Jan Franz

Jan Franz
Narození17. dubna 1910
Jitkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. dubna 1946 (ve věku 35 let) nebo 6. dubna 1946 (ve věku 35 let)
Havlíčkův Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníliterární kritik, překladatel
a esejista
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Franz (17. dubna 1910, Jitkov6. dubna 1946, Havlíčkův Brod) byl český literární kritik, překladatel a esejista.

Životopis

Narodil se v Jitkově u Chotěboře do chudé zemědělské rodiny jako třetí nejstarší dítě. Celkem měl pět sourozenců.[1]

V jedenácti letech opustil Franz dvoutřídku v Jitkově a přešel na reálně gymnázium v Chotěboři, které bylo vzdálené od jeho bydliště osm kilometrů, a kam každodenně pěšky docházel[1]. V roce 1929 odmaturoval a začal studovat obor "čeština a francouzština" na filozofické fakultě University Karlovy v Praze. Toto studium však po druhém ročníku ukončil[1].

Již ve svých dvaadvaceti letech publikoval své texty o Konstantinu Bieblovi a Vítězslavu Nezvalovi. Ve stejném období založil se svými spolužáky revue Řád, zabývající se poezií a kulturou. Následující zimu navázal kontakt se staroříšským nakladatelem Josefem Florianem, který s nim jednal o sloučení s jím vydávaným sborníkem Archy[2]. K této spolupráci však nedošlo a jejich kontakt byl zcela přerušen v roce 1936 z důvodu glosy publikované Florianem proti Franzovi. Po tomto sporu musel Franz později čelit i rozporům ve vedení Řádu, který posléze opustil[1].

V létě 1932 se Franz osobně seznámil s Bohuslavem Reynekem, básníkem, malířem a překladatelem z Petrkova ležícího nedaleko jeho rodiště na Vysočině[1]. Ačkoli byl Franz o osmnáct let mladší než Reynek, vzniklo mezi těmito dvěma umělci přátelství, které bylo udržováno jak jejich sdíleným zájmem o literaturu, tak vzájemnou korespondencí[1]. Své znalosti a literárně-kritické cítění uplatňoval také při pomoci svým přátelům, jejichž díla upřímně a otevřeně posuzoval.[1]

Na podzim roku 1935 nastoupil Franz na dvouletou vojenskou službu.[1] Po jejím ukončení začal Franz pracovat jako archivní pracovník a věnoval se překládání.[1]

Během let 1942 a 1945 byl totálně nasazen v Lipsku, kde mj. zažil bombardování města spojenci. Vrátil se ve velmi špatném fyzickém stavu a dne 6. dubna 1946 zemřel v havlíčkobrodské nemocnici na tuberkulózu.[1]

Jan Zahradníček věnoval Franzovi báseň Vír.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k DOLEŽAL, Miloš. Musíme všichni někam na poušť: příběh přátelství a vzájemná korespondence. 1. vyd. Praha: Nezávislý podmelechovský spolek, z.s., 2021. 196 s. ISBN 978-80-906962-8-0. 
  2. Archy. scriptum.cz [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-10. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“