Jan Drozd (spisovatel)

Jan Drozd
Jan Drozd
Jan Drozd
Narození27. ledna 1914
Bordovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. srpna 2005 (ve věku 91 let)
Ostrava
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, redaktor, učitel, prozaik a rozhlasový redaktor
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Drozd (27. ledna 1914, Bordovice15. srpna 2005, Ostrava) byl český spisovatel a literární historik.

Život

Mládí

Byl synem malíře a natěrače (který se ale živil zemědělstvím) Jana Drozda a matky Rozálie, rozené Bačové. Od roku 1922 žil s rodiči na Podkarpatské Rusi. V roce 1933 maturoval na učitelském ústavu v Mukačevě a doplňkovou maturitu na gymnáziu v Užhorodu vykonal v roce 1935; po ní učil v zakarpatské obci Kušnice.[1][p 1] V roce 1936 nastoupil vojenskou službu, která se v důsledku mobilizace a mnichovských událostí prodloužila do března 1939.[2]

Učitel

Po vojenské službě učil na měšťanských školách v Hodslavicích a Zubří. Po osvobození se přestěhoval do Nového Bohumína, kde pokračoval v dráze učitele, nejprve na měšťanské škole, později na jedenáctiletce. Při zaměstnání vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Palackého (obor čeština a dějepis), promován byl v roce 1959. Učil do roku 1955. Do Ostravy se přestěhoval v roce 1962.

V Československém rozhlasu Ostrava

V roce 1955 nastoupil Jan Drozd v Ostravě na místo vedoucího literárně-dramatické redakce ostravského studia Čs. rozhlasu. Za počínající normalizace v roce 1970 musel toto místo opustit a byla mu zakázána jakákoli publikační činnost.

Normalizace

Po propuštění z rozhlasu se od ledna do května 1971 živil jako závozník a poté znovu začal učit jako učitel na základních školách. Do důchodu odešel v červenci 1974.[2] V důchodu se věnoval tvorbě, jeho díla však nebyla publikována, s výjimkou románu Emauzy, vydaného v roce 1970 švýcarským exilovým nakladatelstvím pod pseudonymem Jan Pastor a odvysílaného stanicí Svobodná Evropa.

Závěr života

Od roku 1990 byla jeho díla opět vydávána. V závěru života se věnoval především zkoumání autorství Slezských písní. Byl pohřben v Ostravě.

Rodinný život

Jan Drozd byl dvakrát ženat. S první manželkou Marií Stiksovou, učitelkou v Kušnici, s níž se oženil 23. 2. 1939 ve Valašském Meziříčí, měl dceru Šárku (pozdější televizní a rozhlasovou dramaturgyni a scenáristku Šárku Koskovou).[3]

Dne 24. března 1962 se oženil s rozhlasovou režisérkou Věrou Pražákovou (*1928).[4]

Dílo

Beletristické dílo Jana Drozda má výrazně autobiografické prvky a svou kvalitou přesahuje hranice severomoravského regionu, kterému je převážně věnováno, a ve kterém byl vůdčí osobností.[5][6] Jan Drozd také zásadně přispěl do diskuse o autorství Slezských písní, obecně připisovaných Petru Bezručovi (vlastním jménem Vladimír Vašek). Zastával totiž názor, že spoluautorem sbírky byl Ondřej Boleslav Petr (1852–1893) a Petr Bezruč byl jejich společný pseudonym.[7]

Denní tisk a časopisy

První příspěvek zveřejnily Janu Drozdovi Lidové noviny v roce 1943.[p 2] Publikoval také v Květech, Lidové demokracii, Literárních novinách a dalších masmédiích.[8]

Knižní vydání v Česku

  • Sedláci z Velkého dvora (Román, doslov napsal Evžen Lukeš, Praha, ELK, 1947)
  • Odvážný boj (Praha, Státní nakladatelství dětské knihy, 1954)
  • Dlouhá noc (karpatská romance, Ostrava, Krajské nakladatelství, 1961 a Československý spisovatel, 1968) Jedná se o upravenou variantu románu z Podkarpatské Rusi Země kvasí; původní verze nemohla v padesátých letech vyjít.[9]
  • Po nebezpečných stopách (ilustrace Miloš Urbásek, V Ostravě, Krajské nakladatelství, 1963)
  • Švestkový dvůr (ilustrace Anna Grmelová, Ostrava, Profil, 1966)
  • Smutek z milování (milostné balady, ilustrace Bohunka Waageová, přebal, vazba a grafická úprava Miroslav Pechánek, Ostrava, Profil, 1990 a Tilia, 2006)
  • Člověk pro jeden život (sazba románu dokončeného 1968 byla rozmetána, vydáno Ostrava, Profil, 1991)
  • Pohřbívání živých (graf. úprava Věra Kubesová, Opava - Optys, Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, 1993)
  • Pátá dimenze (povídka ze sbírky "Život na hraně", Ve Frenštátě pod Radhoštěm, Muzejní a vlastivědná společnost, 1999)
  • Autoři Slezských písní (V Šenově u Ostravy, Tilia, 2003)
  • Otevřený dopis vědeckým literárním institucím, aneb, Autoři Slezských písní (V Šenově u Ostravy, Tilia, 2005)
  • Smutek z milování : (milostné balady) ; Život na hraně (V Šenově u Ostravy, Tilia, 2006)

Exilové vydání

  • Román Člověk pro jeden život vyšel roku 1970 pod pseudonymem Jan Pastor, s názvem Emauzy v nakladatelství Konfrontace, Curych.[10]

Rozhlasové adaptace

  • V roce 2006 uvedl Český rozhlas stanice Vltava román Člověk pro jeden život. Desetidílnou četbu připravila dcera Šárka Kosková, četl Josef Somr.[11] 
  • Pro ostravský rozhlas psal pohádky a literární scénáře[8]

Odkazy

Poznámky

  1. Slovník č. literatury uvádí, že v Kušnici učil už od r. 1933. [1]
  2. Podle jiného zdroje zveřejnily LN první Drozdův fejeton v roce 1939.[2] V digitalizovaných výtiscích se prozatím tento příspěvek nepodařilo nalézt.

Reference

  1. Vladimír Kuštek: Obrázky z Iršavy. Podkarpatská Rus. 1/2012, s. 5. Dostupné online. 
  2. a b Město Český Těšín: Jan Drozd
  3. Webnode.cz: Šárka Kosková
  4. Český rozhlas: Věra Pražáková-Drozdová. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-13. 
  5. Drahomír Šajtar: Panoráma české prózy severovýchodní provenience. Host. 7/1997, s. 15–21. 
  6. KOL. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. S. 33. 
  7. Zdeněk Smolka: Jak jsme se hádali o autorství Slezských písní. Host. 3/2008, s. 38–44. Dostupné online. 
  8. a b SVOBODA, Jiří. Slovník české literatury po roce 1945: Jan Drozd [online]. Dostupné online. 
  9. KRABSOVÁ, Veronika. Prostor Zakarpatska v české literatuře. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Josef Peterka. s. 109–110. Dostupné online.
  10. Databáze knih.cz: Emauzy
  11. Český rozhlas, Vltava: Člověk pro jeden život

Literatura

  • KNĚZEK, Libor. Pouť za pravdou života (Čtení o životu a tvorbě Jana Drozda). Frenštát pod Radhoštěm: Veronika, 2006. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Drozd spisovatel.jpg
Jan Drozd, spisovatel