Jan Hajšman
| Jan Hajšman | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. února 1882 Prusíny  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. dubna 1962 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Povolání | novinář a spisovatel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Hajšman (27. února 1882 Prusíny[1] u Netunic – 19. dubna 1962 Praha) byl český publicista, novinář, ministerský úředník a účastník První, druhého i třetího odboje. Mezi lety 1918 až 1919 stál u vzniku Československé tiskové kanceláře.[2]
Životopis
Narodil se roku 1882 v Netunicích u Plzně. Po odchodu T. G. Masaryka do zahraničí se stal v roce 1915 členem jeho odbojové organizace "Maffie".[3] Působil jako publicista a novinář, jádrem jeho tvorby byly především politické, životopisné a cestopisné knihy. Studium techniky nedokončil, v době první a druhé republiky pracoval jako ministerský úředník, novinář a autor cestopisů. Po vzniku Československé republiky se spolupodílel na založení Československé tiskové kanceláře. V letech 1919–1920 zastával post šéfredaktora Českého slova. Od roku 1920 pak řidil politické zpravodajství Ministerstva vnitra.[4]
Po nacistické okupaci Československa spoluzaložil jednu z odbojových skupin ilegální organizace Politické ústředí, kde opět (jako dříve v prvním odboji Mafii) spolupracoval s Přemyslem Šámalem. Během druhé světové války strávil šest let v koncentračním táboře, což výrazně ovlivnilo jeho tvorbu.[5]
Aktivně se angažoval i ve Třetím odboji. Pomáhal prokazatelně Bohuslavovi Horákovi (manžel Milady Horákové) v odchodu do SRN v roce 1949. Ten po aktivní pomoci a úkrytu v Praze, cestoval do západních Čech a byl ukryt „Na mrtoli“ u Netunic. Po několika dnech v úkrytu cestoval do příhraničí na Šumavsku. Odtud byl převeden do SRN.[6]
Dílo
- V Drápech bestie (1. vydání 1947) – přeloženo také do angličtiny. Tato kniha je detailním svědectvím o autorově pobytu v koncentračním táboře Buchenwald. Vyjevuje zde čtenářům zvrácenou hierarchii tábora, často generalizuje a odsuzuje německý národ. V této knize je velmi dobře propracovaný popis každodenního života v táboře.[7]
- Črty z cest (1921)
- Poselství Josefa Pšeničky (1924)
- O špionáži (1928)
- Mafie v rozmachu – vzpomínky na odboj doma (1933)
- Česká mafie (1934)
- Přemysl Šámal (1946)
- Kdo je (1947)
Reference
- ↑ V majetku benátského maršála
- ↑ COJECO.CZ. Jan Hajšman - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 24-25, s. 151, s. 157, s. 169
- ↑ HAJŠMAN Jan 25.2.1882-19.4.1962 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Jan Hajšman [online]. Databázeknih.cz [cit. 2018-02-20]. Dostupné online. (český)
- ↑ Dotyk | Osud manžela a dcery Milady Horákové po její popravě: Vrazili mezi ně klín. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.
- ↑ JANOUŠEK, Pavel. Přehledné dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2012. S. 221.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Jan Hajšman