Jan Hána
| Jan Hána | |
|---|---|
| Narození | 28. října 1927 Dobronice  Československo |
| Úmrtí | 20. září 1994 (ve věku 66 let) Praha Česko |
| Povolání | sochař, fotograf, učitel, kurátor a vysokoškolský učitel |
| Ocenění | národní umělec (1984) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Hána (28. října 1927, Dobronice u Bechyně – 20. září 1994, Praha) byl český akademický sochař, profesor a rektor Akademie výtvarných umění.[1]
Život
Po střední keramické škole nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech 1945–1951 studoval pod vedením profesora Karla Pokorného. V letech 1947–1948 studoval i na Umělecké akademii v Záhřebu. Po studiu se věnoval jak veřejným zakázkám, tak komorní tvorbě. Na Akademii výtvarných umění byl v roce 1983 jmenován profesorem speciálního sochařského ateliéru, o dva roky později rektorem. Funkci rektora vykonával až do roku 1989.
Pro svá díla ve veřejném prostoru byl komunistickým režimem v ČSSR ceněn. Byl laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda (1976), nositelem titulů zasloužilý (1977) a národní umělec (1984). V roce 1987 mu byl udělen Řád práce.[2] V roce 1984 byl vyznamenán řádem prezidenta Venezuely „Francesco de Miranda“ za pomník Simónu Bolívarovi v pražských Dejvicích.[3]
Dílo
Vystavoval od roku 1951 a ve své tvorbě rozváděl naturalistické pojetí figurální sochy a plastiky v duchu socialistického realismu. Jeho dílu dominují dívčí akty ať už v taneční poloze, stojící, schoulené nebo sedící. Navzdory jejich lyrickému vyznění se i v nich držel umírněné stylizace lidské fyziognomie. Vedle některých komorních plastik je v tomto směru výjimkou výrazněji tvarově stylizovaná žulová socha Ležící žena z roku 1971, kterou vytvořil pro novou výstavbu na pražském Spořilově.[4] Právě v sedmdesátých a osmdesátých letech se jako idelogicky konformní a sochařsky zručný umělec stal vyhledávaným autorem veřejných soch a pomníků. K jeho největším realizacím se řadí sousoší Osvobození v Třebíči (1975), sousoší Radostný den pro terasu Paláce kultury v Praze (1978–1981, dnes přemístěné), plastiky Píseň o mé vlasti pro Národní divadlo v Praze (1983), Poslední den války u jihočeských Vitějovic (1986) nebo Rozpuk života (Jaro) v obchodním centru Labe v Praze – Modřanech (1985).[3] Je autorem pomníků historika, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého v Litomyšli (1975) [5] a venezuelského bojovníka za nezávislost Simóna Bolívara v Praze (1983).
Náhrobek Jany Rybářové, Vyšehrad, 1957 (odhalen 1960)
Sedící dívka (Jarmila), park Kampa, Praha, 1958
Simón Bolívar, 1983, Praha Bubeneč
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0přemístěná socha Radostný den
Odkazy
Reference
- ↑ Jan Hána. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-11-28 [cit. 2022-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Informační systém abART:Jan Hána
- ↑ a b Jan Hána | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-16.
- ↑ Socha Nejedlého zůstává. Jako „zneklidňující osten“, schválili zastupitelé. iDNES.cz [online]. 2019-10-06 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hána na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hána
- Jan Hána v informačním systému abART
- Jan Hána na stránkách projektu Vetřelci a Volavky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.jpg)
Autor:
| This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.
I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr. |
Plastika Jana Hány na hrobě Jany Rybářové, vyšehradský hřbitov (1957)
_1.jpg)
Autor:
| This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.
I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr. |
Socha Simóna Bolívara (Jan Hána), součást Bolívarova pomníku v parku Generála Lázaro Cárdenase, Praha-Bubeneč
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Nusle, Pankrác. Socha ve vnitrobloku za domem Na Bučance 1622/4.
.jpg)
Autor:
| This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.
I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr. |
Sedící dívka (Jarmila), park na Kampě (Jan Hána, 1958)