Jan Hellich
PhMr. Jan Hellich | |
---|---|
Jan Hellich | |
Narození | 19. ledna 1850 Poděbrady Rakouské císařství |
Úmrtí | 30. září 1931 (ve věku 81 let) Poděbrady Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov v Poděbradech |
Povolání | farmakolog, přírodovědec, archeolog |
Choť | Růžena Hellichová |
Děti | Jarmila Hellichová Jaromír Hellich |
Rodiče | Emanuel Hellich |
Příbuzní | Alois Hellich, Bohuslav Hellich a Emanuel Hellich (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Hellich (19. ledna 1850, Poděbrady[1] – 30. září 1931, Poděbrady[2]) byl farmakolog, přírodovědec, archeolog, zakladatel muzea, vlastivědný pracovník a starosta v Poděbradech.
Život
Jan Hellich studoval na pražském Akademickém gymnáziu a jako dědic rodinné lékárny v Poděbradech vystudoval farmacii na pražské univerzitě. Byl synovcem malíře a kustoda Národního muzea Josefa Vojtěcha Hellicha a zajímal se o další vědní obory, zejména o archeologii. Od roku 1889 se podílel na archeologickém výzkumu Poděbradska a publikoval v odborných časopisech Památky archeologické a místopisné a Prehistorický obzor. Byl spolupracovníkem a blízkým přítelem zakladatele české archeologie Josefa Ladislava Píče. Zasedal v poděbradské městské radě (od roku 1877), v okresní radě (1891–1919) a v letech 1883–1896 byl starostou Poděbrad.
Byl předsedou Občanské záložny a předsedou Spolku pro postavení jezdecké sochy krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1902 založil okresní muzeum v Poděbradech. Základem se stala jeho rozsáhlá sbírka archeologických a přírodovědných nálezů i národopisných památek. Shromáždil a zpracoval také velké množství písemností z městských a zámeckých archivů.
Byl členem Přírodovědeckého a Archeologického sboru Národního muzea a Archeologické komise České akademie věd a umění a Kruhu pro pěstování dějin umění. V letech 1912–1913 vykonával funkci inspektora pravěké sbírky Národního muzea, roku 1916 se stal předsedou prehistorické sekce archeologického sboru Národního muzea. Během války vedl v letech 1916–1918 na Poděbradsku a Nymbursku dokumentační a záchranné práce při rekvizicích zvonů. Jako památkář byl v letech 1908–1931 státním konservátorem. Byl zvolen prvním předsedou v roce 1919 nově založeného Svazu československých museí.
Byl také redaktorem Věstníku Poděbradska a připravoval obsáhlé dílo Paměti města a bývalého panství poděbradského, ve kterém shromáždil poznatky o topografii a historii jednotlivých domů.
Dílo
- Hellich, J. 1892: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky Archeologické 15, s. 689–704
- Hellich, J. 1897: Archeologický výzkum ve středních Čechách, Památky archeologické 18, 671–694
- Hellich, J. 1901: Libice, knížecí sídlo Slavníkovo. Zvláštní otisk z Historických rozhledů. Poděbrady
- Hellich, J. 1906: Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti, Poděbrady
- Jan Hellich, 1915, Žárové hroby mladšího období římského u Piněva blíže Poděbrad, Praha
- Jan Hellich, 1919 Žárové hroby typu lužického v Pečkách na dráze [3]
- Jan Hellich, Příběhy havéřovského kostelíčka Nanebevzetí P. Marie za mostem v Poděbradech, Poděbrady 1922
- Hellich J., Průvodce sbírkami Hellichova muzea v Poděbradech, Poděbrady 1931
- Další díla [4]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady
- ↑ SOA Praha, Matrika zemřelých Poděbrady 74, s. 65
- ↑ Jan Hellich, žárové hroby typu Lužického v Pečkách
- ↑ Baila: Jan Hellich. baila.net [online]. [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 405, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Josef Ladislav Píč (ed.), Archeologický výzkum ve středních Čechách, který roku 1889–1892 společnou prací podnikli A. Formánek, J. Hellich, et. al., J. Otto, 1893, 308 s.
- Petr Šorm, Jan Hellich a jeho Topografie města Poděbrad, Vlastivědný zpravodaj Polabí / Vinduška, Jan, Poděbrady : Polabské muzeum v Poděbradech, 2010, 183 s., fot. 41, s. 93–123, ISBN 978-80-86772-53-0
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hellich na Wikimedia Commons
- Autor Jan Hellich ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hellich
- Jan Hellich v informačním systému abART
- Prostor: PhMr. Jan Hellich (1850 - 1931) Archivováno 21. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Hellich Polabské muzeum: Jan Hellich
- Numismatici.cz: životopis J. Hellicha
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY 3.0
Poděbrady: pamětní deska Jana Hellicha.
Jan Hellich (1850 - 1931), Český farmakolog, přírodovědec, archeolog a politik.