Jan Hilbert Vávra

Jan Hilbert Vávra
operní pěvec Jan Hilbert Vávra
operní pěvec Jan Hilbert Vávra
Základní informace
Narození9. dubna 1888
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. ledna 1950 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povolánízpěvák, malíř, loutkář, sochař a hudební pedagog
Nástrojehlas
Hlasový oborbaryton
RodičeJan Vávra otec
PříbuzníMiloš Vávra bratr
Karel Vávra bratranec
Antonín Vávra strýc
Václav Vávra strýc
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob pěvce Jana Hilberta Vávry, člena ND na Vinohradském hřbitově v Praze

Jan Hilbert Vávra, křtěný Jan Josef Jaromír, uváděn též jako Hilbert Vávra (9. dubna 1888 Praha[1]8. ledna 1950 Praha), byl český operní pěvec, hudební pedagog, malíř a sochař.

Život

Narodil se v Praze v rodině herce Národního divadla Jana Vávry. Rod Vávrů byl starobylý, jeho děd Jan Vávra byl mlynářem a z jeho šesti synů byli tři úspěšní umělci spjatí z Národním divadlem. Jan Hilbert měl mladšího bratra Miloše, který vystudoval medicínu, ale celý svůj život "ochotničil". Jeho strýčkové Antonín a Václav Vávrové byli členové Národního divadla. Umělecké tradici se začal věnovat i on. Zpěvu ho zprvu učil jeho strýc Antonín Vávra a později v letech 1906–1907 se školil u italského barytonisty a pedagoga Mattia Battistiniho. Následně se studiu věnoval také v Berlíně (1913–1914) a mezi roky 1914 až 1915 pokračoval ve studiu u barytonisty Dinha Gillyho v Paříži. Mezi tím se roku 1913 v Praze oženil s Boženou Fuchsovou (1889), se kterou měl dcery Boženu provdanou Rozsypalovou (1916-2003) a Janu (1920).[2] Po rozvodu se v roce 1937, oženil s Janou Čechovou (1910-1989), s kterou měl dceru Jelenu (1937-1941).

Kromě herectví se věnoval rovněž malbě a sochařině. V těchto oborech mu byli učitelé Jaroslav Šetelík (malba), Hanuše Folkmann a Jaroslav Brůha (v sochařství). Vávra tvořil hlavně portréty a busty hudebních osobností.

V roce 1911 se stal sólistou opery opavského německého divadla, kde absolvoval svůj divadelní debut. V následujícím roce hostoval v Národním divadle v roli Evžena Obětina a v červnu téhož roku vystoupil v opeře Nikolaje Rimského-Korsakova „Sněguročka“ v roli Mizgira, tehdy již jako člen Národního divadla. V Národním divadle setrval s přestávkami v letech 1914, 1916, a 1919 až do roku 1930. Později zde však ještě několikrát hostoval. V letech 1932–1933 byl ředitelem divadla Uranie a byl také dlouholetým pedagogem, neboť v letech 1939–1950 vyučoval zpěv na pražské konzervatoři.

Jan Hilbert Vávra hostoval i na jiných operních a operetních scénách: v Národním divadle Brno (1911–1916, konec 20. let), ve Východočeském divadle (1919, 1927), v Divadle na Vinohradech (1919, 1931), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1925), v divadle Uranie (1929), ve Velké operetě (1930) a v Malé operetě (1931). Zajímal se jako všestranný umělec i o loutkové divadlo,[3] v roce 1917 např. realizoval a inscenoval maňáskové představení operyČarostřelec“. Objevil se jednou rovněž ve filmu v malé roli zpěváka v hospodě „U kanónu“ v Lamačově a Burianově slavné komedii. „C. a k. polní maršálek“ (1930).

Jan Hilbert Vávra zemřel 8. ledna 1950 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradkém hřbitově s bustou svého otce, kterou sám vytvořil.

Ve Vávrově uměleckém životě bylo období, kdy se věnoval převážně svým malířským a sochařským aktivitám. Objektem jeho zájmu byli vynikající umělci z řad členů Národního divadla a další významné osobnosti tehdejšího veřejného života.

Významné role na scéně Národního divadla v Praze (výběr)

Umělecké dílo (výběr)

Výstavy

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního)
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)
  • 2008 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 (XIX. V–Vik)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Violetta, plakát.jpg
Violetta (opera), plakát
Hilbert Jan Vávra jako Kníže (opera Šelma sedlák) 1920.jpg
Hilbert Jan Vávra jako Kníže (opera Šelma sedlák)
Vávra, Hilbert - Don Juan, Don Juan (Mozart, W. A.).jpg
Vávra, Hilbert - Don Juan, Don Juan (Mozart, W. A.)
Hilbert Jan Vávra jako Evžen Oněgin (opera Evžen Oněgin) 1903.jpg
Hilbert Jan Vávra jako Evžen Oněgin (opera Evžen Oněgin)
Hilbert Jan Vávra jako Tomeš (opera Hubička) 1909.jpg
Hilbert Jan Vávra jako Tomeš (opera Hubička)
Jan Vávra hrob Vinohradský hřbitov.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrob herce Jana Vávry, člena činohry ND, Vinohradský hřbitov v Praze
Hilbert Jan Vávra jako Albert (opera Werther) 1902.jpg
Hilbert Jan Vávra jako Albert (opera Werther)
Jan Hilbert Vávra podpis.jpg
Jan Hilbert Vávra podpis
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 Jan Hilbert Vávra.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer