Jan Josef Strobach

Jan Josef Strobach
Základní informace
Narození2. prosince 1731
Svitavy
Úmrtí10. prosince 1794 (ve věku 63 let)
Praha
DětiFrantišek Strobach
PříbuzníJiřina Anna Rozina Strobachová (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Josef Strobach (německy Johann Joseph Strobach, 2. prosince 1731, Svitava – 10. prosince 1794, Praha) byl český duchovní, hudebník a skladatel.

Život a činnost

Narodil se ve Svitavě. Jeho rodiči byli Johann Strobach a jeho manželka Anna Barbora, rozená Würselinová. Jan Josef měl mladší sestru Jiřinu Annu (1758-1813).[1]

Po složení maturitních zkoušek na gymnáziu v Lehnici odešel Strobach studovat do Vratislavi. Odtud se pak přestěhoval do Prahy, kde se po dva roky věnoval studiu filosofie a teologie s úmyslem stát se duchovním.[2]

Současně s tím také provozoval hru na housle, s takový zápalem a úspěchem, že se rozhodl nastoupit dráhu hudebníka. Nastoupil jako primarius (dnes již neexistujícího) kostela sv. Kříže při klášteře řádu křižovníků s červeným srdcem - Cyriaků na Starém Městě. Po třinácti letech služby u křižovníků odešel a v roce 1765 se stal regenschorim nejprve v paulánském kostele sv. Salvátora, o dva roky později u karmelitánů od svatého Havla a v květnu 1769 již ve farním kostele sv. Václava u jezuitů na Malé Straně.

Po zrušení jezuitského řádu v době reforem císaře Josefa II. v roce 1775 převzal hudební vedení v sousedním kostele sv. Mikuláše a v téže době se zároveň stal ředitelem orchestru italského operního souboru Pasquale Bondiniho působícího toho času v Thunovském paláci. V roce 1786 zde Strobach coby dirigent uvedl Mozartovu operu Figarova svatba, která měla díky němu a skvělému provedení orchestru mimořádný úspěch.

Jan Josef Strobach zemřel v poledne 10. prosince 1794 v Praze a byl pohřben na malostranském hřbitově v Košířích.[2]

Rodina

Jeho sestra Jiřina Anna byla zpočátku jeho žákyní. Později vstoupila do pražského jiřského kláštera benediktinek a byla zpěvačkou v pražských chrámech. Po zrušení kláštera 7. března 1782 žila u bratra Jana Josefa v Praze. Ve zpěvu pokračovala i po jeho smrti.[1]

Jan Josef měl syna Franze (1760/1762–31. ledna 1820), který byl také hudebník. Podobně jako otec působil jako hudební ředitel, regenschori a také jako zpěvák, nejprve tenorista, později bas.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český hudební slovník. ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2022-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-12. 
  2. ↑ a b TEUBER, Oskar Karel. Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. Svazek II. Praha: Druck und Verlag der k. k. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1885. 3 svazky (476 s.). S. 200. (němčina) 
  3. ↑ Strobach, Franz. weber-gesamtausgabe.de [online]. [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • Dlabacz (Gottfried Johann), Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien (Praha 1815, Gottlieb Haase, 4°.) Bd. III, Sp. 233–236.
  • Gaßner Dr.) Universal-Lexikon der Tonkunst. Neue Handausgabe in Einem Bande (Stuttgart 1849, Franz Köhler, Lex.-8°.), S. 807.
  • Gerber (Ernst Ludwig), Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler (Leipzig 1812, gr. 8°.) Bd. IV, Sp. 297.
  • TEUBER, Oskar Karel. Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit.. Svazek II. Praha: Druck und Verlag der k. k. Hofbuchdruckerei A. Haase, 1885. 3 svazky (476 s.). S. 200. (němčina) 

Externí odkazy

  • BLKÖ:Strobach, Joseph – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. (německy)