Jan Josef z Valdštejna

Jan Josef z Waldsteinu
Jan Josef z Valdštejna
Jan Josef z Valdštejna
10. majitel seniorátního fideikomisu Třebíč
Ve funkci:
24. února 1722 – 22. dubna 1731
PředchůdceFrantišek Josef z Waldsteinu
NástupceFrantišek Arnošt z Waldstein-Wartenbergu
2. majitel fideikomisu DuchcovHorní Litvínov
Ve funkci:
3. června 1694 – 22. dubna 1731
PředchůdceJan Bedřich z Waldsteinu
NástupceFrantišek Josef Jiří z Waldstein-Wartenbergu
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
20. únor 1720 – 22. duben 1731
PanovníkKarel VI.
PředchůdceJan Václav Gallas
NástupceŠtěpán Vilém Kinský

Narození26. června 1684
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí22. dubna 1731 (ve věku 46 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1706) Eleonora Marie z Waldsteinu (1687–1749)
RodičeArnošt Josef z Waldsteinu (1654–1708) a Marie Anna Kokořovská z Kokořova (1651–1687)
Děti1. Eleonora (1708–1723)
2. Marie Josefa (*/† 1709)
3. Marie Terezie, provd. Fürstenbergová (1707–1756)
PříbuzníFrantišek Josef z Waldsteinu (sourozenec)
Karel Egon I. z Fürstenbergu[1] a Marie Henrieta z Thurn-Taxisu[1] (vnoučata)
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
CommonsJohann Josef von Waldstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Josef hrabě z Valdštejna, také z Waldsteinu (německy Johann Joseph Graf von Waldstein; 26. června 168422. dubna 1731) byl český šlechtic ze starobylého rodu Valdštejnů. Zastával vysoké úřady ve správě Českého království, proslul především jako progresívní podnikatel a zakladatel textilní manufaktury v Horním Litvínově, která ve své době dosáhla evropského významu.[2] Patřil k nejbohatším šlechticům své doby, vlastnil rozsáhlý majetek ve středních a severních Čechách (Křivoklát, Duchcov) a na Vysočině (Třebíč). Kromě svých hospodářských aktivit byl také významným mecenášem umění a iniciátorem vzniku řady světských a sakrálních staveb, pro které angažoval přední barokní architekty a umělce (F. M. Kaňka, O. Broggio, V. V. Reiner, F. M. Brokoff, M. B. Braun).

Veřejná činnost

Byl mladším synem Arnošta Josefa z Valdštejna (1654–1708) a jeho manželky Marie Anny Kokořovcové (1651–1687). Absolvoval kavalírskou cestu a krátce po dosažení zletilosti byl jmenován říšským dvorním radou (1706), dosáhl také čestných hodností císařského komořího a tajného rady. V letech 1720–1731 byl nejvyšším maršálkem Českého království a od roku 1724 zároveň prezidentem komerčního kolegia. Na rozdíl od svých současníků z řad šlechty, kteří do vysokých zemských úřadů promítali své osobní ambice a snahu o zvýšení rodové prestiže, Jan Josef z Valdštejna vysoké posty využíval k hospodářskému rozvoji celé země, tak jak to činil i na svých soukromých statcích. Dvakrát byl také principiálním komisařem u českého zemského sněmu (1724, 1727–1728).

Jako nejvyšší zemský maršálek a zároveň dědičný nejvyšší kráječ[zdroj?] Českého království měl důležitou ceremoniální úlohu v době korunovace Karla VI. českým králem (1723). Kvůli postupující nemoci (trpěl dnou, na jejíž následky nakonec předčasně zemřel) se nemohl zúčastnit všech slavností spojených s korunovací, ale zásadním aktům byl přítomen. V srpnu 1723 navíc císaře s celým dvorem hostil na zámku v Lánech.[3] Díky svému mimořádnému zájmu o hospodářství žil převážně na svých statcích v Čechách, zatímco pobytům u dvora se vyhýbal. Přesto řadu let usiloval (neúspěšně) o získání prestižního Řádu zlatého rouna a využíval k tomu přátelských kontaktů ve Vídni (Alois Tomáš z Harrachu).

Majetkové a finanční poměry

Zámek Duchcov

Již jako desetiletý se stal univerzálním dědicem majetku svého strýce, pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna (1645–1694), který mu odkázal Duchcov a Horní Litvínov. Toto panství po dobu jeho nezletilosti spravoval otec Arnošt Josef. Jan Josef převzal správu Duchcova v roce 1707, krátce nato po otci zdědil Křivoklát, Nižbor, Krušovice a Lány na Rakovnicku, k tomuto dominiu náležela také městečka Nové Strašecí a Unhošť (1708). O Křivoklát projevila vzápětí zájem dvorská komora, která měla na základě smlouvy z roku 1685 předkupní právo, Valdštejnem požadovaná částka 600 000 zlatých ale přesahovala možnosti komorní pokladny, takže z případného prodeje sešlo.[4] Jan Josef ještě téhož roku 1709 připojil ke Křivoklátu panství Petrovice zakoupené za 100 000 zlatých. Po starším bratrovi převzal v roce 1722 seniorátní fideikomis Třebíč a také Valdštejnský palác v Praze. Naproti Valdštejnskému paláci již v roce 1709 koupil dva domy, které nechal přestavět na palác, dnes známý jako Pálffyovský. Mimoto v Celetné ulici koupil v roce 1714 dům U Tří králů.

Po vzoru svého otce se od mládí zabýval hospodářskou problematikou a ekonomice svých statků věnoval značnou pozornost. Významné aktivity Jana Josefa z Valdštejna jsou spojeny s Horním Litvínovem, který se za jeho éry stal významným centrem textilního průmyslu. Hornímu Litvínovu vymohl v roce 1715 povýšení na městečko, téhož roku zde založil manufakturu na výrobu sukna. Horní Litvínov pak zaznamenal výrazný nárůst v počtu obyvatel a v manufaktuře pracovalo téměř 400 dělníků. Po otci převzal železářské podnikání v Nižboru, kde se za války o španělské dědictví vyráběly zbraně. I po válce podporoval v okolí Nižboru železné hamry. Mimoto vstoupil do konsorcia, které těžilo zlato v okolí Jílového u Prahy. V kontextu s dalšími aktivitami se jeví jako nevýznamná těžba rumělky na Berounsku.

Stejně jako většina tehdejší šlechty byl Jan Josef z Valdštejna celý život značně zadlužen a úvěrové zatížení se pohybovalo v řádech statisíců zlatých. Na rozdíl od svých současníků však úvěry nevyužíval jako spotřební, ale investiční. Podobně jako jeho otec Arnošt Josef se tak zařadil k úspěšným hospodářům z řad aristokracie v 18. století. Díky obrovské hodnotě zděděných statků a vysokým finančním výnosům (jen na panství Křivoklát se odhadoval ročně na cca 40 000 zlatých) neměl potíže nové úvěry získávat a bez problémů je splácel.

Stavebník a mecenáš

Jan Josef z Valdštejna

Jako zadavatel soukromých i veřejných staveb zanechal největší stopu v Duchcově, který byl jeho hlavním sídlem. Pokračoval ve výstavbě zámku započaté jeho předchůdci, za jeho éry se na úpravách zámku podílel O. Broggio, k sochařské výzdobě byli přizváni M. B. Braun a F. M. Brokoff, francouzskou zahradu projektoval J. F. Schor. Z osobní iniciativy Jana Josefa vznikl hlavní sál s výjevy z historie rodu Valdštejnů, které namaloval V. V. Reiner.[5] Reiner je také autorem fresky v dnes již neexistujícím kostele Nanebevzetí Panny Marie v sousedství hraběcího špitálu (F. M. Kaňka). Po požáru Duchcova nechal na vlastní náklady vystavět novou radnici (1711).[6]

Mohutnou stavební činnost vyvinul na panství Petrovice, které získal v roce 1709. Během několika málo let zde nechal postavit zámek, kostel Navštívení Panny Marie, faru, školu, ovčín a sýpku. V okolí Křivoklátu byl v roce 1720–1724 přestavěn hrad v Nižboru na barokní zámek, v roce 1728 byl postaven zámek v Krušovicích a nakonec došlo i k rozšíření zámku v Lánech (1730–1731), který byl vedle Duchcova oblíbeným rodinným sídlem.

Některé stavby z doby Jana Josefa z Valdštejna dnes již neexistují, jedná se například o areál hospodářského dvora s kostelem sv. Petra a Pavla (O. Broggio) v obci Liptice, která zanikla v roce 1976 v souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí. Zbořen byl také hraběcí špitál s kaplí Nanebevzetí Panny Marie v Duchcově, hodnotná freska V. V. Reinera byla ale umístěna v nově vystavěném zahradním pavilónu. Kostel svatého Šimona a Judy v Zabrušanech poblíž Duchcova původně z let 1723–1728 postavený na oslavu vítězství v jednom majetkovém soudním sporu musel ustoupit těžbě uhlí již počátkem 20. století, místní obyvatelé si ale vymohli vybudování jeho repliky.

Z drobnějších sakrálních památek vyniká socha sv. Jana Nepomuckého u obce Nový Dům poblíž lánského zámku. Vznikla v roce 1723 na upomínku návštěvy císařského páru v Lánech. Mimoto Jan Josef z Valdštejna financoval výstavbu čtvrté kaple na poutní cestě od pražské Lorety do kláštera v Hájku.

Rodina

Alianční erb Valdštejnů a Fürstenbergů v Lánech

V lednu 1706 se oženil se svou vzdálenou sestřenicí Eleonorou Marií z Valdštejna (1687–1749), dcerou významného diplomata Karla Arnošta z Valdštejna. Eleonora Marie byla po otci spoludědičkou panství Svijany, druhou polovinu odkoupil Jan Josef od její sestry v roce 1714. Krátce nato získal od své tchyně Marie Terezie Valdštejnové, rozené z Losensteinu, i panství DobroviceLoučeň.

Z jejich manželství pocházely tři dcery, Eleonora (1708–1723) a Marie Josefa (1709) však zemřely v dětství. Dospělého věku se dožila jen nejstarší Marie Terezie (1707–1756), která se v Praze v červnu 1723 provdala za knížete Josefa Viléma z Fürstenbergu (1699–1762). Jejich sňatek byl naplánován do doby pražské korunovace Karla VI. českým králem a díky účasti celého dvora i zahraničních hostů se stal mezinárodní záležitostí. Marie Terezie se stala také dědičkou značné části otcova majetku (Křivoklát, Lány, Nižbor, Krušovice, Dobrovice, Loučeň) a přispěla tak k domestikaci rodu Fürstenbergů v Čechách. Valdštejnské fideikomisy Duchcov a Třebíč zdědili synovci Jana Josefa František Arnošt z Waldsteinu (1706–1748) a František Josef (1709–1771).

Odkazy

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Československé dějiny v datech; Praha, 1987, s. 197
  3. VÁCHA, Štěpán a kol.: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; Praha, 2009 ISBN 978-80-7432-002-6
  4. SKALICKÁ, Eva: Šlechtické rody na Rakovnicku; Rakovník, 1998 s. 131–136 ISBN 80-85868-18-0
  5. PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750; Praha, 2015, s. 281–284 ISBN 978-80-7422-279-5
  6. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996, s. 788–792 ISBN 80-85983-13-3

Literatura

  • HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách; Praha, 2013 ISBN 978-80-7422-233-7
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Jan Josef z Valdštejna (1684-1731) (1).jpg
Autor: Národní galerie Praha (Hrbek, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách; Praha, 2013), Licence: CC BY-SA 4.0
Hrabě Jan Josef z Valdštejna (1684-1731), nejvyšší maršálek Království Českého
Zámek Lány (7).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Alianční erb Fürstenbergů a Valdštejnů nad vchodem do zámecké kaple
Zámek Duchcov, nádvoří.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádvoří duchcovského zámku
Jan Josef z Valdštejna (1684-1731).jpg
Autor: Národní galerie Praha (Šlechtické rody na Rakovnicku, 1998), Licence: CC BY-SA 4.0
Hrabě Jan Josef z Valdštejna (1684-1731), nejvyšší maršálek Království Českého