Jan Herzer

Jan Herzer
Narození13. listopadu 1850
Josefov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. dubna 1903 (ve věku 52 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánípřekladatel, středoškolský učitel a romanista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Herzer (13. listopadu 1850 Josefov u Jaroměře[1] – 13. dubna 1903 Praha-Nové Město[2]) byl český středoškolský profesor, filolog-romanista a propagátor francouzské kultury. V letech 1876–1901 vyučoval na gymnáziu v Praze. Byl autorem učebnic, slovníků (s Čeňkem Iblem) a překladů z francouzštiny, v menší míře se ale také věnoval němčině a italštině.

Život

Narodil se 13. listopadu 1850 v Josefově[3] (dnes část Jaroměře) jako syn soustružníka.[1] Absolvoval gymnázium v Hradci Králové a roku 1871 ukončil studia klasických a románských jazyků na pražské univerzitě.[3] V letech 1871 a 1878 studoval rovněž v Paříži a roku 1872 v Lipsku.[4] Roku 1879 získal titul doktora filozofie.[3]

V roce 1872 nastoupil jako suplent na reálce v Hustopečích u Brna, odkud byl o rok později přeložen do Kroměříže[4] a roku 1876 na první české státní reálné gymnázium v Praze,[5] které sídlilo nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici.[6] Několik let (v literatuře se vyskytují údaje 1883–93,[4] 1884–87[7] a od r. 1885[8]) působil souběžně jako lektor francouzštiny na pražské technice. V roce 1885 byl také jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze.[4]

Byl výborným pedagogem[3] a propagátorem francouzského jazyka a literatury.[7] Jeden ze životopisů ho charakterizoval slovy „zosobněný typ francouzské duše na české půdě“.[7] Věnoval se studiu novofrancouzské literatury, tvorbou učebnic a slovníků i překlady uměleckých děl. Zabýval se ale také němčinou a italštinou.[9] Za jeho nejvýznamnější prací byl považován francouzsko-český slovník, který sestavil společně s Čeňkem Iblem.[10] Viz též sekci Dílo.

1. srpna 1901 odešel na vlastní žádost do penze[3] kvůli vleklé plicní chorobě.[6] Zemřel 13. dubna 1903 ve svém bytě v Praze-Novém Městě čp. 572-II (dnes rohový dům Sokolská 572/45 a Žitná 572/46, Praha 2) na tuberkulózu.[2] Pohřben byl na Olšanech.[3]

Dílo

Byl autorem např. těchto knižně vydaných prací:[11]

  • Učebná kniha jazyka francouzského pro školy české (1881 s reedicemi)
  • Skladba jazyka francouzského : pro vyšší třídy středních škol českých (1885)
  • Cvičebná kniha ku překládání na jazyk francouzský (1886)
  • Učebná kniha jazyka německého pro… (řada učebnic vydávaných po roce 1891)
  • Slovník francouzsko-český (společně s Čeňkem Iblem), který vycházel nákladem Jana Otty na pokračování v sešitech od r. 1892[12] a pak knižně po r. 1896. Byl považován za Herzerovo nejzáslužnější dílo.[10] Připomínán byl ještě ve 20. letech, i když už s výhradami jako nedostačující pro moderní dobu.[13]
  • Učebnice jazyka francouzského pro školy měšťanské (1896)
  • Slovník česko-francouzský : kapesní vydání (1898)
  • Návod k učební knize jazyka německého pro školy měšťanské (1899)
  • Českoněmecký slovník (začátek 20. století, na pokračování; pozdější vydání upravil Vojtěch Prach)
  • Ottův slovníček česko-německý (1902, spoluautor: Josef V. Sterzinger)

Překlady a úpravy:

  • Eugène Scribe: Diplomat (1882, v originále Le diplomate, veselohra)
  • Alphonse Daudet: Králové ve vyhnanství (1882)
  • François René de Chateaubriand: Příhody posledního Abenceraga (1882, v originále Les aventures du dernier Abencerage)
  • Victor Hugo: Výbor básní Victora Huga (1884)
  • Alphonse Daudet: Arelatka (1885, divadelní hra, v originále L’Arlésienne)
  • Adolph Mussafia: Adolfa Mussafiy Mluvnice jazyka vlaského v pravidlech a příkladech (1885)
  • Paolo Mantegazza: Psychologie lásky (1891)
  • Paolo Mantegazza: Psychologie krásna (1892)
  • Paolo Mantegazza: Psychologie záliby (1892-93)
  • Paolo Mantegazza: Psychologie ženy (cca 1894)
  • Pierre Maël: Tajemství severu (cca 1894)
  • Frederick Marryat: Kadetova dobrodružství na moři (1894)
  • Marie von Ebner-Eschenbachová: Obecní dítě (1902)
  • Auguste Debay: Muž a žena v manželství : přírodopis a lékařské dějiny manželů v nejzvláštnějších podrobnostech (počátek 20. století)

Ve výročních zprávách středních škol uveřejnil studie o Voltairově Henriadě (Kroměříž 1875) a o životě a spisech Jeana Rotroua (Praha 1881).[4] Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Hrz.[14] Od roku 1882 byl editorem Francouzské bibliotéky.[4]

Rodina

26. července 1875 se v Hustopečích u Brna oženil s Annou Demelovou (1855-??) z Uherského Ostrohu.[15] Měli syna Břetislava (1877-??), který se vyučil tiskařem, a dceru Olgu (1879-1960).[16]

Rozvedli se 19. září 1885 u soudu na Král. Vinohradech a manželka se o několik let později odstěhovala do Pešti.[16] Jeden z nekrologů to nepřímo zmínil slovy: „Kdo se znal s Herzerem v posledních letech, postřehl jako význačný jeho rys zahořklou skepsi, v niž vyústily jeho nezdary životní.“[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených Josefov 1850-1863, sign. 71-4, ukn 4246, s. 4. Dostupné online.
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z13, s. 136. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e f Prof. dr. Jan Herzer †. Národní listy. 1903-04-17, roč. 43, čís. 105, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  4. ↑ a b c d e f Herzer Jan. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Svazek 11. S. 221.
  5. ↑ Osobní. Národní listy. 1876-08-23, roč. 16, čís. 232, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  6. ↑ a b VYKOUKAL, František Vladimír. Nové rovy. Osvěta. 1903-06-01, roč. 33, čís. 6, s. 562. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  7. ↑ a b c JANEČEK, Jaroslav Immanuel. Dr. Jan Herzer. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 102.
  8. ↑ Osobní. Národní politika. 1885-04-16, roč. 3, čís. 104, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  9. ↑ a b Dr. Jan Herzer. Zlatá Praha. 1903-04-24, roč. 20, čís. 26, s. 311. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  10. ↑ a b Prof. dr. Jan Herzer mrtev. Lidové noviny. 1903-04-18, roč. 11, čís. 88, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  11. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak.
  12. ↑ Slovník francouzsko-český. Národní listy. 1892-10-09, roč. 32, čís. 279, s. 10. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  13. ↑ ŽÁKAVEC, František. K otázce jazykových slovníků. Národní listy. 1925-01-18, roč. 65, čís. 18, s. 11. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. 
  14. ↑ Spolupracovníci. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1888. Dostupné online. Svazek 1. S. l.
  15. ↑ Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Hustopeče. Dostupné online.
  16. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 147 • 1850 • Herzer, Jan. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Jan Herzer 1899 Narodni album.jpg
Portrait of Jan Herzer (1850-1903), Czech high-school teacher and a translator from French.