Jan III. Drašković z Trakošćanu
| Jan III. Drašković z Trakošćanu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1603 Chorvatské království |
| Úmrtí | 5. srpna 1648 (ve věku 44–45 let) nebo 8. listopadu 1648 (ve věku 44–45 let) Mosonmagyaróvár |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Martina v Bratislavě |
| Povolání | politik |
| Děti | Jan Drašković z Trakošćanu[1] Mikuláš Drašković z Trakošćanu[1] |
| Rodiče | Jan II. Draškovič z Trakošćanu[1] a Eva Istvánffyová z Baranyayaváru a Kisasszonyfalvy[1] |
| Příbuzní | Jan V. Drašković z Trakošćanu[1] a Petar Draskovich (vnoučata) |
| Funkce | bán Chorvatska |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan III. Drašković z Trakošćanu (chorvatsky Ivan III. Drašković Trakošćanski, maďarsky Draskovics III. János, 13. března 1595 nebo 1603, hrad Trakošćan - 5. srpna 1648, Magyaróvár) byl chorvatský šlechtic, generál a státník z rodu Draškovićů. V letech 1639-1646 zastával úřad bána (místodržitele) Chorvatského království. Pro své válečné úspěchy proti Turkům byl nazýván Defensor Croatiae. Jako první Chorvat získal titul uherského palatina.
Život
Jan III. Drašković se narodil jako syn Jana II. Draškoviće (1550–1613) a jeho manželky Evy rozené Istvánffyové.
Otec v letech 1596-1608 zastával úřad chorvatského bána a komorníka císaře Rudolfa II., byl též tajným a válečným radou, generálem jezdectva a županem Križevckého okresu.
Jan ovládal několik cizích jazyků, studoval filozofii ve Štýrském Hradci a práva v Bologni. Za jeho života dosáhl rod Draškovićů vrcholu své moci, bohatství a vlivu. Pro své úspěchy v bitvách proti Turkům se stal známým jako „defensor Croatiae“ (Obránce Chorvatska). Usiloval o zlepšení organizace obrany a výstavby nových opevnění a posílení mnoha stávajících základen.
29. ledna 1629 se oženil s Barbarou Thurzovou, hraběnkou z Bethlenfalvy, a měli pět dětí: Jana IV., Barboru, Mikuláše II., Kateřinu a Julii.
Za své úsilí a úspěchy byl jeho rod 4. září 1631 císařem Ferdinandem II. povýšen do hraběcího stavu. Během svého života zastával Jan III. Drašković hodnost rytmistra, byl královským komorníkem a tajným radou. 10. července 1640 jej Ferdinand III. jmenoval chorvatským bánem a vrchním velitelem chorvatské vojenské hranice v Karlovaci.
Na 22. září 1646 svolal císař Ferdinand do Bratislavy shromáždění chorvatské a maďarské šlechty. Tam Draškoviće jmenoval uherským palatinem, který tak byl prvním Chorvatem, který dosáhl tohoto nejvyššího uherského titulu.
Poměrně brzy nato, 5. srpna 1648 Jan III. v Moson-Magyaróváru zemřel a byl pohřben v bratislavské katedrále sv. Martina vedle svého otce Jana II. Draškoviće.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan III. Drašković von Trakošćan na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan III. Drašković z Trakošćanu na Wikimedia Commons - Krátká biografie hraběte (Memento z 27. září 2007 na Internet Archive)
- Drašković v „Geschichte Kroatiens“ od Prof. Dr. Rudolfa Horvata
- Údaje o matce Ivana Draškoviće
| Předchůdce: Zikmund z Erdödu |  | chorvatský bán 1639–1646 | | Nástupce: Mikuláš Zrinský |
| Předchůdce: Mikuláš Esterházy | .svg){kind=small} | Palatin Uhrerského království 1646–1649 | | Nástupce: Pavel IV. Pálffy z Erdödu |
Média použitá na této stránce
Vectorization of the 1495 Coat of arms of Croatia.
Count Ivan III Drašković (John III Drashkovich) of Trakoshtjan (1595/1603? - 1648), Ban (Viceroy) of Croatia and Count Palatine of Hungary
Coat of arms of Hungary framed by oak and olive branches.
Ivan II. Drašković /John II Drashkovich/ (~1550-1613), Croatian nobleman and military leader, Ban (Viceroy) of Croatia 1595-1607.