Jan Hrdý (pedagog)

Jan Hrdý
Narození	8. března 1838 Prachovice u Holic Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. května 1896 (ve věku 58 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	pedagog a spisovatel
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Hrdý (8. března 1838 Prachovice u Holic – 6. května 1896 Praha) byl český učitel a spisovatel. Působil na obecné škole na Hrádku v Praze. Účastnil se činnosti učitelských jednot a podporoval dobročinné spolky. Napsal množství pedagogických článků a knih pro děti a mládež.

Život

Narodil se 8. března 1838 v Prachovicích u Holic. V letech 1845–50 navštěvoval farní školu v Dašicích, poté pokračoval na německé hlavní škole a nižší reálce v Pardubicích. Roku 1854 odjel do Prahy, kde vystudoval vyšší reálku. V roce 1859 přijal místo technického praktikanta při rakouské Jižní dráze a pro tuto společnost pracoval půl roku v Lublani a další půlrok v Postojně.^[1]

Roku 1861 se vrátil do Prahy a rozhodl se věnovat pedagogice. Studiem na učitelských ústavech získal postupně způsobilost pro hlavní školy a nižší reálky; studoval také přírodopis a matematiku. Koncem 60. let byl jmenován podučitelem a roku 1875 učitelem.^[1]

V prvních letech působení se účastnil veřejného života — podílel se na založení Besedy učitelské (prvního českého učitelského sdružení v Praze), Budče pražské a spolku na podporu chudých kandidátek českého učitelského ústavu. Neúspěšně se také pokoušel vytvořit spolek pro vydávání levných pedagogických spisů. Po roce 1876 byl nucen omezit své aktivity ze zdravotních důvodů,^[1] přesto se nadále věnoval zejména dobročinnosti. Během deseti let pořídil přes deset tisíc poučných a zábavných knih, které věnoval zejména pražské okresní učitelské knihovně a škole na Hrádku. Pomáhal pražským humanitárním a vlasteneckým organizacím; spolek pro podporování vdov a sirotků po učitelích a spolek na podporu učitelů v nemoci a úmrtí ho jmenovaly čestným členem. Byl oceňovaný pro velkou pracovitost.^[2]

Zemřel po krátké nemoci.^[2] V závěti odkázal mimo jiné 300 korun na zřízení českého učitelského sirotčince^[3] a 150 zlatých spolku spisovatelů „Máj“.^[4]

Dílo

Patřil k nejplodnějším spisovatelům z řad učitelstva.^[1] Knižně vydal:^[5]

• Děje národa českého. I., Čechy vévodské (1868)
• Prvotiny (1868)
• Zábavné čtení pro mládež (1870–1871)
• Oříšky (1871)
• Něženky (1872)
• Tvaroznalství pro školy obecné (1872, 1873)
• Prvá čítanka. Druhý díl (1873)
• Pravdomilky (1874)
• Večery pod lipou : čtení k potěše i k poučení mládeže (1874, znovu 1901)
• Kratochvilky : několik povídek (1875, znovu 1909)
• Snůšky : povídky a bajky (1875)
• Historie abecedy a slabikáře ; Navedení k učení čtení psaním (1878)
• Malý zábavník : utěšené a poučné čtení pro mládež (1878)
• Ve Vídni : povídka ze života řemeslnického (1878)
• Pohádky a báje (1879)
• Hrstka klasiků : poučné a zábavné čtení (1880)
• Třicet návštěv, čili, Následky dobrého a špatného vychování (1881)
• Povídka o vrabci ; Filipovo kukátko ; Nestejní druhové (1883)

Přispíval rovněž články do časopisů Česká škola, Národní škola, Posel z Budče, Beseda učitelská, Komenský, Budečská zahrada, Obrazy života aj.^[1]

Reference

Externí odkazy

• Autor Jan Hrdý ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hrdý (pedagog)
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Hrdý, Johann *1838