Jan František Bruntálský z Vrbna

Jan František Bruntálský z Vrbna
Jan František Bruntálský z Vrbna
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci: 24. únor 1700 – 22. srpen 1705
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	František Oldřich Kinský
Nástupce	Václav Norbert Oktavián Kinský
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 11. srpen 1689 – 24. únor 1700
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce	Heřman Jakub Czernin z Chudenic
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 17. březen 1688 – 1689
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce	Václav Norbert Oktavián Kinský
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 10. březen 1685 – 1688
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce	Karel Maxmilián Lažanský
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci: 8. duben 1683 – 1685
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	František Oldřich Kinský
Nástupce	Karel Maxmilián Lažanský
Císařský tajný rada
Ve funkci: 1682 – ?
Panovník	Leopold I.
Viceprezident rady nad apelacemi
Ve funkci: 15. listopad 1667 – 1683
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Adolf Vratislav ze Šternberka
Zemský sudí
Ve funkci: 1666 – ?
Panovník	Leopold I.
Císařský komoří
Ve funkci: ? – ?
Panovník	Leopold I.
Rada nad apelacemi
Ve funkci: 1659 – ?
Panovník	Leopold I.
Narození	3. listopadu 1634
Úmrtí	22. srpna 1705 (ve věku 70 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	I. (1657) Marie Alžběta Bořitová z Martinic (1634–1671) II. (1672) Terezie Františka Bořitová z Martinic (1643–1706)
Rodiče	Václav Bruntálský z Vrbna Alžběta Polyxena Dembinská
Děti	Marie Barbora, provdaná Krakowská z Kolowrat Josef František Bruntálský z Vrbna Norbert František Václav Bruntálský z Vrbna
Příbuzní	Eugen Václav Bruntálský z Vrbna (vnuk)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1697 Řád zlatého rouna (č. 581)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František hrabě Bruntálský z Vrbna (3. listopadu 1634 – 22. srpna 1705 Vídeň^[1]) byl český šlechtic z původně slezského rodu Bruntálských z Vrbna. Vlastnil majetek na severní Moravě a ve středních středních Čechách, v Českém království zastával téměř čtyřicet let nejvyšší funkce v zemské správě, naposledy byl nejvyšším kancléřem. Získal Řád zlatého rouna.

Narodil se jako syn hraběte Václava Bruntálského z Vrbna (1589–1649) a jeho manželky Alžběty Polyxeny Dembinské († 1669) z polské šlechtické rodiny. Dědicem otcova majetku se stal jako patnáctiletý v roce 1649, do roku 1655 za něj správu statků vedla matka Alžběta Polyxena.

Díky spříznění s významným rodem Martiniců se již v mládí zapojil do veřejného dění v Čechách a od roku 1659 byl radou apelačního soudu v Praze, stal se též císařským komořím a od roku 1666 zemským sudím. V letech 1667–1682 byl viceprezidentem apelačního soudu a v roce 1673 se stal i členem sboru královských místodržících. Dále byl prezidentem apelačního soudu (1682–1685), nejvyšším dvorským sudím (1685–1688), nejvyšším zemským sudím (1688–1689), nejvyšším hofmistrem (1689–1700) a nakonec nejvyšším kancléřem Českého království (1700–1705).^[2] Od roku 1682 byl též císařským tajným radou a v roce 1697 obdržel Řád zlatého rouna.

Základem rodového dědictví byla panství Fulnek, Paskov, Rychvald a Studénka na severní Moravě, časem ale musel jako vysoký zemských úředních v Čechách přesídlit blíž k Praze. Svým statkům na severní Moravě se i nadále věnoval, což dokládají stavební úpravy zámku ve Fulneku. Do Fulneku také povolal řád kapucínů, kteří zde založili klášter.^[3] Naopak hned po převzetí dědictví usiloval o prodej Paskova, což se podařilo až v roce 1690, kdy jej za 60 000 zlatých koupili Oppersdorfové.

V Praze již v roce 1661 koupil od Vratislavů z Mitrovic dům v Loretánské ulici, který dodnes nese název Vrbnovský palác. V době jeho vlastnictví proběhla na paláci přestavba v barokním stylu. Také vlastnil menší statky na Benešovsku a později v roce 1663 koupila jeho první manželka panství Chotěboř. Zásadním způsobem rozšířil rodový majetek o panství Hořovice, které koupil v roce 1690 od své druhé manželky.^[4]

Poprvé se oženil v roce 1657 s Marií Alžbětou z Martinic (1634–1671), dcerou nejvyššího purkrabího Bernarda Ignáce z Martinic. Tento sňatek také přispěl k jeho rychlé kariéře v české zemské správě. Po smrti Marie Alžběty se podruhé oženil 30. září 1672 v Praze s její mladší sestrou Terezií Františkou z Martinic (1643–1706). Z obou manželství pocházelo pět dětí, synové z druhého manželství Josef František (1675–1755) a Norbert František (1682–1729) si rozdělili statky na Moravě a v Čechách. Z prvního manželství pocházela dcera Marie Barbora (1666–1712), provdaná za Maxmiliána Krakovského z Kolovrat (1658–1721), nejvyššího komorníka Českého království.

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Předchůdce: František Oldřich Kinský

nejvyšší kancléř Českého království 1700 (nebo 1699)-1705

Nástupce: Václav Norbert Oktavián Kinský