Jan I. Ratibořský
Jan I. Ratibořský | |
---|---|
kníže opavský a ratibořský | |
Doba vlády | 1377–1380/1382 (ratibořsko) 1365–1377 (opavsko) |
Narození | 1332 |
Úmrtí | 1381 (ve věku 48–49 let) |
Pohřben | dominikánský klášteře v Ratiboři |
Předchůdce | Mikuláš I. |
Nástupce | Jan II. Železný |
Manželka | Anna Zaháňská († neznámo) |
Potomci | Jan II. Železný Mikuláš V. Markéta |
Otec | Mikuláš II. Opavský |
Matka | Anna Ratibořská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan I. (Hanuš) Ratibořský (okolo 1332 – 1380/1382), nejstarší syn Mikuláše II. Opavského a Anny Ratibořské, byl opavským a ratibořským vévodou v letech 1365–1377, od roku 1377 (po vzniku údělu) pán v Ratiboři, Krnově a Bruntále, do roku 1375 v Pštíně a Mikołowě, v letech 1378–1382 zastavil městečko Żory.
Roku 1361 se oženil s Annou, dcerou zaháňsko-hlohovského knížete Jindřicha V. Po smrti otce (1365) vedl spory s bratry Mikulášem III., Václavem I. a Přemyslem o dědictví. Roku 1372 potvrdil Opavě magdeburské právo. Kvůli finanční tísni předal roku 1375 opolskému knížeti Vladislavovi okresy Pszczyna a Mikołów. Po rozdělení rodového majetku roku 1377 zůstala v jeho rukách Ratiboř, Bruntál a Krnov. V roce 1378 opět z finančních důvodů zastavil těšínskému knížeti Přemyslovi městečko Żory.
Jan se jako politický vazal účastnil politických aktů Lucemburků, například roku 1370 byl svědkem včlenění Lužice k českým zemím. Z manželství s Annou Hlohovskou se Jan dočkal dvou synů – Jana II. a Mikuláše V., a dcery Markéty (asi 1380 – před 7.9. 1407, vdaná roku 1406 za těšínského knížete Boleslava I.). Není známo, kdy přesně Jan I. zemřel, muselo se tak ale stát mezi 16. únorem 1380 a 28. říjnem 1382, kdy jsou o něm poslední zmínky. Pochován je v dominikánském klášteře v Ratiboři.
Související články
Předchůdce: Mikuláš II. Opavský | Opavsko-ratibořský kníže 1365–1377 | Nástupce: Mikuláš III. Opavský Václav I. Opavský Přemysl I. Opavský |
Předchůdce: Mikuláš I. | Kníže ratibořský 1377–1380/1382 | Nástupce: Jan II. Železný |
Média použitá na této stránce
Uwaga ta grafika jest wzorowana na projektowanym herbie województwa z 1928 r. Ostateczne projekty autorstwa Zygmunta Lorenca zostały opracowane w 1929 r. Jeśli masz do nich dostęp bardzo proszę o kontakt Poznaniak
Created to demonstrate party per pale. Blazon: Party per pale, gules and argent. Arms primitives of family Arellano.
González-Doria Durán de Quiroga, Fernando (2000) Diccionario heráldico y nobiliario de los Reinos de España, Trigo Ediciones S.L., pp. 412−413 ISBN: 978-84-89787-17-9.