Jan Herčík

Reverendus Dominus
Jan Herčík
kněz pražské arcidiecéze
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
Svěcení
Kněžské svěcení1860
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kaplan ve Starém Kolíně (1860–1864/1867)
Osobní údaje
Datum narození22. října 1835
Místo narozeníSány
Datum úmrtí8. února 1869 (ve věku 33 let)
Místo úmrtíSány
Příčina úmrtívleklá plicní choroba
Místo pohřbeníhřbitov v Sánech, kněžský hrob
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Herčík (uváděn též s upřesněním křestního patrona jako Jan Evangelista Herčík, 22. října 1835 Sány[1] – 8. února 1869 tamtéž[1]) byl český římskokatolický duchovní a překladatel.

Život

Pocházel z Kolínska z obce Sány.[pozn. 1] Absolvoval teologická studia, byl vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem v tehdejší farnosti Starý Kolín,[pozn. 2] nedaleko svého rodiště. Zde působil několik let, uvádí se, že buď do roku 1864,[3] nebo až do roku 1867. Tato nejasnost plyne zřejmě ze skutečnosti, že Herčík se většinu života musel potýkat s blíže nespecifikovanou vleklou plicní chorobou,[1] která velmi omezovala jeho možnosti zapojení se do aktivní duchovenské služby. Věnoval se ovšem překladatelské činnosti. Postupně vyšlo několik jeho překladů církevních dokumentů a jiných spisů. Asi nejvýznamnějším jeho počinem byl český překlad Katechismu tridentského koncilu,[pozn. 3] který byl zásadní věroučnou příručkou pro katolické věřící až do vydání nového katechismu v roce 1997.

Zhoršující se zdravotní obtíže musel nakonec aktivní výkon kněžské služby zcela opustit. Tehdejší pražský arcibiskup, kardinál Bedřich Schwarzenberg, mu umožnil ozdravný pobyt v Itálii.[1] V Itálii pobýval Herčík dlouhodobě, v Římě se dokonce setkal s papežem Piem IX. (zřejmě v rámci některé generální audience).[1] Italský pobyt ale pobyt neměl pro jeho zdraví téměř žádný pozitivní efekt. Vrátil se do Čech a odstěhoval se ke svým příbuzným do rodných Sán. Zde zanedlouho zemřel. Pohřben byl do kněžského hrobu v katolické části nového sánského hřbitova.

Dílo

Překlady církevních dokumentů

  • Katechismus z nařízení Sněmu Tridentského k pastýřům duchovním a z rozkazu Pia V., papeže římského na světlo vydaný (1867)

Překlady duchovních spisů

  • P. Mikuláše Awancina S. J. – Rozjímání o životě a učení Pána našeho Ježíše Krista, ze čtyř evangelií sebraná a na myšlenky celého roku rozdělená (1866)
  • Posvátní zvukové: modlitby a uvažování pro vzdělané paní a panny / od Albacha ; dle jedenáctého vydání volně přeložil a příslušným přídavkem opatřil Jnnocenc Antonín Frencl; znovu opravil J.Herčík (1866)
  • Dr. Michaela Haubra úplná modlitební kniha pro osobu ženskou (1869, revize a úprava staršího překladu, který byl dílem P. Jana Hýbla)

Překlady děl sv. Augustina z Hippo

  • Vyznání sv. Augustina (1858, opakovaně vydáno u různých nakladatelů)
  • De vera religione (1858)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Sánská lokálie (od r. 1856 farnost) tehdy patřila do pražské arcidiecéze, ležela při hranici s diecézí královéhradeckou. Až v 90. letech 20. století byla v rámci reorganizace církevní správy převedena do diecéze královéhradecké, kde se stala součástí farního obvodu Týnec nad Labem, později farního obvodu Žiželice.
  2. ↑ Starokolínská farnost byla k 31. prosinci 2004[2] administrativně zrušena sloučením s děkanstvím v Kolíně.
  3. ↑ Herčíkova překladu si okrajově ve své stati Život Františka Žáka SJ (1862 – 1934) a jeho Trojiční teologie všiml v roce 2011 přední český teolog Ctirad Václav Pospíšil a velmi pozitivně jej hodnotil (i v době, kdy od jeho vydání uplynulo již 144 let), zejména pro vynikající jazykovou úroveň.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d e Obec Sány, Z kronik o historii sánského kostela sv. Ondřeje. Dostupné online.
  2. ↑ Katalog Arcibiskupství pražského: filiální kostel sv. Ondřeje, Starý Kolín. Dostupné online.
  3. ↑ Starokolínský okrašlovací spolek: Starokolínská farnost. Dostupné online.
  4. ↑ POSPÍŠIL, Ctirad Václav. Život Františka Žáka SJ (1862 – 1934) a jeho Trojiční teologie. In: AUC Theologica. Praha: Univerzita Karlova, 2011.

Související články

Externí odkazy