Jan Herget

prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
Narození16. března 1945
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. března 2019 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
OborFyziologie
OceněníRobert Grover Award by the American Thoracic Society (2011)
Manžel(ka)Hana Hergetová
Dětidvě dcery
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Herget (16. března 1945 Praha – 14. března 2019 Praha) byl český vědec a vysokoškolský pedagog, fyziolog, zaměřený na fyziologii a patologii dýchání. Patřil k zakladatelům 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se fyziologií, konkrétně výzkumu plicní cirkulace.[1]

Životopis

Během vysokoškolského studia mezi lety 1962 –1968 se krátce zabýval fyziologií v rámci tělovýchovného lékařství. Od roku 1964 se začal věnovat studiu patologické fyziologie, když přestoupil na Ústav patologické fyziologie, vedený Otakarem Poupou. Promoval v roce 1968. Inspirací pro budoucí vědeckou činnost byl Otakar Poupa, který záhy emigroval, ale také Jiří Křeček a jeho práce. Pod vedením Františka Palečka využil svých dosavadních zkušeností a jeho celoživotním tématem se stala plicní cirkulace.

Absolvoval studijní pobyt v Sheffieldu za podpory nadace Wellcome Trust. Stipendium Francis B. Perker Fellow[2] mu umožnilo koncem sedmdesátých let dvacátého století roční pobyt v na Sheffieldské univerzitě v Anglii.[3]

V letech 1982–1983 se věnoval výzkumu plicní cirkulace v Cardiovascular and Pulmonary Research Lab (Kardiovaskulární plicní výzkumná laboratoř[4]) na University of Colorado v Denveru.

V roce 1990 byl jmenován profesorem fyziologie a patologické fyziologie. V témže roce založil Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který vedl do roku 2014.[5]

Po listopadu 1989 působil opakovaně jako proděkan pro vědu a zahraniční spolupráci. V roce 1990 založil a do roku 2014 vedl Ústav fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Během devadesátých let dvacátého století působil v Akademickém senátu Univerzity Karlovy.

Vědecká práce

Mezi jeho hlavní vědecké přínosy patří objev celoživotního ovlivnění plicní cirkulace nedostatkem kyslíku v době narození[6][7] a zásadní podíl oxidačního stresu na patofyziologii plicní hypertenze, také výsledky výzkumu o roli modifikace pojivové složky cévní stěny při plicní hypertenzi[8] a roli kyslíkových radikálů,[9] oxidu dusnatého[10] a jeho metabolitů a alveolárních makrofágů[11] a žírných buněk.[12]

Kolegium děkana 2.LF UK prof. Kouteckého (zleva): prof. MUDr. Jan Herget, DrSc., doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc., prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., doc. MUDr. Jiiřina Bartůňková, DrSc., prof. RNDr. Václav Pelouch, CSc., prof. MUDr. Jiiří Šnajdauf, DrSc.

Významný je jeho podíl na vzniku mechanismu péče o doktorandy biomedicínských oborů pražských fakult Univerzity Karlovy, který pod názvem Doktorské studijní programy biomedicíny[13] propojil tři pražské lékařské fakulty s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, relevantními pracovišti Akademie věd České republiky a dalšími odbornými ústavy.

Nový kampus UK 2.LF pro preklinické obory v Praze-Motole
Nový kampus UK 2.LF pro preklinické obory v Praze-Motole,2022.

Jan Herget se také podílel na vzniku Grantové agentury ČR. V první polovině devadesátých let dvacátého století aktivně pracoval ve výboru Evropské společnosti fyziologie a patologie dýchání, před její fúzí do Evropské respirační společnosti.[14]

Společně s Jiřím Widimským (31. března 1925 – 12. listopadu 2020) patřil k hlavním organizátorům čtyř mezinárodních konferencí „Pulmonary Circulation“ v Praze, poslední se uskutečnila v roce 1999.

Ocenění

Poselství

„Mně doopravdy jde hodně o to, aby si tato fakulta ponechala to, čemu se říká vývojový aspekt. Aby nebyla pediatrická v tom smyslu, že dělá jenom dětské lékaře. Aby si nechala vztah k vývoji, vztah k dětem a i vztah k pediatrii. Abychom byli odlišní v tom, že umíme nejenom dospělého, teď právě když onemocněl, ale že naši studenti umějí pohlížet na nemoc v konsekvencích vývoje jedince. Aby si fakulta ve vědě, ve výuce mediků, ve všem svém činění nechala ono důležité pochopení individuálního vývoje jedince. To myslím, že je hrozně důležité a bylo by fajn, kdyby se nám to povedlo.“

[1]

Reference

  1. ↑ a b Prof. Herget | 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. www.lf2.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ www.francisfellowships.org [online]. 2015-11-27 [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HERGET, J.; SUGGETT, A. J.; LEACH, E. Resolution of pulmonary hypertension and other features induced by chronic hypoxia in rats during complete and intermittent normoxia. Thorax. 1978-08, roč. 33, čís. 4, s. 468–473. PMID 151344 PMCID: PMC470914. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0040-6376. DOI 10.1136/thx.33.4.468. PMID 151344. 
  4. ↑ Cardio Vascular Pulmonary Research Lab. medschool.cuanschutz.edu [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Opustil nás prof. Jan Herget | 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. www.lf2.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ HAMPL, Václav; HERGET, Jan. Perinatal Hypoxia Increases Hypoxic Pulmonary Vasoconstriction in Adult Rats Recovering from Chronic Exposure to Hypoxia. American Review of Respiratory Disease. 1990-09, roč. 142, čís. 3, s. 619–624. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0003-0805. DOI 10.1164/ajrccm/142.3.619. (anglicky) 
  7. ↑ HAMPL, Václav; BÍBOVÁ, Jana; OŠTÁDALOVÁ, Ivana. Gender differences in the long-term effects of perinatal hypoxia on pulmonary circulation in rats. American Journal of Physiology-Lung Cellular and Molecular Physiology. 2003-08, roč. 285, čís. 2, s. L386–L392. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1040-0605. DOI 10.1152/ajplung.00389.2002. (anglicky) 
  8. ↑ HERGET, Jan; NOVOTNÁ, Jana; BÍBOVÁ, Jana. Metalloproteinase inhibition by Batimastat attenuates pulmonary hypertension in chronically hypoxic rats. American Journal of Physiology-Lung Cellular and Molecular Physiology. 2003-07, roč. 285, čís. 1, s. L199–L208. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1040-0605. DOI 10.1152/ajplung.00167.2002. (anglicky) 
  9. ↑ LACHMANOVÁ, Věra; HNILIČKOVÁ, Olga; POVÝŠILOVÁ, Viera. N-acetylcysteine inhibits hypoxic pulmonary hypertension most effectively in the initial phase of chronic hypoxia. Life Sciences. 2005-05-27, roč. 77, čís. 2, s. 175–182. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0024-3205. DOI 10.1016/j.lfs.2004.11.027. 
  10. ↑ a b HAMPL, Václav; HERGET, Jan. Role of Nitric Oxide in the Pathogenesis of Chronic Pulmonary Hypertension. Physiological Reviews. 2000-01-10, roč. 80, čís. 4, s. 1337–1372. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0031-9333. DOI 10.1152/physrev.2000.80.4.1337. (anglicky) 
  11. ↑ ŽALOUDÍKOVÁ, M.; VYTÁŠEK, R.; VAJNEROVÁ, O. Depletion of alveolar macrophages attenuates hypoxic pulmonary hypertension but not hypoxia-induced increase in serum concentration of MCP-1. Physiological Research. 2016-11-23, roč. 65, čís. 5, s. 763–768. PMID 27429111. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 1802-9973. DOI 10.33549/physiolres.933187. PMID 27429111. 
  12. ↑ MAXOVÁ, Hana; VASIĽKOVÁ, Marianna; NOVOTNÁ, Jana. Prevention of Mast Cell Degranulation by Disodium Cromoglycate Delayed the Regression of Hypoxic Pulmonary Hypertension in Rats. Respiration. 2010-04-10, roč. 80, čís. 4, s. 335–339. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. ISSN 0025-7931. DOI 10.1159/000312403. 
  13. ↑ Hlavní stránka - Doktorské studijní programy v biomedicíně. dspb.avcr.cz [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ European Respiratory Society. ERS - European Respiratory Society [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Robert F. Grover Award. www.thoracic.org [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kolegium prof. Kouteckého.jpg
Autor: Tlumok, Licence: CC BY-SA 4.0
Zleva: prof. MUDr. J. Herget, DrSc., doc. MUDr. J. Hercogová, CSc., prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc., doc. MUDr. J. Bartůňková, DrSc., prof. RNDr. V. Pelouch, CSc., prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc.
Herget.jpg
Autor: Tlumok, Licence: CC BY-SA 4.0
prof.MUDr. Jan Herget, DrSc. 2006
Nový kampus UK 2.LF v Praze-Motole.jpg
Autor: Tlumok, Licence: CC BY-SA 4.0
Nový kampus UK 2.LF v Praze-Motole