Jan Ignác Dlauhoweský

Jan Ignác Dlauhoweský z Dlouhévsi
Erb rodu
Erb rodu
Hlava rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi
Ve funkci:
13. června 1956 – 20. června 1996
PředchůdceKarel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi
NástupceVáclav Dlauhoweský
Majitel statků Němčice, Kraselov a Hodějov
Ve funkci:
1994[1] – 1996
Předchůdcestatky znárodněny, předtím Karel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi
NástupceVáclav Dlauhoweský
Narození2. srpna 1909
Němčice (u Strakonic)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. června 1996 (ve věku 86 let)
Zábrodí
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníhřbitov v Česticích
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán baron (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Choť(1945) Eliška, roz. Dusilová (1910–2001)
RodičeKarel Ludvík Dlauhoweský z Dlouhévsi (1876–1956) a Hedwig, roz. Konopka (1880–1969)
Děti1. Václav (* 1946)
2. Jan (1948–1971)
Příbuzníděd: Karel Dlauhoweský z Dlouhévsi (1844–1907)
babička: Gabriele von Kulczyce-Wislocka (1847–1909)
sestra: Anna Dlauhoweská (1902–1977)
sestra: Gabriela Dlauhoweská (1905–1982)
bratr Karel Felix Dlauhoweský (1910–1976)
vnuk: Jan Dlauhoweský (* 1973)
vnuk: Michal Dlauhoweský (* 1975)
vnuk: Lukáš Dlauhoweský (* 1979)
Zaměstnáníúčetní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Ignác Dlauhoweský (2. srpna 1909 Němčice – 20. června 1996 Zábrodí (u Červeného Kostelce))[2] byl český šlechtic z rodu Dlauhoweských z Dlouhévsi. Po sametové revoluci se synem zrestituoval zámek Němčice.

Původ a život

Zámek Němčice v okrese Strakonice
Hrobka Dlauhoweských z Dlouhévsi v Česticích

Narodil se jako starší syn Karla Ludvíka Dlauhoweského z Dlouhévsi (1876–1956) a jeho manželky Hedwigy, roz. Konopka (1880–1969). Jeho sestra Anna (1902–1977) byla členkou Kongregace šedých sester řádu svatého Františka a bratr Karel Felix (1910–1976) byl vystudovaný právník. Ještě měl sestru Gabrielu (1905–1982).[2]

V září 1939 byl on a jeho bratr otcem podepsán pod prohlášení české šlechty o věrnosti českému národu. Po komunistickém puči byl jeho rodičům majetek znárodněn.

V roce 1951 začal vykonávat vojenskou službu u pomocného technického praporu, trvala téměř tři roky. Byla mu přidělena práce zednického přidavače na stavbách. Ocitl se v Komárně, Banské Bystrici a na dalších místech na Slovensku.[3] Po návratu pracoval dva roky jako vedoucí v jejich znárodněné cihelně. Poté dostali příkaz vystěhovat se z Němčic. Přestěhovali se do Smečna, kde mu jeho sestra Anna zařídila místo účetního na zámku, který tehdy sloužil jako internační tábor pro řádové sestry z Trenčína.[3] Po šesti letech se opět museli přestěhovat. Od roku 1961 bydleli v benediktinském klášteře v Broumově, který byl internačním táborem pro řeholnice z celé republiky, Jan Ignác opět zastával pozici účetního.[4] Přestože mohl emigrovat, rozhodl se zůstat v Československu. Ve stáří onemocněl rakovinou.[5]

Byl pohřben v rodinné hrobce v Česticích.[6]

Rodina

Po válce se 25. září 1945 v Písku oženil s Eliškou Dusilovou (18. 10. 1910 Záměl – 29. 4. 2001 Zábrodí), která neměla urozené předky. Eliška vystudovala učitelský ústav, ale komunisté ji učit nepovolili, proto pracovala ve státním statku.[4][7] Narodili se jim dva synové:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zámek Němčice [online]. Asociace majitelů hradů a zámků [cit. 2022-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-22. 
  2. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 109–110. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  3. ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 158. Dále jen Paradoxy české šlechty. 
  4. ↑ a b Paradoxy české šlechty, s. 159
  5. ↑ Paradoxy české šlechty, s. 161
  6. ↑ Hrobka rodiny Dlouhoweský [online]. Šumava.cz [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ DOČEKAL, Boris. Baron Václav Dlauhoweský. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995–2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 101.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Baro.jpg
Autor: RADA Tamás, Licence: CC BY 2.5
Barons crown
Hrobka Dlouhoveských z Dlouhé Vsi v Česticích.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Čestice (okres Strakonice), hrobka šlechtické rodiny baronů Dlouhoveských z Dlouhé Vsi.
Chateau of Němčice 19.jpg
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Němčice, adresa: Němčice 1, okres Strakonice, Česko. Majetek rodu Dlauhoweských (z Dlouhévsi)