Jan IV. z Pernštejna

Jan IV. z Pernštejna
Vzhled Jana z Pernštejna známý pouze z reliéfu jeho pamětní medaile
Vzhled Jana z Pernštejna známý pouze z reliéfu jeho pamětní medaile
Narození14. listopadu 1487
Moravský Krumlov
Úmrtí8. září 1548 (ve věku 60 let)
Hrušovany
Místo pohřbeníKlášter v Doubravníku
Povoláníregent a politik
ChoťHedvika ze Šelmberka[1]
DětiVratislav II. z Pernštejna
Marie Těšínská z Pernštejna
Vojtěch II. z Pernštejna
Jaroslav z Pernštejna
RodičeVilém II. z Pernštejna a Johanka z Liblic[1]
RodPernštejnové
PříbuzníVojtěch z Pernštejna (sourozenec)
Polyxena z Lobkovic, Maxmilián z Pernštejna, Johana z Pernštejna, Bibiana z Pernštejna, Alžběta Isabela z Pernštejna a Jan V. z Pernštejna (vnoučata)
Funkceregent
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otecVilém II. z Pernštejna
matkaJohanka z Liblic
sestraBohunka z Pernštejna
bratrVojtěch z Pernštejna
1. manželkaAnna Kostková z Postupic
dceraMarkéta z Pernštejna
dceraJohanka z Pernštejna
dceraKateřina z Pernštejna
dceraMarie z Pernštejna
2. manželkaHedvika ze Šelmberka
synJaroslav z Pernštejna
synVratislav II. z Pernštejna
synVojtěch II. z Pernštejna
dceraKateřina z Pernštejna
3. manželkaMagdolna Székely de Ormosd
Portál kostela v Doubravníku, místa posledního odpočinku Jana z Pernštejna
Perštýnská ulice, pardubická „královská cesta“ k zámku

Jan IV. z Pernštejna, zvaný Bohatý (14. listopadu 14878. září 1548 Hrušovany u Brna) byl moravský a český šlechtic a vůdce české stavovské nekatolické opozice. Opakovaně zastával úřad moravského zemského hejtmana a v letech 1537–1548 byl kladským hrabětem.

Bohatství a moc

Jan z Pernštejna byl starším synem Viléma II. z Pernštejna, bratr Vojtěchův, po otci dědicem moravských statků. Ve svých devatenácti letech se stal nejvyšším komorníkem zemského soudu v Brně a krátce poté moravským zemským hejtmanem. Před rokem 1521 sídlil na hradě Tovačově, který dal opevnit a po němž se psal jako „Jan z Pernštejna na Tovačově.“ Po smrti svého otce se začal titulovat jako „Jan z Pernštejna na Helfštejně.“ Hrad Helfštejn se stal jeho hlavním sídlem, i když jako reprezentativní moravské sídlo nechal Jan zbudovat v letech 15221526 zámekProstějově.[2] Stavební činnost rozvíjel i na svém rodovém hradě Pernštejně, který doznal raně renesančních přístaveb. Před hrozícím tureckým nebezpečím nechal ještě více opevnit hrady Helfštejn, Židlochovice, Tovačov a další. V letech 1528–1538 byl poručníkem těšínského knížete Václava III. Adama, kterého v roce 1525 na fryštátském zámku zasnoubil se svou dcerou Marií. Fakticky tak v tomto období vládl Těšínskému knížectví, ale vládu přesunul z Těšína do pohodlnější rezidence ve Fryštátě (dnes Karviná).

Proti turecké expanzi

Podílel se význačně na formování silné moravské zemské hotovosti proti Turkům, která však k bitvě, vedené králem Ludvíkem Jagellonským roku 1526 u Moháče nedorazila včas, což také částečně přispělo k porážce a smrti českého krále. Jan si to po zbytek života vyčítal.

Po smrti bratra Vojtěcha z Pernštejna 1534 převzal Jan i česká panství. V roce 1537 půjčil panovníkovi značnou finanční hotovost a za to převzal do zástavy kladské hrabství i s mincovnou, v níž od roku 1540 razil nevládní stříbrné tolary a zlaté dukáty.[3] Stal se zdaleka nejbohatším magnátem v zemi. Byl jednou z vůdčích osobností české stavovské opozice a stál v čele české novoutrakvistické šlechty, hlásící se k reformaci luterského typu. Kolem roku 1543 byl mluvčím skupiny šlechty a duchovenstva, která usilovala o sjednocení nekatolíků v jednu zemskou církev. Chtěl tak sjednotit síly k obraně země proti tureckému nebezpečí. Král Ferdinand I. v tom ale viděl snahu podlomit úsilí o centralizaci moci a rekatolizaci a jednotnou reformační církev odmítl. Jan vedl mnoho politických jednání, z nichž řada se konala na pardubickém zámku. Těmito politickými a církevně společenskými aktivitami se vysvětluje, proč Jan z Pernštejna nechal na pardubickém zámku sál zvaný Mázhaus vyzdobit, ve světské stavbě nezvykle, nástěnným obrazem s náboženským motivem podle Lucase Cranacha st., představujícím antitezi Starého a Nového Zákona.

Kostel a rodinná hrobka v Doubravníku

V letech 15351557 nechal Jan vybudovat v Doubravníku kostel Povýšení svatého Kříže. Pod presbytářem byla zřízena pernštejnská hrobka. Jedná se o honosný kostel, při jehož stavbě se nešetřilo mramorem.

Přestavba města Pardubic

Když město Pardubice roku 1538 vyhořelo, pomohl je znovu vybudovat v tehdy nastupujícím renesančním slohu v nádherné rezidenční poddanské město. Domy byly zvýšeny o další patro a štíty nově upraveny a vyzdobeny. Ostění oken byla provedena po italském vzoru ze zdobných terakotových prefabrikátů. Tehdy se po Čechách říkalo „skví se jako Pardubice“.

Závěr života a skon

Ke konci života se dostal do finančních obtíží způsobených vysokou daňovou zátěží a snahou i nad její rámec půjčkami finančně pomoci králi při obraně proti Turkům.

Své poslední dny trávil v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde 8. září 1548 zemřel. Před smrtí údajně svým synům řekl, ať nikdy neprodávají hrad Pernštejn, kolébku jejich rodu. 12. září bylo jeho tělo převezeno na zámek v Židlochovicích a odtud přes Brno do Doubravníku, kde byl pohřben do rodinné hrobky.

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Zámek Prostějov – Navštivte Střední Moravu. www.strednimorava-tourism.cz [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-05. 
  3. Zuzana Holečková: České, moravské a slezské mince 10.-20. století, Národní muzeum – Chaurova sbírka. Svazek I.: Nevládní tolarové ražby, ražby slezských knížectví. Národní muzeum Praha 2010, s. 23–24

Literatura

  • JEŽ, Radim. Správa Těšínského knížectví Janem z Pernštejna v letech 1528-1545. Práce a studie Muzea Beskyd. Společenské vědy. 2008, roč. 20, s. 225–267. ISSN 1804-1116. 
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Jan z Pernštejna +1548.jpg
Jan z Pernštejna +1548
Moravská orlice s klenotem.jpg
Autor: Odis, Licence: CC BY-SA 3.0
Historický znak Moravského markrabství
Pardubice Perštýnská1.JPG
Pardubice Perštýnská1
Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna, rok 1543, rub.jpg
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Rubní strana stříbrné portrétní medaile Jana z Pernštejna s erbem a opisem IOHANNES BARO A PERNESTAIN, rok 1543. Pamětní medaile je uložena ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
COA Bernstein Sm 032.png
Coat of arms of Bernstein (Pernstein)
Doubravník, portal of church - cz.jpg
Autor: Lysippos, Licence: CC BY-SA 3.0
Doubravník, portal, kostel Povýšení sv. Kříže (1535-1557) (Česká republika)
Stříbrná portrétní medaile Jana z Pernštejna, rok 1543, líc.jpg
Autor: Pavel Fric, Licence: CC BY-SA 4.0
Lícní strana stříbrné portrétní medaile Jana z Pernštejna, rok 1543. Pamětní medaile je uložena ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
Appearance of John of Pernstein (+1548) known only from the relief of his commemorative medal.png
Podoba Jana z Pernštejna (+1548) je známa pouze z reliéfu jeho pamětní medaile uložené ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Obrázek odvozen z grafiky zveřejněné v práci: Petr Vorel, Páni z Pernštejna (českomoravský rod v zrcadle staletí), Pardubice, 1993. Obrázek zachycuje líc medaile. Na rubu je erb Pernštejnů a v opise: "IOHANNES BARO - A PERNESTAIN". Legenda je přerušena dolní částí štítu se znakem Pernštejnů (hlava zubra s houžví v nozdrách)