Jan II. z Pernštejna

Jan II. z Pernštejna
Jan z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství Moravského
Narození	1406
Úmrtí	28. prosince 1475 (ve věku 68–69 let)
Místo pohřbení	Klášter v Doubravníku
Povolání	spisovatel
Choť	1. Barbora Brtnická z Valdštejna 2. Bohunka Mezeřícká z Lomnice 3. Markéta z Vranova
Děti	Vilém II. z Pernštejna[1] Vratislav I. z Pernštejna Zikmund z Pernštejna[1]
Rodiče	Vilém I. z Pernštejna a Anna ze Šternberka[1]
Rod	Pernštejnové
Příbuzní	Jan IV. z Pernštejna a Vojtěch z Pernštejna[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan II. z Pernštejna (kolem 1406 – 28. prosince 1475) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna.

Jeho otcem byl Vilém I. z Pernštejna. Za husitských válek se postavil na stranu kališníků a hrad Pernštejn se stal jejich opevněným sídlem. Po husitských válkách stál na straně Jiřího z Poděbrad a Kunštátu a účastnil se jednání s polským králem kvůli jagellonské kandidatuře na českých trůn. Za česko-uherských válek stál nejprve na straně Jiřího z Poděbrad, ale po jeho smrti roku 1471 ho získal na svou stranu Matyáš Korvín. Později však uznal za českého krále Vladislava Jagellonského. V roce 1473 se Jan stal jedním ze čtyř správců moravského markrabství.

Jan II. z Pernštejna značně rozšířil své rodové panství, jednak koupí, jednak sňatkem s Bohunkou z Lomnice. Mezi jeho nově nabyté majetky patřil Zubštejn, Pyšolec, Křižanov, Bystřice, Skály, Mitrov, a další.

Jan zemřel 28. prosince 1475. Zanechal po sobě syny Zikmunda a Jana, kteří ho přežili jen krátce a byli bezdětní, a syny Viléma a Vratislava.

Je pohřben v rodinné hrobce v Doubravníku.

• VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

• Rodokmen Pernštejnů