Jan Josef z Vrtby

Jan Josef hrabě z Vrtby
Portrét z galerie rytířů Řádu zlatého rouna na zámku Kunštát
Portrét z galerie rytířů Řádu zlatého rouna na zámku Kunštát
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1712 – 1734
PanovníkKarel VI.
NástupceJan Arnošt Schaffgotsch
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1705 – 1712
PanovníkJosef I., Karel VI.
PředchůdceFrantišek Karel Přehořovský z Kvasejovic
NástupceJan Arnošt Schaffgotsch
Dědičný pokladník Českého království
Ve funkci:
1723 – 14. září 1734
PanovníkKarel VI.
Předchůdceúřad ustanovil Karel VI. před korunovací v roce 1723
Narození1669
Úmrtí14. září 1734
NárodnostČech
ChoťZuzana Antonie z Heissensteina
RodičeJan František z Vrtby
Barbora Kokořovská z Kokořova
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1721 rakouský Řád zlatého rouna (č. 650)
CommonsJan Josef z Vrtby
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Josef starší z Vrtby (německy Johann Joseph der Ältere von Wrtby, 1669 – 14. září 1734),[1][2] psal se: Wrtba, z Wrtby, byl český šlechtic, hrabě, rytíř Řádu Zlatého rouna, nejvyšší purkrabí Království českého a mecenáš umění.[3]

Život

Jan Josef hrabě z Vrtby se narodil roku 1669 jako člen šlechtického rodu pánů z Vrby, vnuk královského hofmistra Sezimy Jana z Vrtby. Jeho rodiči byli Jan František z Vrtby a jeho manželka Barbora rozená Kokořovská z Kokořova.[1]

V  roce 1690 se oženil se svou sestřenicí Zuzanou Antonií Heussenstammovou, hraběnkou z Heissensteinu dcerou Marie Františky z Vrtby. Svatba se konala na Bezdězu a nevěsta do manželství přinesla značný pozemkový majetek. Kvůli blízkému příbuzenskému vztahu bylo ke svatbě třeba papežského dispensu, což dokazuje nakolik Jan Josef o manželství stál (to ale nemusí znamenat, že stál také o nevěstu). Manželství zůstalo bezdětné a hrabě z Vrtby se po smrti své ženy 11. února 1715 už znovu neoženil, ačkoli mu bylo teprve 46 let a byl bezdětný. Nelze tedy vyloučit, že svou manželku opravdu miloval. Po její smrti nacházel útěchu zejména v umění, oblíbil si zvláště operu. Stal se mecenášem architektů, sochařů, malířů a hudebníků. Mezi umělce, které podporoval, patřil i benátský hudební skladatel Antonio Vivaldi.[3] Zámek Konopiště, který koupil roku 1716, kvůli své bezdětnosti odkázal synovi svého bratra Františku Václavovi z Vrtby.[4]

Vrtbovská zahrada, fundace Jana Josefa z Vrtby

Jan Josef z Vrtby byl od roku 1712 nejvyšším purkrabím Pražského hradu[1][2], roku 1721 obdržel nejvyšší habsburské vyznamenání, když byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, byl prezidentem apelačního soudu a roku 1723 získal úřad dědičného pokladníka Českého království. Ve své době byl nejmocnějším mužem Českého království.

Ke zděděné části obce Dolní Nusle přikoupil druhou část a na místě dnešního náměstí Bratří Synků a nuselské ulice Na Zámecké vystavěl jednopatrový zámek, který byl zbořen na konci 19. století. Z jeho popudu byl v roce 1694 poblíž založen i dosud stojící Nuselský pivovar.

Ihned po jmenování do čela české politické reprezentace roku 1712, zahájil velkorysou přestavbu rodového paláce na pražské Malé Straně spojenou především s výstavbou přilehlé zahrady na úpatí Petřína, dnes známou jako Vrtbovská zahrada. Hrabě realizací pověřil jedny z nejlepších českých umělců své doby, především architekta Františka Maxmiliána Kaňku, sochaře Matyáše Bernarda Brauna a malíře Václava Vavřince Reinera.[1] Stavební práce v zahradě byl dokončeny k roku 1720, malířská a sochařská výzdoba byla doplňována v následujících letech a snad byla hotová k příležitosti korunovace Karla VI. českým králem.[3]

Hrabě Jan Josef byl také donátorem 2. kaple poutní cesty od pražské Lorety do kláštera v Hájku. Kaple byly stavěny v letech 1720–1724.

Zemřel 14. září (nebo 14. srpna[5]) roku 1734.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d VERMEULEN, Ann. Jan Jozef z Vrtby (1669 - 1734) [online]. Geni, rev. 2012-05-12 [cit. 2012-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b JIROUT, Vlastimil. Vývody významných osobností z řad šlechty [online]. Vlastimil Jirout, rev. 2012-03-11 [cit. 2012-12-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c BAŽANT, Jan; BAŽANTOVÁ, Nina. Vrtbovská zahrada – klenot barokního umění. Praha: Festina Lente Press, 2011. 45 s. ISBN 978-80-254-9200-0. 
  4. ↑ DŽURNÝ, Daniel. Zámek Hodětice [online]. Zámky středočeského kraje [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12. 
  5. ↑ BLKÖ:Wrtby, Johann Joseph Graf – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. Svazek VII. Praha: Svoboda, 1978. 224 s. S. 159. 
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: N–Ž. Praha: Argo, 2010. 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 473–474. 
  • Ottův slovník naučný. Svazek XXVI. Praha: Argo, 2002. 1077 s. ISBN 80-7203-423-5. S. 1057–1059. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vrtbovská zahrada shora 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Malá Strana, zahrada Vrtbovského paláce
Jan Josef z Vrtby.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Josef hrabě z Vrtby (1669–1734), nejvyšší purkrabí Českého království. Portrét s dekorací řádu Zlatého rouna ze sbírek na zámku v Kunštátě (galerie rytířů Zlatého rouna v Rytířském sále).