Jan Dubový

Jan Dubový
Narození9. února 1892
Lazce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. srpna 1969 (ve věku 77 let)
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Dubový (9. února 1892 Lazce19. srpna 1969 Liberec) byl český architekt.

Život

Dubový se narodil do zednické rodiny. Vystudoval architekturu v Praze pod vedením významného českého architekta Josefa Fanty (tvůrce pražského Hlavního nádraží). V roce 1922 se přestěhoval do Bělehradu v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde začal pracovat v ateliéru a kanceláři jiného českého architekta, Matěje Blechy. Dubový byl jednak v uvedené době nadšen myšlenkami panslavismu, sám Blecha si jej ale do své kanceláře vyžádal. V Blechově kanceláři, která byla sice v jugoslávském království úspěšná, nicméně nedávala mladému architektovi potřebný rozlet, nezůstal dlouho.

Po nějaké době odešel pracovat pro projekční kancelář města Bělehradu, kde působil jako architekt a designér. Pro tehdejší srbskou a jugoslávskou architekturu představil myšlenku modernismu,[1] pracoval ale na urbanistickém rozvoji srbské metropole, která měla zájem na získání reprezentativní podoby nově vzniklého státu. V roce 1924 např. Dubový představil vizi města v zahradě. Dubový se zabýval hlavně problematikou kvality bydlení širokých vrstev obyvatelstva, která byla v meziválečné Jugoslávii obecně nízká. Inspirován britskými urbanisty chtěl pracovat na přestavbě Bělehradu v moderní evropské velkoměsto. O to usiloval prostřednictvím různých přednášek, výstav a dalších akcí tohoto charakteru.

Mimo jiné byl také předsedou Československé besedy v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.[2]

Spolu s několika místními architekty založil Skupinu architektů moderního směru (GAMP).[3] V roce 1934 odešel z Bělehradu do Skopje a později do Bitoly, kde navrhl několik obytných domů.

Během druhé světové války pobýval na Balkáně (nějakou dobu žil v Kruševaci a v Niši), po skončení konfliktu se vrátil do Československa; v Liberci vyučoval na střední škole.

Stavby

Mezi práce, které Jan Dubový zrealizoval, patří např. observatoř Zvezdara[4], evangelický kostel v obci Ostojićevo a vilu Arkadije Miletiće. Vyprojektoval pro bělehradský magistrát také jak ženský, tak i mužský dělnický dům a Dětský útulek s mateřskou školou.

Je známý především obnovou náměstí Cvetni trg, které se nachází mezi třídou Terazije a náměstím Slavija. Na náměstí se měla nacházet tržnice dle jeho projektu ve funkcionalistickém stylu a s kruhovým půdorysem, ta však nebyla postavena. Podílel se také na vzniku několika domů se sociálními byty v srbské metropoli.

Reference

  1. Život na ivici: Stanovanje sirotinje u Beogradu 1919-1941, str. 119
  2. TROJAN, Pavel. Češi a Bělehrad 1918 – 1939. Praha, 2009 [cit. 2023-02-09]. diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Otčenášek. s. 42.
  3. Článek na portálu gradnja.rs (srbsky)
  4. Článek na portálu politika.rs (srbsky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“