Jan Evangelista Zelinka

Jan Evangelista Zelinka
Základní informace
Narození	13. ledna 1893 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. června 1969 (ve věku 76 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Žánry	klasická hudba, opera a scénická hudba
Povolání	úředník, skladatel, klavírista
Rodiče	Jan Evangelista Zelinka starší
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Evangelista Zelinka (13. ledna 1893 Praha^[1] – 30. června 1969 Praha) byl český skladatel, klavírista a hudební publicista.

Český skladatel Jan Evangelista Zelinka byl synem stejnojmenného otce (Jan Evangelista Zelinka starší, 1856–1935), který byl ředitelem řady pražských kůrů a skladatelem především církevní hudby. Zelinka vystudoval obchodní akademii a až do 2. světové války pracoval jako úředník spořitelny, pak se věnoval skladbě. Hudebně se vzdělával jen nepravidelně a soukromě, nejprve u svého otce, poté u přítele rodiny, skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a u mladších skladatelů Vítězslava Nováka, Otakara Zicha a Josefa Suka, zejména však u Otakara Ostrčila. Ostrčil také Zelinku v začátcích nejvíce podporoval a provedl v pražském Národním divadle jeho první hudebně-dramatické práce, opery Dceruška hostinského (1925) a Devátá louka (1931) a balet Skleněná panna (1928).^[2]

J. E. Zelinka byl velmi plodným skladatelem a komponoval ve všech hudebních formách (písně, sbory, kantáty, komorní hudba, symfonická hudba), zejména se však věnoval hudebně-dramatickému oboru. Napsal hudbu ke stovkám divadelních a rozhlasových inscenací a rovněž k filmům (např. Třetí rota režiséra Svatopluka Innemanna, 1931, nebo Červená ještěrka režiséra Františka Sádka, 1948).^[3] Značná část tvorby je věnována dětem.

Zelinkova hudba vychází z pozdního romantismu jeho učitelů, vyniká zejména lyrickou, citově zaměřenou stránkou, od 40. let významně ovlivněnou folklorem. Podle Anny Hostomské "v celém svém díle vychází z lásky k člověku".^[4]

• Dceruška hostinského, opera o 1 dějství na libreto Karla Maška, komponována roku 1921, premiéra 24. února 1925 v Národním divadle v Praze, dirigent Otakar Ostrčil, režie Robert Polák
• Červen, opera, komponována roku 1924, neuvedena
• Kokokodák, satirická opera o 3 dějstvích, neuvedena
• Skleněná panna, balet na libreto Karla Schulze, premiéra 2. července 1928 v Národním divadle v Praze, dirigent Otakar Ostrčil
• Devátá louka, lyrická hudební veselohra o 3 dějstvích na libreto Růženy Jesenské, komponována roku 1929, premiéra 19. září 1931 v Národním divadle v Praze, dirigent Otakar Ostrčil, režie Ferdinand Pujman
• Srdce na prázdninách (původně Srdce na udici), scénický melodram (groteska), libreto Jiří Mařánek, komponováno roku 1932, premiéra 28. ledna 1938 v Brně, dirigent Antonín Balatka
• Kdybych byla malým klukem, komponováno 1935
• Odchod Dona Quijota, komická opera o 1 jednání na libreto Viktora Dyka, komponováno 1936
• Paličatý švec, opera o 2 jednáních (7 obrazech) na libreto Josefa Kopty, komponováno roku 1940, premiéra 28. března 1944 v Národním divadle v Praze, dirigent Zdeněk Chalabala, režie Ferdinand Pujman
• Lásky žal i smích, komická opera ve 3 dějstvích na vlastní libreto podle Carla Goldoniho, komponována v roce 1946/1958, premiéra 2. února 1960 v Československém rozhlase, dirigent Vlastislav Antonín Viplar
• Meluzína, pohádková opera o 5 obrazech na libreto Františka Kožíka, komponována v roce 1947, premiéra 31. ledna 1949 v Československém rozhlase, dirigent František Dyk, scénicky 15. dubna 1950 v Plzni, dirigent František Belfín, režie Karel Berman
• Námluvy bez konce, rozhlasová opera na libreto J. P. Mölzera podle hry Ženitba Nikolaje Vasiljeviče Gogola, komponována roku 1949, premiéra 27. ledna 1950 v Československém rozhlase, dirigent František Dyk
• Jaro u Shakespeareů, hudební komedie na libreto P. Kostky, komponováno roku 1955
• Masopustní noc, opera o 3 jednáních na libreto Čeňka Studny podle hry Maškaráda Ludviga Holberga, komponován roku 1956
• Škola pro ženy, opera, libreto J. Z. Novák podle stejnojmenné hry Molièrovy, komponováno roku 1959
• Blouznivé jaro, lidová opera o 3 jednáních na libreto J. Doubravy, komponována roku 1960
• Dřevěný kůň, komorní opera na vlastní libreto podle Erskiona, komponována v letech 1962–63^{[5] [6] [7]}

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 982
• VACHULKA, Ladislav. Jan Zelinka. In: HUTTER, Josef; CHALABALA, Zdeněk. České umění dramatické II – Zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, společnost s r. o., 1941. S. 363–365.
• HOSTOMSKÁ, Anna. Opera. Průvodce operní tvorbou. 4. vyd. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1959. S. 805–807. 
• JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 299. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Evangelista Zelinka
• Volně přístupné partitury děl od Jana Evangelisty Zelinky v projektu IMSLP
• Archiv Národního divadla
• Lásky žal i smích Jana Evangelisty Zelinky Archivováno 4. 8. 2016 na Wayback Machine.
• Jan Evangelista Zelinka v Česko-Slovenské filmové databázi
• Skladby dostupné na Musicbase
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Zelinka, Jan Event. *1893