Jan Křenek

Jan Křenek
Narození5. července 1749
Valašská Bystřice, Habsburská monarchie
Úmrtí11. února 1820 (ve věku 70 let)
Valašská Bystřice, Rakouské císařství
Povolánívoják
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Křenek (5. července 1749 Valašská Bystřice[1] – 11. února 1820 tamtéž[2]), byl lajtnant (poručík) portášského sboru v letech 1791 až 1818.

Život

Narodil se do rodiny Jiřího Křenka, valašskobystřického fojta a portášského poručíka, a Marie Křenkové (roz. Cibulcové). Jeho otec stál v čele portášského oddílu od roku 1769 do roku 1791, tedy v období největšího rozkvětu sboru.

Jan Křenek byl v roce 1780 jmenován šikovatelem (feldvéblem) a tuto pozici zastával až do roku 1791, kdy byl po otcově smrti jmenován novým portášským velitelem.[3] Během svého působení v čele portášů se musel potýkat s narůstající administrativní zátěží, spojenou s rozšířením působnosti sboru na Opavsko a Těšínsko, kde začali portáši sloužit od konce 18. století.[4] Kromě nové působnosti ve Slezsku též portáši museli několikrát zasahovat v oblastech mimo moravsko-uherské pohraničí (např. v roce 1804 na plumlovském panství, kde zasahovali proti pytláckým skupinám).[5] Roku 1805 vykonávali Křenkovi muži asistenční službu u ruské armády, která táhla přes moravské území, aby se zúčastnila bojů proti Napoleonovi. Portáši zde měli dohlížet na pořádek v místech, kde se vojsko momentálně zdržovalo a také zajišťovali logistický přísun potravy pro ruské regimenty.[6]

Do penze odešel v roce 1818, přičemž obdržel odstupné ve výši 360 zlatých. Důvodem jeho odchodu nebyl pouze vysoký věk, ale také požívání nadměrného množství alkoholu, z čehož byl obviňován od roku 1817.[7] Povinnosti, související s výkonem funkce portášského velitele, převzal jeho nejmladší bratr, šikovatel Michal Křenek.

Zemřel 11. února 1820 ve Valašské Bystřici, kde byl i pohřben.

Osobní život

V roce 1769 se v Rožnově pod Radhoštěm oženil s Rozálií Románkovou,[8] po jejíž smrti v roce 1806 pojal za manželku Evu Provázkovou.[9]

Reference

  1. ↑ S.R.O., Bach systems. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ S.R.O., Bach systems. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ DRÁPALA, Daniel. Portáši:Historie a tradice. První. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 197 s. ISBN 978-80-210-8831-3. S. 275. Dále jen Drápala 2017. 
  4. ↑ Portáši. portasi.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-24. 
  5. ↑ Drápala 2017, s. 104
  6. ↑ Drápala 2017, s. 105
  7. ↑ Fojtovská rodina Křenků ze Solance. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ S.R.O., Bach systems. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ S.R.O., Bach systems. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 


Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg