Jan Heřman (malíř)

Jan Heřman
malíř Jan Heřman
Narození	17. září 1844 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. června 1904 (ve věku 59 let) Malá Strana Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost	česká
Vzdělání	AVU
Povolání	malíř a restaurátor
Hnutí	historismus
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Heřman, křtěný Johann Anton, psán také Johann Heřmann (17. září 1844 Praha^[1] – 5. června 1904 Malá Strana^[2]) byl český malíř historických a náboženských obrazů a fresek, pracoval také jako restaurátor.

Narodil se v Praze jako páté ze šesti dětí pražského krejčovského mistra Jana Heřmana,^[1] matka Anna Marie brzy zemřela.^[3] V letech 1860–1864 vystudoval monumentální malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Eduarda Engertha a Josefa Trenkwalda. Roku 1868 se v kostele sv. Štěpána na Novém Městě oženil s Annou Weybornou^[4] Manželství bylo bezdětné. ^[5]

Maloval převážně chrámové obrazy a zařadil se mezi nazarény. Dochovalo se více než pět desítek jeho oltářních obrazů, vesměs olejomalby velkého formátu, určené pro kostely nebo školní kaple v Praze nebo ve středních Čechách. Kopie obrazů vycházely barvotiskem, jak ve větším formátu do zasklených rámů, tak jako přílohy časopisů.^[6]

• Oltářní obraz Korunování Panny Marie v kostele Nejsv. Trojice v Mešně (1880)^[7]
• Oltářní obraz klečícího sv. Václava, jemuž se na oltáři zjevuje P. Marie (1882); pro školní kapli sv. Václava v Malostranském gymnáziu,^[8] nyní v depozitáři Pražského arcibiskupství
• Oltářní obraz svatých Šimona a Judy pro kostel týchž patronů v Dolíně, podle předlohy Hellichovy (1882)^[9]
• Oltářní obraz sv. Ludmily (1883)
• Oltářní obraz Panny Marie pro kapli sv. Rocha na Olšanech (před 1883); daroval kaplan František Bečka.^[10]
• Oltářní obraz sv. Jakuba pro hlavní oltář téhož světce ve Vojkově^[11]
• Oltářní obraz Stětí sv. Jana Křtitele pro kostel téhož zasvěcení ve Skramníkách (1885)^[12]
• Oltářní obrazy sv. Jana Sarkandera a sv. Anežky České do farního kostela sv. Vavřince v Klobukách darované roku 1888 ze zámku ve Vraném, objednal světicí biskup Karel František Průcha^[13]
• Oltářní obraz sv. Václava v kostele sv. Václava ve Vrbčanech^[14]
• Oltářní obrazy sv. Isidora a sv. Jana Nepomuckého v kostele Nanebevzetí P. Marie v Počaplech (1886)^[15]
• Oltářní obraz Seslání dítěte Panny Marie sv. Anně a sv. Jáchymovi v kostele Narození Panny Marie v Praze-Michli (1889)^[16]
• Oltářní obraz sv. Martina v kostele sv. Martina a Prokopa v Karlíku (1889)^[17]
• Obraz sv. Tomáše a sv. Anny pro kostel v Drahově u Veselí nad Lužnicí (1889). Zaplatil Jakub Vojta – Slukov.
• Oltářní obraz trůnící Panny Marie pro kostel Narození Panny Marie ve Velkém Pálči (1889–1890)^[18]
• Oltářní obraz sv. Jiří pro kostel sv. Jiří v Lukově na Kladensku (1890)
• Oltářní obraz sv. Jana a Pavla pro kostel téhož zasvěcení v Krtni (1890)^[19]
• Oltářní obrazy svatého Norberta a sv. Heřmana Josefa pro kostel sv. Norberta ve Střešovicích (1891),^[20] byly odstraněny i s oltáři po roce 1951.
• Oltářní obraz s poprsím sv. Anežky České pro kostel sv. Gotharda ve Slaném^[21]
• Oltářní obraz se sv. Annou vyučující Pannu Marii, kostel sv. Václava, Vrbčany (1893)^[22]
• Oltářní obrazy sv. Josefa, Panny Marie a Krista v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově (1893)^[23]
• Nástěnná malba v apsidě rotundy sv. Martina na Vyšehradě – původní předlohu Josefa Vojtěcha Hellicha přepracoval Jan Heřman (tempera, 1893)
• Oltářní obraz sv. Josefa – původně v kapli kněžského semináře v Litoměřicích (1893)^[24]
• Oltářní obraz Všech svatých se skupinou českých patronů pro kostel Všech svatých v Knovízi (1894)^[25]
• Oltářní obraz Svatý Jan Nepomucký jako almužník pro kostel sv. Jana Křtitele v Noutonicích (1895).^[26]
• Oltářní obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Umírajícího sv. Františka Xaverského pro farní kostel sv. Prokopa ve Středoklukách (1896)^[27]
• Oltářní obrazy sv. Ludmila vyučující sv. Václava a svatý Norbert v kostele Zvěstování P.Marie v Úhonicích, (asi 1895)^[28]
• Nástěnné malby Zvěstování, Narození, Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Páně v interiéru katedrály sv. Ducha v Hradci Králové (1898); společně s Karlem Špillarem a Vojtěchem Preissigem

• Gotické fresky v kostele Narození Panny Marie v Průhonicích,^[29] nevhodně domaloval chybějící partie, jeho přemalby byly při celkové obnově kostela sňaty

• Nová encyklopedie českého výtvarného umění III. (Dodatky), Academia: Praha 2006
• Národ sobě, katalog výstavy, ed. Roman Musil; Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) 2018

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Heřman na Wikimedia Commons
• První pobytová přihláška pražského magistrátu (konskripce) 1850-1914
• Jan Heřman v informačním systému abART