Jan I. (olomoucký biskup)
| Jan I. | |
|---|---|
| Biskup olomoucký | |
 (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 | |
| Církev | Římskokatolická církev |
| Diecéze | Olomouc |
| Jmenování | 1063 |
| Předchůdce | žádný |
| Nástupce | Ondřej |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | ? světitel ? |
| Biskupské svěcení | ? světitel ? |
| Osobní údaje | |
| Země |  Česko |
| Datum narození | 11. století |
| Místo narození | ?, ? |
| Datum úmrtí | 25. listopadu 1085 |
| Místo úmrtí | Olomouc, Morava |
| Povolání | katolický kněz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan I., OSB (německy Johann I. von Breunau / z Břevnova, ? – 25. listopadu 1085) byl v letech 1063–1085 první bezpečně doložený biskup olomoucký.
Život a duchovní činnost
Jan I. byl benediktin, který přišel z kláštera v Niederalteichu do Břevnovského kláštera. Odtud byl pak roku 1062, se svolením pražského biskupa Šebíře, poslán Vratislavem II. do Olomouce jako biskup. Tak vzniklo druhé biskupství v Českých zemích. Zde získal jako katedrálu dnes již neexistující kostel sv. Petra lokalizovaný na olomouckém hradě, v oblasti poblíž Arcibiskupského paláce a Zbrojnice a současné katedrály sv. Václava.
Vznik nového biskupství se nelíbil Vratislavovu nejmladšímu bratru Jaromírovi, který dokonce na nového biskupa napadl. Kníže Vratislav nechal biskupa Jana I. eskortovat do Prahy. Vratislav žádal papeže Řehoře VII. o zrušení olomouckého biskupství, ale nebylo mu papežem vyhověno. V roce 1085 si Jaromír u Vratislava vymohl zrušení biskupství. Po Jaromírově smrti však bylo olomoucké biskupství obnoveno.
Text latinského pramene
Granum catalogi praesulum Moraviae (překlad V. Gaja):
"1063. Za vlády papeže Alexandra II. a císaře Jindřicha III. český kníže Vratislav se souhlasem šestého pražského biskupa, Šebíře, oddělil od pražského biskupství moravské biskupství a za třetího biskupa moravského ustanovil pražského kanovníka Jana. Na biskupa ho vysvětil mohučský biskup Sigelfred. [Jan] velmi statečně vystoupil na ochranu práv a statků svého kostela v Podivíně proti sedmému biskupu pražskému, Jaromírovi, alias Gebhardovi, který tento statek neprávem obsadil; stalo se tak v druhém roce Jaromírovy vlády."
Odkazy
Reference
Literatura
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- HOLÁSEK, Břetislav a Renáta FIFKOVÁ, ed. Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-85037-77-7.
| Předchůdce: ? |  | biskup olomoucký 1063–1085 | | Nástupce: Vezel |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jan Willenberge, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan I. v Zrcadle slavného Markrabství moravského Bartoloměje Paprockého z Hlahol, 1593