Jan I. Dolnobavorský

Jan I. Dolnobavorský
dolnobavorský vévoda
Portrét
Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal
Narození29. listopadu 1329
Úmrtí20. prosince 1340
Landshut
Pohřbenklášter Seligenthal
ManželkaAnna Bavorská
RodWittelsbachové
OtecJindřich II. Dolnobavorský
MatkaMarkéta Lucemburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan I. Dolnobavorský (29. listopadu 132920. prosince 1340, Landshut) byl dolnobavorský vévoda, syn dolnobavorského vévody Jindřicha II. a české princezny Markéty z rodu Lucemburků.

Život

Svatba Janových rodičů se uskutečnila 12. února či 12. srpna 1328 ve Straubingu. Rok po svatbě se novomanželům narodil syn Jan, pojmenovaný po českém dědečkovi[1] a již brzy se stal předmětem sňatkové politiky. Roku 1335 mu byl naplánován sňatek s Alžbětou, dcerou polského krále Kazimíra.[2]

Z dynastické svatby sešlo, vévoda Jindřich onemocněl malomocenstvím a císař Ludvík Bavor si na něm během nemoci vynutil souhlas se sňatkem jediného dědice s jeho dcerou Annou.[3][4][pozn. 1] Ke svatbě došlo 18. února 1339 v Mnichově[5] a v září vévoda zemřel. Poručníkem nezletilého Jana se stal jeho tchán Ludvík Bavor.[3]

Jedenáctiletý Jan zemřel náhle 20. prosince 1340 a byl pohřben po boku otce v kapli sv. Afry v cisterciáckém klášteře Seligenthal.[5][pozn. 2] Protože zemřel bez potomků, bylo po jeho smrti snadné spojit Horní a Dolní Bavorsko v jeden celek pod vládou císaře Ludvíka.[3]

Genealogie

 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Jindřich I. Dolnobavorský
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
 
Štěpán I. Dolnobavorský
 
 
 
 
 
 
Béla IV. Uherský
 
 
Alžběta Uherská
 
 
 
 
 
 
Marie Laskaris
 
 
Jindřich II. Dolnobavorský
 
 
 
 
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
Boleslav I. Surový
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Anhaltu
 
 
Judita Svídnická
 
 
 
 
 
 
Ota V. Braniborský
 
 
Beatrix Braniborská
 
 
 
 
 
 
Judita z Henneberku
 
'Jan I. Dolnobavorský'
 
 
 
 
 
Jindřich VI. Lucemburský
 
 
Jindřich VII. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Beatrix z Avesnes
 
 
Jan Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Jan I. Brabantský
 
 
Markéta Brabantská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Dampierre
 
 
Markéta Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Přemysl Otakar II.
 
 
Václav II.
 
 
 
 
 
 
Kunhuta Haličská
 
 
Eliška Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
Guta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 

Odkazy

Poznámky

  1. Karel IV. ve svém životopise zmiňuje, že snad nevěsta byla postižena němotou a císař za ni musel složit svatební slib.[4]
  2. Dle dobových zvěstí byl otráven a Ludvík Bavor měl na jeho skonu podíl.[5]

Reference

  1. BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková. 
  2. HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 73. Dále jen Hoensch. 
  3. a b c Hoensch, s. 78
  4. a b Bobková, str. 252
  5. a b c RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy) 
Předchůdce:
Jindřich II.
Znak z doby nástupuDolnobavorský vévoda
13391340
Znak z doby konce vládyNástupce:
-

Média použitá na této stránce

Glasfenster Seligenthal Wappen 2.jpg

München, Bayerisches Nationalmuseum:

Eine von zehn Glasscheiben aus Kloster Seligenthal bei Landshut, 1. Viertel 14. Jahrhundert, Inv. Nr. G. 914-923, erworben 1860.
Wappenscheibe