Jan Dubový
Jan Dubový | |
---|---|
Narození | 9. února 1892 Lazce Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. srpna 1969 (ve věku 77 let) Liberec Československo |
Povolání | architekt |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Dubový (9. února 1892 Lazce – 19. srpna 1969 Liberec) byl český architekt.
Život
Dubový se narodil do zednické rodiny. Vystudoval architekturu v Praze pod vedením významného českého architekta Josefa Fanty (tvůrce pražského Hlavního nádraží). V roce 1922 se přestěhoval do Bělehradu v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde začal pracovat v ateliéru a kanceláři jiného českého architekta, Matěje Blechy. Dubový byl jednak v uvedené době nadšen myšlenkami panslavismu, sám Blecha si jej ale do své kanceláře vyžádal. V Blechově kanceláři, která byla sice v jugoslávském království úspěšná, nicméně nedávala mladému architektovi potřebný rozlet, nezůstal dlouho.
Po nějaké době odešel pracovat pro projekční kancelář města Bělehradu, kde působil jako architekt a designér. Pro tehdejší srbskou a jugoslávskou architekturu představil myšlenku modernismu,[1] pracoval ale na urbanistickém rozvoji srbské metropole, která měla zájem na získání reprezentativní podoby nově vzniklého státu. V roce 1924 např. Dubový představil vizi města v zahradě. Dubový se zabýval hlavně problematikou kvality bydlení širokých vrstev obyvatelstva, která byla v meziválečné Jugoslávii obecně nízká. Inspirován britskými urbanisty chtěl pracovat na přestavbě Bělehradu v moderní evropské velkoměsto. O to usiloval prostřednictvím různých přednášek, výstav a dalších akcí tohoto charakteru.
Mimo jiné byl také předsedou Československé besedy v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.[2]
Spolu s několika místními architekty založil Skupinu architektů moderního směru (GAMP).[3] V roce 1934 odešel z Bělehradu do Skopje a později do Bitoly, kde navrhl několik obytných domů.
Během druhé světové války pobýval na Balkáně (nějakou dobu žil v Kruševaci a v Niši), po skončení konfliktu se vrátil do Československa; v Liberci vyučoval na střední škole.
Stavby
Mezi práce, které Jan Dubový zrealizoval, patří např. observatoř Zvezdara[4], evangelický kostel v obci Ostojićevo a vilu Arkadije Miletiće. Vyprojektoval pro bělehradský magistrát také jak ženský, tak i mužský dělnický dům a Dětský útulek s mateřskou školou.
Je známý především obnovou náměstí Cvetni trg, které se nachází mezi třídou Terazije a náměstím Slavija. Na náměstí se měla nacházet tržnice dle jeho projektu ve funkcionalistickém stylu a s kruhovým půdorysem, ta však nebyla postavena. Podílel se také na vzniku několika domů se sociálními byty v srbské metropoli.
Reference
- ↑ Život na ivici: Stanovanje sirotinje u Beogradu 1919-1941, str. 119
- ↑ TROJAN, Pavel. Češi a Bělehrad 1918 – 1939. Praha, 2009 [cit. 2023-02-09]. diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jaroslav Otčenášek. s. 42.
- ↑ Článek na portálu gradnja.rs (srbsky)
- ↑ Článek na portálu politika.rs (srbsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Dubový na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“