Jan Dubový

Jan Dubový
Narození	9. února 1892 Lazce Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. srpna 1969 (ve věku 77 let) Liberec Československo Československo
Povolání	architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Dubový (9. února 1892 Lazce – 19. srpna 1969 Liberec) byl český architekt.

Dubový se narodil do zednické rodiny. Vystudoval architekturu v Praze pod vedením významného českého architekta Josefa Fanty (tvůrce pražského Hlavního nádraží). V roce 1922 se přestěhoval do Bělehradu v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde začal pracovat v ateliéru a kanceláři jiného českého architekta, Matěje Blechy. Dubový byl jednak v uvedené době nadšen myšlenkami panslavismu, sám Blecha si jej ale do své kanceláře vyžádal. V Blechově kanceláři, která byla sice v jugoslávském království úspěšná, nicméně nedávala mladému architektovi potřebný rozlet, nezůstal dlouho.

Po nějaké době odešel pracovat pro projekční kancelář města Bělehradu, kde působil jako architekt a designér. Pro tehdejší srbskou a jugoslávskou architekturu představil myšlenku modernismu,^[1] pracoval ale na urbanistickém rozvoji srbské metropole, která měla zájem na získání reprezentativní podoby nově vzniklého státu. V roce 1924 např. Dubový představil vizi města v zahradě. Dubový se zabýval hlavně problematikou kvality bydlení širokých vrstev obyvatelstva, která byla v meziválečné Jugoslávii obecně nízká. Inspirován britskými urbanisty chtěl pracovat na přestavbě Bělehradu v moderní evropské velkoměsto. O to usiloval prostřednictvím různých přednášek, výstav a dalších akcí tohoto charakteru.

Mimo jiné byl také předsedou Československé besedy v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.^[2]

Spolu s několika místními architekty založil Skupinu architektů moderního směru (GAMP).^[3] V roce 1934 odešel z Bělehradu do Skopje a později do Bitoly, kde navrhl několik obytných domů.

Během druhé světové války pobýval na Balkáně (nějakou dobu žil v Kruševaci a v Niši), po skončení konfliktu se vrátil do Československa; v Liberci vyučoval na střední škole.

Mezi práce, které Jan Dubový zrealizoval, patří např. observatoř Zvezdara^[4], evangelický kostel v obci Ostojićevo a vilu Arkadije Miletiće. Vyprojektoval pro bělehradský magistrát také jak ženský, tak i mužský dělnický dům a Dětský útulek s mateřskou školou.

Je známý především obnovou náměstí Cvetni trg, které se nachází mezi třídou Terazije a náměstím Slavija. Na náměstí se měla nacházet tržnice dle jeho projektu ve funkcionalistickém stylu a s kruhovým půdorysem, ta však nebyla postavena. Podílel se také na vzniku několika domů se sociálními byty v srbské metropoli.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Dubový na Wikimedia Commons