Jan Hlaváček

Ing. Jan Hlaváček
Narození24. listopadu 1953 (70 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materstřední všeobecně vzdělávací škola
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Povolánímanažer
DětiJana Hlaváčková[1]
Andrea Sestini Hlaváčková[1]
RodičeIvo Hlaváček
Jiřina Hlaváčková
PříbuzníIvan Hlaváček (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hlaváček (* 24. listopadu 1953 Plzeň)[2] je český sládek a manažer pohybující se v pivovarském průmyslu.

Život

Narodil se do pivovarské rodiny[3]. Jeho prapraděd František Hlaváček a praděd František Hlaváček působili v pivovarství. Děd František Hlaváček mj. v Plzeňském Prazdroji, otec Ivo Hlaváček Plzeňský Prazdroj vedl. Po určitou dobu v pivovarství působil i bratr Ivan Hlaváček.

V době studií na Střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnázium v Plzni) chodil na brigády do pivovaru. Po maturitě studoval VŠCHT v Praze. Z vyučujících nejvíce spolupracoval s Jaroslavem Čepičkou[4][5][6], pedagogem a vědcem, u něhož působil po několik let jako pomocná vědecká síla, a profesorem Josefem Moštkem, u nějž mj. skládal zkoušku z pivovarství. V roce 1978 obhájil diplomovou práci na téma Stanovení a obsah polyfenolů v pivu, jejímž vedoucím byl Jiří Šrogl[7], vedoucí výzkumu v Prazdroji.

Profesní kariéra

V roce 1978 nastoupil do tehdejších Plzeňských pivovarů. Od roku 1979 do roku 1990 působil jako podsládek, potom sládek a ředitel pivovaru Gambrinus. V devadesátých letech byl technickým ředitelem Plzeňských pivovarů (Prazdroje a Gambrinusu). Tým spolupracovníků pod jeho vedením řídil modernizaci obou těchto pivovarů, hlavně přechod z výroby piva dříve používané klasické technologie hlavního kvašení v otevřených maloobjemových kádích do moderních cylindrokonických tanků. Potom se stál ředitelem závodu Plzeň s pivovary Plzeňský Prazdroj a Gambrinus.[8]

Od roku 2001, kdy pivovar již vlastnil pivovarský koncern SAB Miller, vedl několik let zahraniční výrobu, zavádění licenční výroby piv Plzeňského Prazdroje hlavně v Polsku a Rusku a Velkopopovického Kozla v Rusku. Přednášel na konferencích Pivovarsko-sladařských dnů. V letech 2006 až 2014 působil ve funkci Vrchního sládka PP a.s.

V roce 2014 odešel do penze. V penzi se angažoval v projektu založení Sdružení na podporu Českého piva a Nadačního fondu Českého piva sládka Františka O. Poupěte.[9][10] Je předsedou dozorčí rady Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.[11] Se svým bratrem Ivanem Hlaváčkem vybudovali golfové hřiště v Dýšině u Plzně.[12] Žena Jana je lékařkou, mají spolu dvě dcery, Janu a Andreu Sestini Hlaváčkovou..

Knihy

  • Basařová, G., Hlaváček, I., Basař, P., Hlaváček, J.: 2011: České pivo. Třetí rozšířené vydání. Havlíček Brain Team, Praha. ISBN 978-80-87109-25-0, 309 s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b IHNed. Economia. 12. listopadu 2018. Dostupné online. [cit. 2021-01-26].
  2. ↑ KOLEKTIV. PŘÍPRAVA VYDÁNÍ LADISLAVA SOUKUPOVÁ, FRANTIŠEK FRANTÍK. PIVO – SLAD – CHMEL od A do Z, České, moravské a slovenské osobnosti.. První. vyd.. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 56–57. 
  3. ↑ POLCAROVÁ, Jana. PIVOVARNÍCI HLAVÁČKOVÉ. první. vyd. Plzeň: RSB s.r.o., 2021. 91 s. ISBN 978-80-908381-0-9. S. 77. 
  4. ↑ KOLEKTIV. PŘÍPRAVA VYDÁNÍ LADISLAVA SOUKUPOVÁ, FRANTIŠEK FRANTÍK. PIVO – SLAD – CHMEL od A do Z, České, moravské a slovenské osobnosti.. První. vyd.. vyd. Praha.: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 26. 
  5. ↑ BASAŘOVÁ, Gabriela; ČEPIČKA, Jaroslav. Sladařství a pivovarství. 2. nezměněné. vyd. Praha: SNTL, 1986. 256 s. Vysokoškolská skripta. 
  6. ↑ VŠCHT Jaroslav Čepička Personální zabezpečení - přednášející, školite. old.vscht.cz [online]. VŠCHT v Praze, 16. 8. 2007 [cit. 08-02-2021]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOLEKTIV. PŘÍPRAVA VYDÁNÍ LADISLAVA SOUKUPOVÁ, FRANTIŠEK FRANTÍK. PIVO – SLAD – CHMEL od A do Z, České, moravské a slovenské osobnosti.. První. vyd.. vyd. Praha. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.: [s.n.], 2004. 217 s. ISBN 80-86576-10-8. S. 175. 
  8. ↑ PICKOVÁ, I.:. Ing. Jan Hlaváček. Příběhy úspěšných.. www.vscht.cz [online]. VŠCHT Praha, 2014 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ HOENIGOVÁ, Věra. Nadační fond České pivo sládka Františka O. Poupěte. Pivovarský kalendář 2013 [online]. VÚPS, a.s., 2012 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nadační fond na podporu financování vědeckého výzkumu Českého piva. www.pratelepiva.cz [online]. Sdružení přátel piva, 13. 11. 2011 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Orgány společnosti – VÚPS a.s. [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Šenk, M., Hošek, M.:. Endorfiny Jana Hlaváčka: Sládek z Prazdroje a otec známé tenistky má golfový handicap jako málokdo.. ihned.byznys.cz [online]. Economia Praha (Hospodářské noviny), 2018 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • Vacl, J.: Jan Hlaváček – pokračovatel rodinné tradice českých pivovarníků, 2016, Potravinářská revue č. 7, s. 84-86. Dostupné online Archivováno 13. 3. 2019 na Wayback Machine., ISSN 1801-9102

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Hlaváček, spoluautor knihy České pivo.jpg
Autor: Radek Bezděk, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Hlaváček, brewmaster from Pilsen Urquell Brewery, Czech Republic co-author of the book České pivo (Czech Beer)