Jan Josef Hyacint Krakovský z Kolovrat
Jan Josef Hyacint Krakovský z Kolovrat | |
---|---|
Narození | 11. září 1692 |
Úmrtí | 21. října 1766 (ve věku 74 let) |
Povolání | diplomat a vyslanec |
Rodiče | Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat a Marie Barbora Alžběta Bruntálská z Vrbna |
Příbuzní | Emanuel Václav Krakowský z Kolowrat (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Josef Hyacint hrabě Krakovský z Kolovrat a Týnce (německy Johann Joseph Hyazint Graf von Kolowrat-Krakowsky zu Teinizl, 11. září 1691, Praha – 21. října 1766, Madrid) byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Působil jako vyslanec ve Španělsku.
Život
Narodil se jako syn hraběte Maxmiliána Norberta a jeho první manželky Marie Barbory Alžběty hraběnky Bruntálské z Vrbna. Měl bratry Františka Norberta († 1729), který byl vojenským hejtmanem a Emanuela Václava († 1769), generál jízdy, držitel pluku a 51. velkopřevor české komendy řádu Maltézských rytířů.
Otec Maximilián Norbert († 1721), rytíř řádu zlatého rouna, byl zakladatelem vedlejší linie Krakovských z Kolovrat z Týnce. Držel Týnec s Běšinami, Dešenice, Janovice. V letech 1700-1704 byl předsedou nad apelacemi a v letech 1704-1721 nejvyšším komorníkem.
Působil ve službách saského kurfiřta, byl saským tajným radou a od roku 1759 tajným vyslancem u španělského královského dvora. Zemřel v roce 1766 v Madridu ve věku 74 let. Původně byl pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.
Manželství a rodina
Jan Josef se v roce 1719 oženil s Marií Františkou hraběnkou Bořitovou z Martinic. Po smrti otce zdědil Týnec. Z jeho manželství s Marií Františkou se narodil syn Emanuel František († 1790). Ten byl dvakrát ženatý a měl tři syny, Arnošta Josefa († 1830) držitele Týnce a c. k. rytmistra, Emanuela Františka († 1777) a Maxmiliána Norberta († 1820) a dcery.
Externí odkazy
- BLKÖ:Kolowrat-Krakowsky-Teinizl, Johann Joseph Hyazint – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (německy)
- LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.