Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský | |
---|---|
anhaltsko-desavský kníže | |
Portrét Jana Jiřího II., Adriaen Hanneman, 1666 | |
Doba vlády | 1660 – 1693 |
Narození | 17. listopadu 1627 Dessau |
Úmrtí | 7. srpna 1693 (ve věku 65 let) Berlín |
Manželka | Henrietta Kateřina Oranžská |
Potomci | Amálie Ludovika Anhaltsko-Desavská Henrietta Amálie Nasavsko-Desavská Fridrich Kazimír Anhaltsko-Desavský Alžběta Albertina Anhaltsko-Desavská Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská Luisa Žofie Anhaltsko-Desavská Marie Eleonora Anhaltsko-Desavská Henrietta Anežka Anhaltsko-Desavská Leopold I. Anhaltsko-Desavský Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská |
Rod | Askánci |
Otec | Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský |
Matka | Anežka Hesensko-Kasselská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský (17. listopadu 1627 Dessau – 7. srpna 1693 Berlín) byl v letech 1660 až 1693 anhaltsko-desavský kníže z rodu Askánců.
Byl členem společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft a také sloužil jako polní maršál Braniborska-Pruska.
Život
Původ
Jan Jiří se narodil 17. listopadu 1627 v Dessau jako druhorozený (ale jediný přeživší) syn anhaltsko-desavského knížete Jana Kazimíra a jeho první manželky Anežky, dcery lankraběte Mořice Hesensko-Kasselského.
Manželství
9. září 1659 se jednatřicetiletý Jan Jiří v Groningenu oženil s o deset let mladší Henriettou Kateřinou, dcerou oranžského knížete Frederika Hendrika. Manželství bylo šťastné a někteří dokonce tvrdili, že šlo o manželství z lásky. Pár měl deset dětí.
Vláda
Po smrti svého otce 15. září 1660 převzal Jan Jiří vládu nad Anhaltsko-Desavskem. Zdědil také rodinné nároky na Aschersleben, který mělo od roku 1648 pod kontrolou Braniborsko-Prusko.
Jan Jiří udělal svou vojenskou kariéru ve službách pruské armády: kurfiřt Fridrich Vilém ho v roce 1670 jmenoval Generalfeldmarschallem. Poté, co Francie vpadla do klevského vévodství Fridricha Viléma, sjednal Jan Jiří v červnu 1672 ve Vídni smlouvu mezi císařem Leopoldem I. a Fridrichem Vilémem, kterou se každý z nich zavázal poskytnout 12 000 vojáků k udržení hranic vestfálského míru tváří v tvář francouzské agresi. Jan Jiří byl vybrán, aby vedl převážně neúspěšné tažení, což vedlo maršála Georga von Derfflingera k dočasné protestní rezignaci.
Během tažení proti Francouzům o kontrolu nad Alsakem v roce 1674 většina armády Fridricha Viléma odešla do zimních ubikací ve franckém Schweinfurtu. Jako místodržitel velel Jan Jiří vojákům zůstávajících v Braniborsku. Francouzský král Ludvík XIV. přesvědčil švédského krále Karla XI. k invazi do Braniborska; poté, co rozprášili malé vojsko Jana Jiřího, odešla švédská vojska také do zimních ubikací. Desavský kníže se v roce 1675 zúčastnil odvetného tažení Fridricha Viléma, které vyústilo v bitvu u Fehrbellinu.
V roce 1683 odcestoval Jan Jiří do Pasova, zdánlivě s císařem Leopoldem diskutovat o braniborském zapojení do osmanských válek, jeho hlavním cílem však bylo radit proti další francouzské válce. Kníže znovu potvrdil spojenectví Braniborska s Rakouskem.
Kníže Jan Jiří zemřel 7. srpna 1693 ve věku 65 let v Berlíně. Jeho nástupcem se stal jeho jediný přeživší syn Leopold.
Potomci
S manželkou Henriettou Kateřinou měl Jan Jiří deset dětí, z nichž se šest dožilo dospělosti:
- 1. Amálie Ludvika (7. 9. 1660 Berlín – 12. 11. 1660 Dessau)[1]
- 2. Henrietta Amálie (4. 1. 1662 Berlín – 28. 1. 1662 tamtéž)[2]
- 3. Fridrich Kazimír (8. 11. 1663 Berlín – 27. 5. 1665 tamtéž)[3]
- 4. Alžběta Albertina (1. 5. 1665 Berlín – 5. 10. 1706 Dessau), manž. 1686 Jindřich Sasko-Weissenfelský (29. 9. 1657 Halle – 16. 2. 1728 Barby)[4]
- 5. Henrietta Amálie (26. 8. 1666 Kleve – 18. 4. 1726 Diez), manž. 1683 kníže Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský (18. 1. 1657 Haag – 25. 3. 1696 Leeuwarden)[4][5]
- 6. Luisa Žofie (15. 9. 1667 Dessau – 18. 4. 1678 tamtéž)[6]
- 7. Marie Eleonora (14. 3. 1671 Dessau – 18. 5. 1756 tamtéž), manž. 1687 Jerzy Radziwiłł (10. 3. 1668 Biała Podlaska – 3. 1. 1689 tamtéž)[7]
- 8. Henrietta Anežka (9. 9. 1674 Dessau – 18. 1. 1729 tamtéž), svobodná a bezdětná[8]
- 9. Leopold I. (3. 7. 1676 Dessau – 7. 4. 1747 tamtéž), kníže anhaltsko-desavský od roku 1693 až do své smrti, manž. (morganatické) 1698 Anna Luisa Föhsová (22. 3. 1677 Dessau – 5. 2. 1745 tamtéž)[9][10]
- 10. Jana Šarlota (6. 4. 1682 Dessau – 31. 3. 1750 Herford), manž. 1699 Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský (19. 5. 1669 Königsberg – 19. 12. 1711 Schwedt)[4]
Vývod z předků
Jan V. Anhaltsko-Zerbstský | ||||||||||||
Jáchym Arnošt Anhaltský | ||||||||||||
Markéta Braniborská | ||||||||||||
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
Wolfgang I. z Barby | ||||||||||||
Anežka z Barby-Mühlingenu | ||||||||||||
Anežka z Mansfeld-Mittelortu | ||||||||||||
Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
Fridrich III. Falcký | ||||||||||||
Jan Kazimír Falcko-Simmernský | ||||||||||||
Marie Braniborsko-Kulmbašská | ||||||||||||
Dorotea Falcko-Simmernská | ||||||||||||
August Saský | ||||||||||||
Alžběta Saská | ||||||||||||
Anna Dánská | ||||||||||||
Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
Filip I. Hesenský | ||||||||||||
Vilém IV. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Kristýna Saská | ||||||||||||
Mořic Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Kryštof Württemberský | ||||||||||||
Sabina Württemberská | ||||||||||||
Sabina Bavorská | ||||||||||||
Anežka Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Jan VI. Nasavsko-Dillenburský | ||||||||||||
Jan VII. Nasavsko-Siegenský | ||||||||||||
Alžběta z Leuchtenburgu | ||||||||||||
Juliana Nasavsko-Dillenburská | ||||||||||||
Filip IV. z Waldecku | ||||||||||||
Magdaléna Waldecko-Wildungenská | ||||||||||||
Juta z Isenburg-Grenzau | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John George II, Prince of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.
- ↑ Geneapedia. geneapedia.org [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ ROBERTSON, Alex. Henriette Amalie von Anhalt-Dessau Prinzessin (1662-1662) » Robertson Genealogy » Genealogie Online. Genealogie Online [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Friedrich Casimir von Anhalt-Dessau, Prinz. geni_family_tree [online]. 1663-11-08 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ascania 6. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Henry Casimir II, Prince of Nassau-Dietz. geni_family_tree [online]. 1657-01-18 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Louise Sophie von Anhalt-Dessau. geni_family_tree [online]. 1667-09-15 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Radziwill 3. www.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Princess Henriette Agnes of Anhalt-Dessau. geni_family_tree [online]. 1674-01-09 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ HISTORISCHE COMMISSION BEI DER KÖNIGL. AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN. Leopold, Fürst von Anhalt-Dessau. 1.. vyd. München/Leipzig: Duncker & Humblot (Allgemeine Deutsche Biographie). Dostupné online. S. 336.
- ↑ Anna Luise Marie Föhse, Reichsfürstin. geni_family_tree [online]. 1677-03-22 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Jan Kazimír | Anhaltsko-desavský kníže Jan Jiří II. 1660–1693 | Nástupce: Leopold I. |
Média použitá na této stránce
Kniebildnis des Fürsten Johann Georg II. von Anhalt-Dessau (1627-1693) in Hofkleidung. In der rechten Hand hält er einen Kommandostab, die linke ist in die Hüfte gestemmt. Der schwarze Rock mit vielen Goldtressen besetzt. Das Bildnis ist wohl nach einer Porträtaufnahme von Jacques Vaillant entstanden. Leihgabe des Landes Sachsen-Anhalt