Jan IV. z Pernštejna
Jan IV. z Pernštejna | |
---|---|
Vzhled Jana z Pernštejna známý pouze z reliéfu jeho pamětní medaile | |
Narození | 14. listopadu 1487 Moravský Krumlov |
Úmrtí | 8. září 1548 (ve věku 60 let) Hrušovany |
Místo pohřbení | Klášter v Doubravníku |
Povolání | regent a politik |
Choť | Hedvika ze Šelmberka[1] |
Děti | Vratislav II. z Pernštejna Marie Těšínská z Pernštejna Vojtěch II. z Pernštejna Jaroslav z Pernštejna |
Rodiče | Vilém II. z Pernštejna a Johanka z Liblic[1] |
Rod | Pernštejnové |
Příbuzní | Vojtěch z Pernštejna (sourozenec) Polyxena z Lobkovic, Maxmilián z Pernštejna, Johana z Pernštejna, Bibiana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna a Jan V. z Pernštejna (vnoučata) |
Funkce | regent |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Vilém II. z Pernštejna |
---|---|
matka | Johanka z Liblic |
sestra | Bohunka z Pernštejna |
bratr | Vojtěch z Pernštejna |
1. manželka | Anna Kostková z Postupic |
dcera | Markéta z Pernštejna |
dcera | Johanka z Pernštejna |
dcera | Kateřina z Pernštejna |
dcera | Marie z Pernštejna |
2. manželka | Hedvika ze Šelmberka |
syn | Jaroslav z Pernštejna |
syn | Vratislav II. z Pernštejna |
syn | Vojtěch II. z Pernštejna |
dcera | Kateřina z Pernštejna |
3. manželka | Magdolna Székely de Ormosd |
Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý (14. listopadu 1487 – 8. září 1548 Hrušovany u Brna) byl moravský a český šlechtic a vůdce české stavovské nekatolické opozice. Opakovaně zastával úřad moravského zemského hejtmana a v letech 1537–1548 byl kladským hrabětem.
Bohatství a moc
Jan z Pernštejna byl starším synem Viléma II. z Pernštejna, bratr Vojtěchův, po otci dědicem moravských statků. Ve svých devatenácti letech se stal nejvyšším komorníkem zemského soudu v Brně a krátce poté moravským zemským hejtmanem. Před rokem 1521 sídlil na hradě Tovačově, který dal opevnit a po němž se psal jako „Jan z Pernštejna na Tovačově.“ Po smrti svého otce se začal titulovat jako „Jan z Pernštejna na Helfštejně.“ Hrad Helfštejn se stal jeho hlavním sídlem, i když jako reprezentativní moravské sídlo nechal Jan zbudovat v letech 1522 až 1526 zámek v Prostějově.[2] Stavební činnost rozvíjel i na svém rodovém hradě Pernštejně, který doznal raně renesančních přístaveb. Před hrozícím tureckým nebezpečím nechal ještě více opevnit hrady Helfštejn, Židlochovice, Tovačov a další. V letech 1528–1538 byl poručníkem těšínského knížete Václava III. Adama, kterého v roce 1525 na fryštátském zámku zasnoubil se svou dcerou Marií. Fakticky tak v tomto období vládl Těšínskému knížectví, ale vládu přesunul z Těšína do pohodlnější rezidence ve Fryštátě (dnes Karviná).
Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), lícní strana
Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna (1543), rubní strana s erbem a opisem IOHANNES BARO A PERNESTAIN
Proti turecké expanzi
Podílel se význačně na formování silné moravské zemské hotovosti proti Turkům, která však k bitvě, vedené králem Ludvíkem Jagellonským roku 1526 u Moháče nedorazila včas, což také částečně přispělo k porážce a smrti českého krále. Jan si to po zbytek života vyčítal.
Po smrti bratra Vojtěcha z Pernštejna 1534 převzal Jan i česká panství. V roce 1537 půjčil panovníkovi značnou finanční hotovost a za to převzal do zástavy kladské hrabství i s mincovnou, v níž od roku 1540 razil nevládní stříbrné tolary a zlaté dukáty.[3] Stal se zdaleka nejbohatším magnátem v zemi. Byl jednou z vůdčích osobností české stavovské opozice a stál v čele české novoutrakvistické šlechty, hlásící se k reformaci luterského typu. Kolem roku 1543 byl mluvčím skupiny šlechty a duchovenstva, která usilovala o sjednocení nekatolíků v jednu zemskou církev. Chtěl tak sjednotit síly k obraně země proti tureckému nebezpečí. Král Ferdinand I. v tom ale viděl snahu podlomit úsilí o centralizaci moci a rekatolizaci a jednotnou reformační církev odmítl. Jan vedl mnoho politických jednání, z nichž řada se konala na pardubickém zámku. Těmito politickými a církevně společenskými aktivitami se vysvětluje, proč Jan z Pernštejna nechal na pardubickém zámku sál zvaný Mázhaus vyzdobit, ve světské stavbě nezvykle, nástěnným obrazem s náboženským motivem podle Lucase Cranacha st., představujícím antitezi Starého a Nového Zákona.
Kostel a rodinná hrobka v Doubravníku
V letech 1535–1557 nechal Jan vybudovat v Doubravníku kostel Povýšení svatého Kříže. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. Jedná se o honosný kostel, při jehož stavbě se nešetřilo mramorem.
Přestavba města Pardubic
Když město Pardubice roku 1538 vyhořelo, pomohl je znovu vybudovat v tehdy nastupujícím renesančním slohu v nádherné rezidenční poddanské město. Domy byly zvýšeny o další patro a štíty nově upraveny a vyzdobeny. Ostění oken byla provedena po italském vzoru ze zdobných terakotových prefabrikátů. Tehdy se po Čechách říkalo „skví se jako Pardubice“.
Závěr života a skon
Ke konci života se dostal do finančních obtíží způsobených vysokou daňovou zátěží a snahou i nad její rámec půjčkami finančně pomoci králi při obraně proti Turkům.
Své poslední dny trávil v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde 8. září 1548 zemřel. Před smrtí údajně svým synům řekl, ať nikdy neprodávají hrad Pernštejn, kolébku jejich rodu. 12. září bylo jeho tělo převezeno na zámek v Židlochovicích a odtud přes Brno do Doubravníku, kde byl pohřben do rodinné hrobky.
V letech 1528–1548 bylo Janovo těšínské sídlo na Fryštátském hradě
Jan z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského
Reference
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Zámek Prostějov – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-05.
- ↑ Zuzana Holečková: České, moravské a slezské mince 10.-20. století, Národní muzeum – Chaurova sbírka. Svazek I.: Nevládní tolarové ražby, ražby slezských knížectví. Národní muzeum Praha 2010, s. 23–24
Literatura
- JEŽ, Radim. Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528-1545. Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. 2008, roč. 20, s. 225–267. ISSN 1804-1116.
- VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan IV. z Pernštejna na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Janovi IV. z Pernštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- http://genealogy.euweb.cz/bohemia/pernstein2.html
Předchůdce: Jan Meziříčský z Lomnice | Moravský zemský hejtman První období 1515–1519 | Nástupce: Arkleb Trnavský z Boskovic |
Předchůdce: Jan Kuna II. z Kunštátu | Moravský zemský hejtman Druhá dvě období 1526–1528, 1530 | Nástupce: Jan Kuna II. z Kunštátu |
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Autor: Odis, Licence: CC BY-SA 3.0
Historický znak Moravského markrabství
Jan z Pernštejna +1548
Pardubice Perštýnská1
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Rubní strana stříbrné portrétní medaile Jana z Pernštejna s erbem a opisem IOHANNES BARO A PERNESTAIN, rok 1543. Pamětní medaile je uložena ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Coat of arms of Bernstein (Pernstein)
Autor: Lysippos, Licence: CC BY-SA 3.0
Doubravník, portal, kostel Povýšení sv. Kříže (1535-1557) (Česká republika)
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Lícní strana stříbrné portrétní medaile Jana z Pernštejna, rok 1543. Pamětní medaile je uložena ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
Podoba Jana z Pernštejna (+1548) je známa pouze z reliéfu jeho pamětní medaile uložené ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Obrázek odvozen z grafiky zveřejněné v práci: Petr Vorel, Páni z Pernštejna (českomoravský rod v zrcadle staletí), Pardubice, 1993. Obrázek zachycuje líc medaile. Na rubu je erb Pernštejnů a v opise: "IOHANNES BARO - A PERNESTAIN". Legenda je přerušena dolní částí štítu se znakem Pernštejnů (hlava zubra s houžví v nozdrách)