Jan Horstoffar

Jan Horstoffar z Malesic Hans Harsdörffer
Erb rodu podle J.A.Siebmachera (1605)
Narození	Malesice nebo Plzeň České království České království
Úmrtí	1511 Norimberk Svatá říše římská Svatá říše římská
Místo pohřbení	Norimberk
Národnost	německá
Povolání	Nejvyšší mincmistr Českého království (1496-1499) rudokupec a majitel huti purkmistr Norimberka (1501-)
Zaměstnavatel	Kutnohorská mincovna
Předchůdce	Beneš z Veitmile
Následovník	Bohuš II. Kostka z Postupic
Choť	Margarethe Nützelová z Norimberka († 1531)
Rodiče	Anton Horstoffar z Malesic († 1492) (otec) Barbora Fritzová z Plzně (matka)
Rod	Harsdörffer family
Příbuzní	Ortolf Stromer von Reichenbach (švagr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Horstoffar z Malesic, také Hans Harsdorf, Hans Harsdörffer (kolem 1450 Malesice nebo Plzeň, 14. ledna 1511 Norimberk) byl původem západočeský horní a hutní podnikatel, v letech 1496–1499 nejvyšší mincmistr Českého království, od roku 1501 člen norimberské městské rady a později starší purkmistr. Byl milovníkem a mecenášem výtvarného umění, stejně jako jeho otec.

Pocházel z erbovní rodiny norimberského patricije Antonía Horstoffara z Malesic (vlastníka tohoto panství). Matka Barbora byla dcerou měšťana Fritze z Plzně, babička Barbora z Pleysteina. 11. září 1481 se oženil se s Margaretou z norimberské erbovní patricijské rodiny Nützelů. Byl horním a hutním podnikatelem rodinné společnosti, činné od roku 1460. Nejdříve jen obchodoval s rudami, dováženými z českých dolů. Diplomatické styky s českým králem Vladislavem II. Jagellonským mu po vzpourách kutnohorských horníků a odhalení finančních podvodů v mincovně v roce 1496 vynesly post nejvyššího mincmistra i účast na pražském zemském sněmu v roce 1497. Roku 1499 požádal krále o uvolnění z úřadu, aby se mohl cele věnovat podnikání. Po smrti strýce Endrese Harsdörffera zdědil jeho léna a statky, hrad Eschenbach, měďnářskou huť a hamr v Enzendorfu (nyní místní části Hartensteinu v dolních Frankách). Přesídlil do Norimberka, roku 1501 vstoupil do městské rady (v níž dědičně zasedali členové rodin jeho tchána Nützela a jeho švagra Stromera). Roku 1505 byl zvolen starším purkmistrem. Městská rada ho vysílala na diplomatické mise ke králi Vladislavovi. Ve válce o dědictví landshutské se stal jedním ze tří polních velitelů Norimberka. Zemřel bez potomků.^[1]

• Tři oltáře v kapli Vlašského dvora v Kutné Hoře (asi k vysvěcení kaple r. 1497);^[2]
  • Mariánský se čtyřmi reliéfy českých patronů na křídlech
  • s obrazem bolestného Krista v hrobě mezi svatými Václavem a Ladislavem, pod sv. Václavem se dal namalovat Jan Horstoffar jako klečící prosebník, pod sv. Ladislavem je král Vladislav Jagellonský.
  • s veraikonem
• Kněžská kasule s vyšívanými výjevy z Kristova dětství má dole vyšité erby Horstoffarů (věž) a Nützelů (třícípou hvězdu s liliemi na cípech)^[3] k témuž oltáři v Kutné Hoře.
• Oltářní archa z Rábí^[4]
• Oltářní archa 12 apoštolů v kostele sv. Vavřince (St. Lorenzkirche) v Norimberku, s malovanými erby Jana Horstoffara a jeho manželky Markéty Nützelové
• Souprava vážek na mince a drahé kovy, v kazetě s erby Horstoffarů a Nützelů (dědicové rodu Hoarsdörfferů¨)

• LEMINGER Emanuel: Královská mincovna v Kutné Hoře. Praha 1921, reprint Kutná Hora 2003 ISBN 80-86406-29-6
• LEMINGER Emanuel: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře. Praha 1926, s. 264-265
• ŠTROBLOVÁ, Helena, ALTOVÁ, Blanka: Kutná Hora. NLN Praha ISBN 80-7106-186-7, s. 532-533
• KOVÁČ, Peter: Jan Horstoffar z Malesic a oltář z Rabí, in: Gotika v západních Čechách (4), sborník sympozia, Praha 1998, s. 66-79

• Neue deutsche Biographie (7), 1966, s.705