Jan Hiebel

Jan Hiebel
Narození	1681 Kempten Svatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí	17. června 1755 (ve věku 73–74 let) Praha České království České království
Místo pohřbení	Kostel Panny Marie před Týnem
Povolání	malíř, malíř fresek, grafik a ilustrátor
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Hiebel (1681 Kempten, Bavorsko – 17. června 1755 Praha) byl český malíř-freskař bavorského původu v období vrcholného baroka, návrhář iluzivních architektur, divadelních dekorací a ilustrátor univerzitních tezí.

Život

Vyučil se malířem nejprve v Bavorsku ve Wangenu u Jana Siehelbeina a dále pokračoval v Mnichově u Johanna Caspara Singa. Zásadní význam pro jeho kariéru mělo vyškolení u italského malíře architektur Andrey Pozza ve Vídni. Jeho fresky dotvářely zejména interiéry (klenby, chodby) kostelů, klášterů a knihoven. Mezi jeho nejvýznamnější fresky patří scény ze života sv. Klimenta a sv. Heraklia v kostele sv. Klimenta a alegorický výjev Poznání přirozené a Poznání zjevené v sále knihovny Klementina v Praze. jeho práce pro jezuity zasáhla jeho rodinu tak silně, že syn Jan vstoupil do tohoto řádu.

Jako kvadraturista (tj. malíř architektur) rád spolupracoval s figuralisty, zejména s Michalem Václavem Halbaxem a Petrem Brandlem. V závěru života ze zdravotních důvodů již nemohl malovat fresky a věnoval se návrhům na obrazy architektury a grafickým návrhům na univerzitní teze, které často prováděl Antonín Birkhardt. Jeho iluzivní architektonické fresky chrámových prostor, takzvané Theatrum sacrum (Svaté divadlo), dosahují ve středoevropském kontextu vrcholné umělecké kvality srovnatelné s pracemi jeho učitele Andrey Pozza. Byl pohřben v Praze v Týnském chrámu.^[1]

Dílo

Pracoval často pro jezuity v Praze a v Klatovech. Jeho díla se dále dochovala v Duchcově, Doksanech, návrhové studie v Národní galerii v Praze a v Národním muzeu.

Odkazy

Reference

Literatura

• Jaromír NEUMANN: Český barok, Praha 1974
• Pavel PREISS, Barokní iluzivní malba architektur a Čechy, in: Sborník Umění věků. NM Praha 1956
• Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I., A-M, ed. Anděla Horová. Academie Praha 1995, s. 285

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Hiebel na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hiebel
• Jan Hiebel v informačním systému abART