člověk pro jeden život
Literatura
- KNĚZEK, Libor. Pouť za pravdou života (Čtení o životu a tvorbě Jana Drozda). Frenštát pod Radhoštěm: Veronika, 2006.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Drozd (spisovatel)
- SVOBODA, Jiří. Slovník české literatury po roce 1945: Jan Drozd [online]. Dostupné online.
- Město Český Těšín: Jan Drozd
- Český rozhlas: Jan Drozd
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Drozd, spisovatel