Jan Filip I. ze Stadionu

Jan Filip I. ze Stadion-Warthausen-Thannhausenu
Rodový erb hrabat Stadionů podle Siebmachera
Rodový erb hrabat Stadionů podle Siebmachera
Narození6. října 1652
Úmrtí1742 (ve věku 89–90 let) nebo 2. ledna 1742 (ve věku 89 let)
Mohuč
ChoťMarie Anna ze Schönbornu
DětiFranz Konrad von Stadion und Thannhausen
Anton Heinrich Friedrich von Stadion[1]
Hugo Filip ze Stadionu-Thannhausenu
Gräfin Anna Charlotte von Stadion zu Warthausen, und Thannhausen[1]
Gräfin Maria Anna Philippina von Stadion-Warthausen und Thannhausen[1]
RodičeJohann Christoph Freiherr von Stadion[1] a Maria Magdalena von Ostein[1]
Funkcetajný rada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Filip I. Josef hrabě ze Stadionu (německy Johann Philipp Joseph, Graf von Stadion, 6. října 1652, Maasmünster2. ledna 1742, Mohuč) byl příslušník starého šlechtického rodu Stadionů, hrabě z Warthausenu a Tanhausenu ve švábském Bavorsku a dvorní hofmistr v Mohuči. Byl zakladatelem české linie rodu Stadionů.

Životopis

Palác Warthausen
Trhanovský zámek koupený od Lamingerů

Narodil se jako pátý nejmladší syn z celkem 10 dětí Jana Kryštofa ze Stadionu (1610–1666/1662), sekretáře biskupa würzburského v Trimbergu a jeho manželky Marie Anežky z Osteinu (1610 – c. 1632 / s. 1664), dcera Jana Jiřího z Osteinu († 1635) a Anežky Faustové ze Strombergu. Jeho nejstarší bratr František Kašpar ze Stadionu (1637–1704) byl knížecím biskupem v Lavantu (1673–1704).

1. prosince 1705 ve Vídni byl Jan Filip povýšen na říšského hraběte společně se svým bratrem Jiřím Jindřichem ze Stadionu (1640–1716), který sloužil ve würzburském katedrálním děkanátu. Spolu s bratrem koupil v roce 1697 rozsáhlý majetek v západních Čechách z pozůstalosti vymřelého rodu Lamingerů. Jednalo se o panství Rýzmberk se zámkem v Trhanově, třemi městečky, 40 vesnicemi a 6 000 poddanými. Stadionové za tyto statky označované ve smlouvách jako Chodsko zaplatili 560 000 zlatých.[2] Zámek v Trhanově v roce 1701 vyhořel, ale Stadionové jej vzápětí nechali přestavět a rozšířit. Z iniciativy Jiřího Jindřicha a Jana Filipa vznikl krátce poté poutní kostel sv. Anny u Všerub.

V roce 1709 se Jan Filip stal dvorním hofmistrem mohučského kurfiřta a arcibiskupa Lothara Františka ze Schönbornu. Uplatnil se také jako diplomat, v roce 1711 byl vyslancem u volby Karla VI. římským císařem ve Frankfurtu nad Mohanem, později zastupoval mohučského kurfiřta na mírových jednáních v závěru války o španělské dědictví.

V roce 1908 rod Stadionů vymřel v mužské linií a jejich dědictví přešlo na hrabata ze Schönbornu-Buchheimu.

Rodina

Jan Filip byl třikrát ženat:

První manželství: 6. října 1675 s Annou Marií Evou Faustovou ze Strombergu (2. srpna 1661 – 10. října 1683), dcerou Františka Arnošta Fausta ze Strombergu a Marie Zuzany Kotwitzové z Aulenbachu. Pár měl pět dětí: [3]

  • Marie Ester ze Stadionu (6. července 1677 – 13. prosince 1719)
  • Marie Anna Markéta ze Stadionu (9. srpna 1678 – 13. prosince 1678)
  • František Konrád ze Stadionu a Tanhausenu (29. srpna 1679, Arnstein – 6. března 1757, Bamberk), kníže-biskup bamberský (1753–1757)
  • Marie Maximiliana Augusta ze Stadionu (4. února 1681 – 24. února 1744), vdaná v roce 1698 za hraběte Zietiga Herbolda von Berlepsch (3. ledna 1673 – 30. března 1712)
  • František Jindřich Josef ze Stadionu (4. září 1682 – 21. října 1683)

Druhé manželství: 27. srpna 1685 s Marií Annou ze Schönborn-Buchheimu (25. září 1669, Mohuč – 16. listopadu 1704 tamtéž), dcerou ministra hraběte Melchiora Bedřicha ze Schönborn-Buchheimu (1644–1717) a Marie Anny Žofie svobodné paní z Boyneburgu (1652–1726). [4] Pár měl devět dětí:

  • Bohumír Anselm Kryštof ze Stadionu (27. srpna 1686 – 25. května 1749, Bamberk)
  • Marie Žofie ze Stadionu (15. října 1688 – 3. října 1773)
  • Anna Šarlota Alžběta ze Stadionu (22. září 1689 – 11. srpna 1763), vdaná 25. listopadu 1708 za hraběte Františka z Gleichenu a Hatzfeldu (16. dubna 1676 – 27. února 1738)
  • Antonín Jindřich Bedřich ze Stadionu (5. dubna 1691, Würzburg – 26. října 1768, Warthausen), ženatý od 27. června 1724 (ve Freiburgu) s Marií Annou Augustou Antonií Eufémií Eufrosinou ze Sickingenu na Hohenburgu (3. března 1706 – 27. října 1774)
  • Jan Filip Josef ze Stadionu (28. července 1692 – 1696/5. března 1698)
  • Marie Anna Rosa ze Stadionu (18. srpna 1694 – 15. března 1752)
  • Marie Kateřina Josefa ze Stadionu (16. srpna 1696 – 12. července 1697)
  • Marie Tereza ze Stadionu (24. srpna 1698 – 2. července 1766), provdaná za svob. pána Markvarta Bohumíra Jiřího Schenka ze Stauffenbergu (30. července 1692 – 14. května 1734), syna svob. pána Jana Wernera Schenka ze Stauffenbergu (1654 – 1717)
  • František Lothar Antonín ze Stadionu (22. září 1700 – 1740/11. října 1739)

Třetí manželství: 28. října 1705 v Mohuči s Marií Annou Isabelou Wamboltovou z Umstadtu (15. října 1684, Bensheim – 12. srpna 1764, Mohuč), dcerou svob. pána Bedřicha Jindřicha Wambolda z Umstadtu (1628–1688) a Marie z Hoenek (1655 – sl. 1696). Pár měl deset dětí:

  • Lothar Jiří Josef ze Stadionu (26 /9. listopadu 1706 – 26. května / 6. října 1769, Mohuč)
  • Jan Filip ze Stadionu (3. prosince 1707 – 21. prosince 1707)
  • Žofie Helena (Tereza) ze Stadionu (13. září 1708 – 1790/28. března 1789)
  • Vilém Ludvík Bedřich ze Stadionu (3. května 1711 – 15. září 1712)
  • Šarlota Marie Rudolfina Františka ze Stadionu (6. června 1712 – 21. února 1715)
  • Karel Anselm Kazimír ze Stadionu (12. října 1714 – 23. listopadu 1717)
  • Johana Aloisie Magdalena Žofie Helena ze Stadionu (1. listopadu 1715 – 11. října 1783)
  • Marie Anna Filipina ze Stadionu (14. ledna 1718 – 11. června 1784), vdaná za Lothara Viléma z Walderdorfu († 14. července 1752); rodiče:
    • Filip František Wilderich Nepomuk z Walderdorfu (1739–1810), poslední kníže-biskup špýrský (1797 – 1802/1810)
  • Jan Hugo Josef František Filip Karel ze Stadionu-Stadion a Tanhausenu (20/25/29. listopadu 1720 – 30. prosince 1785), ženatý s Marií Annou Teklou Valpurgis Terezou Schenkovou ze Stauffenbergu (28. prosince 1728 – 25. ledna / února 1799)
  • Jan Antonín Kazimír Karel ze Stadionu a Tanhausenu (15. ledna 1726 – 12./15. ledna 1789, Bruchsal)

Literatura

  • Constantin von Wurzbach: Stadion, das Grafenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 37. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1878, S. 22 – 25.
  • Constantin von Wurzbach: Stadion, das Grafenhaus, Wappen. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 37. Theil. Kaiserlich-königliche Hof-und Staatsdruckerei, Wien 1878, S. 34 f.
  • Stiefenhofer, Dominikus (1880), Chronik der gräflichen Familie von Stadion. Oberstadion: Typoskript.
  • Stadion von und zu Tannhausen, Grafen J. Siebmacher's Grosses Wappenbuch, Band 30, Die Wappen des böhmischen Adels, Neustadt an der Aisch 1979, strana 172, Wappentafel 76.
  • Schwennicke, Detlev (1981), Europäische Stammtafeln. Neue Folge Bd. IV. Standesherrliche Häuser I. Marburg: J. A. Stargardt, Tafeln 156 – 160 (Die (Grafen von) Stadion).
  • Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, Vol. IV, Tafel 140.
  • Genealogisches Handbuch des Adels, Gräfliche Häuser. 1973 462
  • Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien Neustadt an der Aisch, 1973, Procházka, Roman Freiherr von. 306

Reference

  1. a b c d e Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha, 1985; s. 455–456
  3. Johann Philipp Joseph Graf v.Stadion zu Warthausen u. Thannhausen, ww-person.com
  4. Schönborn 2, genealogy.euweb.cz

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Йохан Филип I фон Щадион na bulharské Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Siebmacher111-Stadion.jpg

Ritterschaft und Adel in Schwaben

von Stadion
Trhanov - zámek.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Adel im Wandel19.jpg

Schloss Warthausen der Grafen von Stadion und später der Freiherren von König-Warthausen

Kolorierte Radierung